Bradley Cooper čelí kritice za filmový nos. Zastala se ho židovská organizace

Herec Bradley Cooper schytává kritiku za své ztvárnění skladatele a dirigenta Leonarda Bernsteina. V chystaném životopisném snímku Maestro, jejž zároveň režíruje, mu maskéři zvětšili nos, aby byla podoba s předobrazem přesvědčivější. Vzbudilo to diskusi o „jewface“, tedy stereotypním či předstíraném ztvárňování Židů v Hollywoodu. Na Cooperovu obranu se ale postavila jedna z nejvýznamnějších amerických židovských neziskových organizací Liga proti hanobení.

Liga proti hanobení (ADL), bojující už více než sto let proti předsudkům a bigotnosti, uvedla, že Cooperovo ztvárnění Bernsteina nepovažuje za antisemitské. „V minulosti byli Židé v antisemitských filmech a propagandě často zobrazováni jako zlé karikatury s velkými zahnutými nosy,“ připomíná ADL v prohlášení pro týdeník Variety. „Tento film takový není,“ dodává.

Svou podporu Cooperovi a Maestrovi zveřejnily také tři Bernsteinovy děti. Ve svém prohlášení na síti X (dříve Twitteru) ocenili odhodlání a empatii, s nimiž se Bradley Cooper snažil příběh jejich otce přenést na filmové plátno.

„Láme nám srdce, když vidíme jakékoli zkreslení nebo nepochopení jeho úsilí. Náhodou je pravda, že Leonard Bernstein měl pěkný, velký nos. Bradley se rozhodl použít masku, aby jeho podobu umocnil, a nám to naprosto nevadí. Jsme si také jistí, že by to nevadilo ani našemu tátovi. Jakékoli ostré stížnosti kolem této záležitosti nám připadají především jako neupřímné pokusy snížit úroveň úspěšného člověka, což jsme pozorovali až příliš často i v souvislosti s naším otcem,“ dali Bernsteinovi potomci najevo svůj názor.

Leonard Bernstein, který zemřel v roce 1990, byl synem židovských emigrantů. Je považován za jednu z nejdůležitějších osobností americké vážné hudby druhé poloviny dvacátého století. Pod jeho taktovkou hrály snad všechny nejslavnější orchestry světa. Jako skladatel usiloval o propojení takzvané vážné a populární hudby. Nejvíce jej proslavil muzikál West Side Story.

Nos místo hereckého výkonu

Osmačtyřicetiletý Cooper byl nařčen z podněcování antisemitských stereotypů poté, co v polovině srpna zveřejnil trailer na svůj připravovaný film. Například herečka židovského původu Tracy-Ann Obermanová přirovnala Cooperův umělý nos k takzvanému blackface, tedy druhu make-upu, pomocí něhož především bělošští herci v minulosti karikovali černochy.

Poukázala na to, že například Cillian Murphy v aktuálním kinohitu Oppenheimer o sestrojení atomové bomby hraje vědce židovského původu bez falešného nosu a „dokázal si uvědomit sílu příběhu tohoto muže a jeho židovství prostřednictvím hereckého výkonu“. „Pokud to Bradley Cooper nedokáže, tak ho neobsazujte, sežeňte si židovského herce,“ poradila Obermanová koproducentům, k nimž mimo jiné patří filmaři Steven Spielberg a Martin Scorsese.

Herec a producent Jake Gyllenhaal, který má židovské předky, již dříve hovořil o svém zklamání, když prohrál s Cooperem soutěž o práva na film o Bernsteinovi. Přiznal, že téměř dvacet let toužil hrát „jednoho z nejvýznamnějších židovských umělců v Americe“.

Autentické obsazení

The New York Times připomíná, že otázka, kteří herci jsou vhodní pro ztvárnění určitých rolí, je stále aktuálnějším tématem. Častěji zaznívá nesouhlas s tím, aby herci ztvárňovali postavy z marginalizovaných skupin, jejichž rysy nesdílejí.

Tom Hanks loni časopisu řekl, že v současné době by správně nebyl obsazen do role gaye s AIDS, jako tomu bylo v dramatu Philadelphia z roku 1993. Herec Jeffrey Tambor ze seriálu Transparent na předávání cen Emmy v roce 2016 zmínil naději, že bude posledním cisgenderovým (tedy osobou, u níž je genderová identita a pohlaví připsané po narození v souladu) mužem, který si zahraje transgenderovou postavu.

V Česku se s požadavkem na autentické obsazení setkal například Činoherní klub v Praze. Před dvěma lety musel pozastavit uvádění hry Martina McDonagha Ujetá ruka. Nebyl totiž schopen splnit novou podmínku licence, aby jednu z hlavních rolí hrál potomek černošských obyvatel Afriky nebo Karibiku. Nehledě na to, že Ondřej Sokol namaskovaný za černocha příliš připomínal už zmíněný problematický blackface, který posiluje rasové stereotypy.

Snímek Maestro se zaměřuje na manželství Leonarda Bernsteina, který byl podle všeho gay, s herečkou Feliciou Montealegreovou. Ztvárnila ji Carey Mulliganová. Premiéru bude mít Maestro, s podtitulem „milostný dopis životu a umění“, v září na filmovém festivalu v Benátkách, po limitovaném uvedení v kinech by měl být od prosince ke zhlédnutí na Netflixu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 22 hhodinami

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
včera v 18:24

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
včera v 10:10

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...