Kultura je otloukánek médií. Můžeme v ní ale najít recepty na léčení společnosti, míní Vitvar z Respektu

Kulturní oddělení v médiích je místem, kde při finančních škrtech nejčastěji padají hlavy. „Je to otloukánek,“ popisuje situaci na mediální scéně kulturní publicista Jan Vitvar z časopisu Respekt. Podle něj ale kultura v dnešní době nabývá na významu. „Není to jenom o kráse, v kultuře se čím dál častěji odrážejí důležité věci, které se řeší ve společnosti,“ říká. V podcastu Background ČT24 se kromě významu kultury zamýšlí i nad tím, proč právě v Respektu – na rozdíl od jiných tištěných médií – kulturní rubrika dlouhodobě funguje v takovém rozsahu.

Pod svými články se podepisuje jako Jan H. Vitvar. Hned na úvod rozhovoru prozrazuje, že pod písmenem H se skrývá jméno Hugo. „Je to moje biřmovací jméno,“ objasňuje šéf kulturní rubriky časopisu Respekt. 

Jan Hugo Vitvar pochází ze sportovní rodiny, přesněji řečeno z rodiny motoristů. „Vyrůstal jsem v prostředí, kde o vítězích rozhodují stopky. Zároveň mě ale přitahuje svět, kde o vítězi rozhoduje něco, co se nedá objektivně měřit. Vždycky mě bavily tyhle dvě polohy, jak umění, tak sport,“ vrací se Vitvar ke svým kořenům. 

V minulosti zkoušel prorazit i se sportovní fotografií v Lidových novinách. „To bylo ještě v pravěku, kdy člověk fotil na film a fotky nechal vyvolat. (…) Po vyvolání pak zjistil, že na fotce není míč. To se mi stalo vždycky,“ říká s nadsázkou ke své „nepovedené stáži“. Na sport ale ani tak nezanevřel, i když se profesně věnuje kultuře. „Běhám od jedné věci k druhé, abych si u té druhé odpočinul od té první,“ vysvětluje. 

Kultura není ke každému vstřícná

Jako kulturní kritik pracoval Vitvar tři roky v Mladé frontě DNES. Tehdy čítala kulturní rubrika sedm novinářů. „Dnes už kulturní rubriky v denících víceméně vymizely, anebo zůstaly v takové torzální podobě, kde pracují jeden dva lidi. My jsme se tehdy pokoušeli o naprosto seriózní referování o celé kultuře.“ 

Z Mladé fronty DNES ale Vitvara nakonec vyhodili pro nadbytečnost. „Nové vedení si uvědomilo, že za psaní o výtvarném umění vlastně nemá smysl někoho platit,“ glosuje. „Bylo to pod jejich rozlišovací schopnosti,“ dodává. 

Mladá fronta DNES ale nebyla jediným médiem, které kvůli úsporám osekalo svou kulturní rubriku. Proč je tedy právě kultura tím mediálním otloukánkem? „Nemá tak silné postavení, aby přežila všechny otřesy. Vidím to na mediální krajině i na státním rozpočtu. Je to navíc svět, který není pro každého srozumitelný a také není ke každému vstřícný,“ vypočítává důvody Vitvar. A neplatí to podle něj jen pro posledních několik let. 

„Kolegové z jiných médií na mě koukají jako na pamětníka. Bohužel jsem pamětník toho, že to nebylo dobré ani v mých pamětnických časech, když jsem nastoupil do Mladé fronty,“ líčí novinář, který nezažil dobu, kdy nemusel myslet na placení nájmu. Na rozdíl od dnešních začínajících novinářů měli ale podle Vitvara tehdy mladí mnohem více příležitostí. 

Stále je co objevovat

Co tedy Jana Vitvara drží u umění a kultury profesně už přes dvacet let? „Nejvíc mě baví to, že umění je takové neuchopitelné. Pořád se vyvíjí a člověk může stále něco objevovat. To mě vlastně baví na kultuře obecně, pořád se dá udělat něco nového.“ 

Kultura je navíc dle Vitvara čím dál důležitější. „Kultura nebo lidi, kteří kulturu tvoří, skrz ni nacházejí recepty na léčení společnosti, které by vědce nenapadly. Čistě proto, že na to třeba nemají imaginaci.“ 

V Respektu pracuje Vitvar od roku 2006. Důvodem, proč je podle něj v časopise stálá obsáhlá kulturní rubrika, jsou hlavně lidé, se kterými pracuje. „Máme šéfredaktora Erika Taberyho, který kultuře věří, má ji rád a ví, že to je důležitá věc. Celkově tam pracují lidé, kteří mají dost široký rozhled a já cítím, že pro ně kultura není méně důležitá než to, čím se zabývají oni.“ 

Novinář otevírá okna

Dřív, když vyrazil pokrývat nějakou kulturní akci, představoval se jako kritik. „Teď už se představuju jako novinář,“ uvádí Vitvar s tím, že to je podle něj mnohem přiléhavější termín. „Dneska kritizuje opravdu každý, zatímco novinář je zprostředkovatel a interpret. Otevírá okna, která by jinak zůstala zavřená a je za nimi nějaký hezký výhled,“ říká ke své úloze. 

Vedle psaní článků se Vitvar věnuje i psaní knih, a to nejen o kultuře. Jeho knižní prvotina mapovala život jeho děda Antonína Vitvara, který byl automobilový a motocyklový závodník. Recepty na léčení společnosti někdy také rád vymění za recept na špagety carbonara. „Neexistuje žádný návod na to, jak napsat dobrou knížku nebo dobrý článek. U vaření ale recept existuje. Strašně mě to fascinuje a uklidňuje,“ prozrazuje Vitvar svou formu relaxu. 

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.