Hradec Králové – Dálnice D11 nebude končit u Praskačky jako posledních šest let, ale ani na velké křižovatce u Hradce Králové, kde by se mělo začít stavět po vyřešení dlouholetého problému s posledním pozemkem. Cílem je prozatím Jaroměř. Ředitelství silnic a dálnic začalo vykupovat pozemky, ale brzy se ukázalo, že to nebude mít snadné. Kvůli legislativě platné od loňského roku nemohou silničáři nabízet tak vysoké ceny jako dříve a majitelé půdy jejich nabídky odmítají. V případě jaroměřské dálnice jsou tak výsledkem již tři desítky návrhů na vyvlastnění. Vyvlastňování ale potrvá dlouho, stavbu může významně zpozdit.
Příprava dostavby dálnice D11 v Královéhradeckém kraji má podobný háček jako příprava na stavbu nedaleké rychlostní silnice R35: nařízené ceny pozemků. Od loňského roku se cena, kterou může ŘSD za půdu potřebnou pro stavbu dálnice zaplatit, snížila ze stovek na desítky korun za metr čtvereční. „Ceny se pohybují v rozmezí od 21 do 60 korun za metr čtvereční, záleží na umístění pozemku nebo na bonitě půdy,“ upřesnila mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
Výsledné částky řada majitelů pozemků považuje za směšné – obzvlášť ve srovnání se sousedy, kteří se se silničáři dohodli dříve a dostanou i desetinásobek – a odmítá je. „To nepůjdu ani do hospody, protože se mně budou smát,“ zlobil se na silničáře majitel pole v Zaloňově u Jaroměře Jaromír Pošva. Sám navrhl, aby s ním stát vyměnil pozemky za jiné v sousedství – podobně jako kdysi Ludmila Havránková. S návrhem, který by ho uchránil toho, že bude mít pole rozpůlené dálničním koridorem, však neuspěl. Vzhledem k tomu, že nabídnutou cenu odmítl zase on, je Jaromír Pošva jedním z 31 vlastníků, kterým chce ŘSD půdu vyvlastnit.
V polovině případů, kdy stát žádá vyvlastnění, je důvodem odmítnutí ceny. Teprve zbytek tvoří případy podobné těm, které trápí každý podobný projekt. „U některých pozemků vlastníci pozemků nejsou dohledatelní,“ přiblížil Martin Hofman z jaroměřského stavebního úřadu.
Dálnice D11 by k Jaroměři měla vést v roce 2018. Vzhledem k tomu, že vyvlastňovací řízení teprve začínají a ŘSD navíc připravuje další návrhy, je takový termín na vážkách. Proces vyvlastnění trvá podle jaroměřské radnice, která bude o návrzích rozhodovat, rok včetně odvolání. Potom se ale může vyvlastněný ještě obrátit na soud. V roce 2018 by tak snadno mohla řízení ještě probíhat. Příklad mají úřady přímo v regionu – dodnes dohasíná spor, ve kterém svoji půdu bránila farmářka Havránková téměř dvacet let. Nakonec se jí podařilo vyměnit pozemky za jiné, jak chtěla od začátku.
