Podpis memoranda žatecké radnice, ministerstva kultury a památkářů zahájil tažení, na jehož konci by mělo být zařazení zhruba 90 budov spojených s pěstováním chmele na seznam světového dědictví. „Na seznamu UNESCO není zastoupena žádná taková památka, která by připomínala pěstování chmele,“ říká náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková.
Žatec očekává, že uspěje a UNESCO přivede do města množství turistů. „Cestovní ruch se nepoměrně zvýší díky té nálepce, že jsme na seznamu dědictví UNESCO,“ slibuje si od celého projektu starostka Zdeňka Hamousová (nez.).
Přestože Žatec má šanci dostat se na seznam UNESCO, rozhodně to nebude hned. Optimistické předpovědi hovoří o roce 2016, kdy bude mít Česko v rámci UNESCO tzv. volnou kvótu k zápisu, v té době by mohla být také hotová nominace na zápis. „Předpokládám, že to potrvá několik let, než se nám podaří připravit nominační dokumentaci pro podání na seznam světového kulturního dědictví,“ konstatuje ředitelka památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Žatečtí chmelaři do UNESCO
Žatecké chmelařské budovy jsou unikátní, žádný podobný komplex staveb, kde se zpracovával chmel, na seznamu UNESCO není. Většina z 90 budov, kterých by se měl zápis týkat, je v centru města, část je dodnes v provozuschopném stavu.
Na seznam světového dědictví se ale snaží dostat i jiné české památky. Například krušnohorské obce chtějí nechat zapsat místní historické štoly. Tentýž cíl mají také lázně Luhačovice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, které svůj postup koordinují prostřednictvím svazku obcí Salony Evropy.