Rok Číny. Létá se mezi Prahou a Pekingem, ale Číňané neříkají, že se letiště jmenuje po Havlovi

Česká republika v březnu navázala strategické partnerství s Čínskou lidovou republikou. Prohlášení prezidenta Zemana, že se tak zbavujeme diktátu EU, snad bylo jen tlachem pro čínská média. Při té příležitosti u nás vykonal vůbec první oficiální návštěvu čínský prezident. Událost vyvolala řadu kontroverzí a nakonec po ní zbyly rozpaky kvůli agresivnímu jednání Si Ťin-pchingových fanoušků a laxnosti české policie proti nim zasáhnout.

Český prezident a vláda si od nového partnerství slibují masivní příliv investic a přeměnu České republiky ve finanční a transportní centrum Číny ve střední Evropě.

S tímto cílem pak v červnu vykonal další návštěvu v ČLR premiér Sobotka. Setkal se s čínskými politiky i podnikateli, ale také s představiteli Home Creditu, jediné české firmy, která se prokazatelně nemohla na čínském trhu prosadit bez intervence našich politiků na nejvyšších místech.

V říjnu přijel do Prahy dalajlama a byl přijat ministrem Hermanem. Událost vzbudila reakci čtyř nejvyšších ústavních činitelů, kteří sepsali ponížené ujištění svého strategického partnera, že nemíní podporovat nezávislost Tibetu. Slovenský Denník N je za to přirovnal ke kusu hadru.

Číňané u nás mají zájem o prosperující firmy s vyspělými technologiemi (strojírny ŽDAS, malá letadla, Škoda Transportation), o IT zakázky (nabídka firmy Huawei dodat technologii pro ministerstvo vnitra, byla zamítnuta jako bezpečnostní riziko), a také o dostavbu Temelína, nejlépe bez výběrového řízení.

Navázali jsme také přímé letecké spojení Prahy s Šanghají a Čcheng-tu. O povaze Č-Č strategického partnerství svědčí fakt, že personál na přímé lince z Pekingu, která létá již od roku 2015, zamlčuje, že pražské letiště nese jméno Václava Havla.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hlavním čínským aktérem v České republice zůstává CEFC, jehož předseda Jie Ťien-ming je poradcem prezidenta Zemana. Firma rozšiřovala dále své akvizice, avšak k tvorbě slibovaných tisíců pracovních míst zatím nepřispěla.

Jie Ťien-ming v roce 2016 uveřejnil dvě částečně si protiřečící interview, v nichž ve snaze rozptýlit podezření na vazby k bezpečnostním složkám naznačil, že zbohatl na riskantních obchodem na hraně zákona. Následně o něm v Číně vyšel článek s dalšími neznámými fakty a celý příběh se ještě víc zamotal. To, že čínský článek vůbec vyšel, naznačuje, že klíčový hráč v česko-čínském strategickém partnerství možná upadl v nemilost a jeho kariéra končí.

Vystudovala sinologii – orientalistiku na FF UK v Praze. Jako pedagog zde působí od roku 1987. Od roku 2014 je profesorkou a také ředitelkou Ústavu Dálného východu FF UK. Přednáší o starší čínské literatuře, moderní poezii, dějinách kontaktů mezi Evropou a Čínou, vztahu mezi tradicí a moderností v Číně a ideologii ČLR. Překládá také čínskou literaturu.

Olga Lomová
Zdroj: ČT24