Facebooku, Twitteru nebo Instagramu vzniká nová silná konkurence. Mobilní aplikaci TikTok si po celém světě nainstalovaly už dvě miliardy lidí, aktivně ji používá kolem osmi set milionů uživatelů. Velká média si začínají uvědomovat, že by jejich profil na TikToku neměl chybět. Jenže, je prostor, ve kterém lidé nahrávají a sdílejí maximálně minutová a většinou vtipná videa, vůbec správné místo pro zpravodajství? Amerika už to zkouší a zatím to vypadá, že nejúspěšnější jsou vtipy a dezinformace. Téma rozebírá pořad Newsroom ČT24.
TikTok je relativně nová sociální síť, která funguje pouze na telefonech. Zapojená je do ní především mladá generace, aplikace jim umožňuje sdílet výhradně videa, která mají za cíl většinou jen pobavit a proslavit jejich autory.
Jak ovšem TikTok roste, všímají si ho i média, a to nejen ve svých článcích nebo reportážích. Účet na TikToku už má například Washington Post, francouzský Le Monde nebo britská BBC a The Guardian.
„Přesouvat zpravodajství na platformy, jako je TikTok, vlastně dává smysl. Možná to nevyjde, možná se to nepovede, ale smysl to dává. Protože je zapotřebí chodit na všechna místa, kde jsou potenciální čtenáři, a TikTok je rychle rostoucí síť, která má své uživatele, byť velmi mladé,“ uvažuje nad vstupem médií do sítě expert na nová média Josef Šlerka.
Pokud si mediální domy chtějí udržet čtenáře či diváky nebo získat nové, především z řad mladších, nic jiného jim podle Filipa Titlbacha z Deníku N ani nezbývá. „Pokud chceme oslovit mladé publikum, což předpokládám, že všichni v médiích chceme, tak jak to chceme udělat, když nebudeme tam, kde jsou mladí? Když nebudeme rozumět jejich jazyku, jejich problémům a trendům? Média by na TikToku měla být a měla by se tam snažit diváky, čtenáře, posluchače oslovit,“ říká Titlbach.
Z českých médií síť používá zatím jen televize Nova a CNN Prima News. Podle Titlbacha ale spíš než zpravodajský obsah sdílejí úryvky show a natočených videí.
Další pomocník k šíření dezinformací?
Jak na této síti šířit informace, aniž by v nich něco chybělo nebo aniž by byly vytržené z kontextu, se zatím ukazuje jako složitý úkol. „Když má mít video třicet čtyřicet vteřin, tak se obávám, že to bude napomáhat tomu, co už se na sociálních sítích děje a z čeho jsme my novináři znepokojení. Tedy že se objeví krátké vyseknuté video a my nevíme, co se dělo předtím nebo potom. Může mít úplně jinou realitu, kdybychom to (video) měli komplexně,“ vysvětluje redaktorka slovenského deníku SME Zuzana Kovačič Hanzelová.
Naráží na to, že na rozdíl od již zaběhnutých sociálních sítí nedává TikTok prostor pro vysvětlení příspěvku. Aplikace je navíc chápána spíš jako zábava. To se teď jako problém ukázalo ve Spojených státech během volby prezidenta. Právník Donalda Trumpa například z TikToku sdílel video, na kterém falešný sčítač volebních lístků ničil ty, které patřily Trumpovi.
Než příspěvek smazal, vidělo ho 170 tisíc lidí. Okolí Donalda Trumpa si teď také stěžuje na to, že „tiktokeři“ zahlcují telefonní linku zřízenou pro oznamování volebních podvodů. Při pokládání nesmyslných dotazů se samozřejmě natáčejí.
„Obsah, který jsem zatím měl možnost vidět, je spíš podobný tomu, když vysvětlujete dobrý vtip o politice než skutečnému zpravodajství,“ hodnotí příspěvky novinářů na TikToku Josef Šlerka.
Čínská aplikace se vládám nezamlouvá
Další velkou nevýhodou sítě je její původ. Protože jde o čínskou aplikaci, na svém trhu ji už zakázala Indie. Japonsko nebo USA ji chtějí regulovat. Důvodem je obava o soukromá data uživatelů.
„U Číny je problém, že nevíme, jak dál nakládá s informacemi. Dopodrobna se to nedozvíme, ale to samé dělá i Facebook nebo Twitter,“ doplňuje Titlbach.
Reportáž o tom, jak vypadá a funguje TikTok a jak se na něm daří zpravodajským médiím, přinese nedělní Newsroom ČT24 ve 22:10.
