Po roce 2030 by se mohlo omezit pozemní TV vysílání. Ubudou frekvence, říká předsedkyně ČTÚ

Pozemní televizní vysílání by se mohlo po roce 2030 výrazně omezit. Stát by mohl nabídnout televizní frekvence 600 MHz pro internetové sítě. Na konferenci Digimedia 2021 to uvedla předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Hana Továrková.

Na frekvencích 600 MHz v současnosti běží velká část digitálních multiplexů. Přešly na ně poté, co stát vyhradil frekvenční pásmo 700 MHz pro mobilní sítě 5G. O budoucnosti pásma by se mělo rozhodovat na Světové radiokomunikační konferenci, která se uskuteční v roce 2023.

Podle Továrkové je Česko v Evropě s vysokým podílem příjmu signálu z pozemních vysílačů unikát. Terestrický bezplatný příjem využívá 55 procent domácností, v jiných zemích jsou to jednotky procent. Ekonomicky je podle ní nerentabilní provozovat vedle sebe pozemní vysílání a šíření televize po internetu. Za celou Evropu je podle asociace evropských vysílatelů podíl terestrického vysílání 42 procent.

„Jsem přesvědčena, že budeme přecházet na modernější způsob příjmu. Měli bychom podporovat vytvoření robustní internetové sítě pro šíření televize a terestrika by mohla být využita pro dokrývání některých oblastí,“ uvedla Továrková s tím, že diskuse o strategii státu v této oblasti a pozici ČR pro mezinárodní konferenci proběhne až po volbách. Dodala také, že není žádná jistota, že úřad prodlouží vysílací licence, které skončí v roce 2030.

Budoucnost televize

Podle generálního ředitele Českých Radiokomunikací (ČRa) Víta Vážana je pozemní vysílání pro diváky jediným způsobem bezplatného příjmu televize. „Doufáme, že dojde k diskusi. Nemyslíme si, že by pozemní platforma měla po roce 2030 umřít,“ dodal. ČRa jsou dominantním provozovatelem televizních vysílačů.

Pokud ČTÚ podle generálního ředitele ČT Petra Dvořáka tvrdí, že by se do osmi let mohlo zrušit pozemní televizní vysílání, jinými slovy tím říká, že do osmi let stát odstřihne více než polovinu českých domácností od bezplatné služby.

„Přístup k televiznímu obsahu by pak měl jen ten, kdo bude mít možnost si připlatit. Jistě by to vyhovovalo operátorům, provozovatelům i komerčním vysílatelům, ale pro diváky by to znamenalo značnou ekonomickou zátěž. Omezilo by to přístup k veřejné službě, kterou Česká televize svým divákům poskytuje,“ uvedl Dvořák.

V budoucnu bude podle generálního ředitele České televize záležet na mediální legislativě, kde v té současné je prioritou terestrický příjem vysílání prostřednictvím TV přijímačů. Z koncesionářských poplatků za TV přijímač je pak financovaná Česká televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 18 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 20. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 23 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...