Únik do soukromí i touha po kreativitě. V architektuře konce 80. let se vyčerpaly socialistické ideály

5 minut
Události v kultuře: O co usilovala architektura 80. let?
Zdroj: ČT24

Vychází závěrečný díl edice knih o architektuře osmdesátých let, které na Fakultě architektury ČVUT připravuje Petr Vorlík s týmem. Svazek s názvem Ambice popisuje náladu mezi architekty a odbornou veřejností koncem dekády, kdy se socialistické ideály vyčerpaly a v oboru kvetla diskuse o jeho budoucnosti.

Témata, jimiž se architekti na konci osmdesátých let zaobírali, jsou podle Vorlíka do značné míry obrazem toho dění ve společnosti. „Je v nich hodně z normalizační rezignace, úniku do soukromí, ale samozřejmě i hledání alternativních cest, jak se z toho vymanit a jak naplnit touhu po nějaké větší kreativitě,“ uvádí.

Architekturu osmdesátých let lze podle něj rozdělit do tří linií. V jedné je panelová výstavba sídlišť, v druhé pak exkluzivní prorežimní stavby typu tiskárny Rudého práva, hotelu Praha či Nové scény, na něž byla podle Vorlíka upřena maximální pozornost.

„Pro nás je vlastně nejzajímavější třetí linie někde uprostřed, což jsou veřejné stavby menšího a středního měřítka, v nichž architekti nebyli tolik podřízení výrobě jako u sídlišť a zároveň na ně nebyla upřena pozornost jako u exkluzivních staveb. Tam se vlastně dělo to nejzajímavější a to, co bylo pak podstatné i v devadesátých letech,“ míní.

Sídliště už nestačila pokrýt poptávku

Zajímavé jsou podle Vorlíka třeba sportovní stavby. „Měly vlastně jakousi exkluzivní pozici v tom smyslu, že byly spojeny s důrazem na prezentaci sportu na mezinárodní scéně, takže z té doby třeba pochází tenisový stadion na Štvanici, harrachovské skokanské můstky či veslařský areál v Račicích,“ uvádí s tím, že výtečné byly třeba některé sportovní bazény, které reagovaly na úspory energií.

Každá z knih v edici se věnuje nějakému podtématu včetně nepostavených projektů či fenoménu improvizace. V té poslední řeší reakci architektury a společnosti na hospodářskou krizi, kdy se objevují témata ekologie či modernizace činžovních domů. „Začalo se ukazovat, že sídliště už nestačí pokrýt poptávku po bytové výstavbě. Začaly se tak opravovat čtvrtě z devatenáctého a dvacátého století v rámci vládního programu,“ uvádí Vorlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...