Některým politikům se totiž nelíbí, že Ústavní soud odůvodnil svoje rozhodnutí tzv. veřejným zájmem, přičemž právě vysocí ústavní činitelé se domnívají, že to jsou oni, kdo má definovat, co veřejný zájem je.
Za vše může stížnost bývalého poslance ČSSD, dnes nezařazeného, Miloše Melčáka, kterou podal na konci srpna proti zákonu o zkrácení volebního období sněmovny a rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb. Melčák mimo jiné tvrdí, že zákon porušuje jeho právo být volen. Kvůli zkrácení volebního období nemůže být poslancem celé čtyři roky. Řádné volby do sněmovny by se konaly až v létě 2010.
Ústavní soud proto odložil vykonatelnost prezidentova rozhodnutí do té doby, než o Melčákově stížnosti rozhodne. Na čtvrtek 10. září je naplánováno veřejné jednání. Jak soud rozhodne, nelze předjímat. Rozhodnutí soudu vyvolalo velikou nevoli politiků v čele s prezidentem Václavem Klausem. Vesměs jsou pro to, aby se volby konaly co nejdříve. Tým právnických expertů proto vypracoval dvě varianty změny ústavy, jak předčasných voleb docílit bez ohledu na rozhodnutí soudu. Jedna počítá s tím, že by se volby konaly v původním termínu, druhá je posouvá na listopad.
V Otázkách dále vystoupí i šéf ČSSD Jiří Paroubek a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, kteří se rovněž vyjádří k ústavní krizi, ale také k možné povolební spolupráci. V druhé hodině pořadu bude mluvit náměstek ministra financí Ivan Fuksa (ODS) o vlivu možného odkladu voleb na českou ekonomiku – posunutí termínu voleb zvyšuje riziko rozpočtového provizoria.