Ne každá mlha znamená zhoršenou kvalitu ovzduší

Ovzduší v Česku je letos zatím výjimečně kvalitní. Rok 2020 by se mohl zapsat do statistik jako rok s nejnižšími koncentracemi znečišťujících látek ve vzduchu. Důvody jsou dány kombinací přírodních podmínek, chování člověka a výjimečné situace vyplývající z pandemie covidu-19.

S podzimem přichází období, kdy se častěji vyskytují mlhy nebo nízká oblačnost. Ovšem ne každá mlha či nízká oblačnost automaticky znamenají, že jsou v ovzduší vysoké koncentrace škodlivin. Záleží totiž na tom, jak vysoko leží vrstva inverze, pod kterou se mlhy nebo nízké mraky tvoří.

Je-li, podobně jako například v pondělí, ve výšce kolem jednoho kilometru nad zemí, pak je pod touto „pokličkou“ dostatek prostoru, aby se škodliviny nehromadily u země, a proto zůstává kvalita vzduchu velmi dobrá. Naopak v případě, že leží inverze jen pár stovek metrů nad zemí, je pod ní mnohem méně prostoru, kde by se škodliviny mohly rozptylovat. Proto rostou koncentrace a zhoršuje se kvalita vzduchu.

Aktuální informace o stavu ovzduší

Informace o aktuální situaci nabízí na svých stránkách Český hydrometeorologický ústav – v záložce ovzduší nebo v tomto odkazu. Zelenou barvou jsou označeny stanice, na kterých je podle indexu kvality ovzduší vzduch čistý, naopak hnědou barvou jsou vyznačeny lokality, kde je kvalita vzduchu zhoršená až špatná.

Aktuální informace o stavu ovzduší
Zdroj: CHMU

Podrobné údaje pro jednotlivé druhy sledovaných příměsí a každou ze stanic lze pak najít v této tabulce.

Jak se chovat při zhoršené kvalitě vzduchu?

Státní zdravotní ústav vydal doporučení, jak se v případě jednotlivých indexů chovat:


Zvlášť jsou tu podmínky pro osoby spadající do citlivých či ohrožených skupin i pro obecnou populaci. Platí, že citlivost vůči znečištěnému vzduchu je dána věkem a stavem – citlivější jsou malé děti, těhotné ženy a staří lidé. Oslabení jsou ti, kteří trpí některými chronickými onemocněními (astma, chronický zánět průdušek a podobně).

Předpověď rozptylových podmínek

Podmínky pro rozptyl příměsí závisí především na proudění vzduchu. A to jak v horizontálním, tak i ve vertikálním směru. V předpovědích počasí se uvádí tři varianty možných rozptylových podmínek. Při dobrých rozptylových podmínkách se do výšky cca 1500 metrů nad zemí nevyskytuje žádná vrstva, který by rozptylu bránila. Nachází-li se taková vrstva někde výš, postačí k dobrým rozptylovým podmínkám i fakt, že pod hranicí této takzvané zádržné vrstvy dostatečně fouká.

Naproti tomu nepříznivé rozptylové podmínky nastávají, když rozptyl znemožňuje mohutná zádržná vrstva ve výšce do 1000 metrů nad terénem a přitom nefouká vítr. V takovém případě je pravděpodobné, že budou narůstat koncentrace škodlivin, ovšem neznamená to automaticky, že jsou aktuálně vysoké. Prostřední stupeň jsou tzv. mírně nepříznivé rozptylové podmínky.

Ventilační index

Ventilační index počítají numerické modely jako součin výšky směšovací vrstvy, tedy výšky od země do první vrstvy, která brání rozptylu, a rychlosti větru. K dispozici je na stránkách ČHMÚ jako jeden z produktů numerického modelu ALADIN.

Kvalita vzduchu v roce 2020

Ve srovnání s celkovým průměrem za roky 2015 až 2019 byly zatím letos na stanicích v Česku koncentrace škodlivin nižší v průměru o 24 procent u prachových částic PM10 a oxidů dusíku, o 30 procent u prachových částic PM2,5 a o 21 procent u oxidu dusičitého. Důvodem je jednak obecné snižování emisí v dlouhodobém pohledu, ale také příznivé rozptylové podmínky, které se v prvních devíti měsících roku 2020 u nás vyskytovaly.

V dosavadním průměru se projevuje i jarní nouzový stav v důsledku pandemie covidu-19. Pokles dopravy se podepsal na snížení koncentrací oxidů dusíku. Rozhodující pro celkovou bilanci budou inverze na podzim a v prosinci.