Elektrárně došlo uhlí, musí si vystačit s biomasou

Hodonín - Elektrárna Hodonín - dříve nejvýkonnější a největší elektrárna v bývalém Československu. S koncem hnědouhelných dolů na jihu Moravy musela hledat náhradní plán. Ten přišel ve formě ekologické biomasy. Letos elektrárna slaví 60. výročí od svého spuštění a dodnes napájí i domácnosti na Slovensku.

Video Na historii elektrárny vzpomíná vedoucí provozu Antonín Svěrák
video

Na historii elektrárny vzpomíná vedoucí provozu Antonín Svěrák

Na historii elektrárny vzpomíná vedoucí provozu Antonín Svěrák

No comment: Elektrárna v Hodoníně slaví 60. výročí

„V lokalitě elektrárny už není v provozu žádný důl,“ vysvětlil důvod částečného přechodu z uhlí na biomasu vedoucí provozu Antonín Svěrák. Přestože jih Moravy není vyhlášeným uhelným nalezištěm, v okolí Hodonína bývala hnědouhelná pánev. S každým dalším vytěženým nalezištěm ale nakonec zůstal funkční jediný lignitový důl v Mikulčicích, i ten ale v roce 2009 skončil. Ani dnes se hodonínská pobočka bez uhlí zcela neobejde, dovážet ho musí až ze severu Čech.

Vodu elektrárna brala z blízké řeky Moravy. Zatímco první elektřinu do sítě začal Hodonín dodávat v roce 1954, trvalo ještě další čtyři roky, než fungovaly všechny elektrárenské bloky. Na konci 50. let byla hodonínská pobočka nejmodernější a největší elektrárnou v bývalém Československu.

Jeden z bloků už pět let spaluje pouze biomasu. „Je to lokální palivo, které nemusíme vozit na velkou vzdálenost jako uhlí,“ doplnil Svěrák. Denně přitom hodonínská elektrárna spálí až 1 200 tun biomasy, díky tomu má výkon 30 megawatt. Přestože se objevují i kritické hlasy, jež varují před zelenými dotacemi, které by mohly biomasu proměnit v podobný byznys jako fotovolaiku, dnes v tuzemsku fungují tři elektrárny spalující rostlinnou biomasu: v Hodoníně, Tisové a Poříčí.

„Loni jsme dodali do slovenského města Holíč zhruba 85 tisíc gigajoulů z celkově vyrobených 550 tisíc,“ připomenul Svěrák, že hodonínská elektrárna napájí i domácnosti za hranicemi.