Umění je elitní, ale nepohrdá. Jemně proudí jako vůně, říká Knížák

28 minut
Interview ČT24: Milan Knížák mluví o umění i Pražském hradě
Zdroj: ČT24

Umělec a bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák si myslí, že prostor Pražského hradu se má zapojit do života kolem něj, ale má si zachovat vznešenost. V Interview ČT24 také mluvil o zmatení z budoucnosti i o povaze umění. „Čím jsem starší, tak vidím elitnost umění, která ale není pyšná, že by něčím pohrdala,“ sdělil.

Podle Knížáka už „svět nevypadá tak jako za vrcholného kapitalismu“, mladá generace se podle něj vyrovnává s tím, jestli vůbec chce nějakou politiku, nebo ne. „Vůbec nechápeme, v čem žijeme, jak žijeme a proč žijeme,“ sděluje s tím, že ho udivuje, že „vůbec ještě nějak existujeme v tomto zmateném světě“.

Knížák působil i jako rektor Akademie výtvarných umění v Praze, z mladých lidí cítí obavy. Podle něj jsme nyní zavaleni zbytečnými informacemi, které jsou zbytečné – a navíc přibývají každou vteřinou. „Nevíme, co je v životě podstatné a co je zbytečné,“ sděluje a dodává, že podle něj selhává i školství.

„Čím jsem starší, tím méně světu rozumím. Tím méně ho chápu, tím méně vím, proč vlastně žiju,“ uvádí s tím, že začal přemýšlet o Bohu jako o entitě, která tady někde je. Dříve se prý rval za budoucnost, nyní ale o ní nemá žádnou představu a neví, co může přinést.

Co s Hradem

Knížák pokládal otázky prezidentským kandidátům v Superdebatě ČT, zajímaly ho architektonické úpravy Pražského hradu. Podle něj by se měla hledat vize, jak ho zapojit do života a jak zároveň zachovat důstojnost, jakou za staletí nabral. Hrad by otevřel, je prý špatně, když je odtržen od života kolem sebe.

„Dneska je architektura trochu ve zmatku, když se podíváte na úpravy Prahy. (..) Nové domy se nebezpečně podobají všem novým domům všude na světě. Praha měla obrovské štěstí, že v 19. století byla lokálním městem, a ne důležitým uzlem, to bylo pro ni dobře – zůstala barokním městem na románsko-gotickém půdorysu.“

Telegram Husákovi

Knížák sděluje, že si na začátku své profesní dráhy neuvědomoval, že dělá umění. „To byl můj život, já jsem to normálně žil a nepovažoval jsem to za nic speciálního,“ vzpomíná na své začátky. Považuje se prý za člověka, který miluje vzdělání, celý život se snaží získávat nějaké informace a řadit je do struktur. Prý je nerad součástí davu. Za totality stál mimo underground, přesto byl nesčetněkrát zadržen.

„Kamkoliv jsem přišel, tam mě sebrali. Jenom proto, jak jsem vypadal. Nenašel jsem důvod, proč bych se měl ostříhat, nikomu nevadím, nikomu tím neškodím,“ sdělil. V roce 1972 napsal telegram generálnímu tajemníkovi KSČ Husákovi, v němž ho vyzýval, aby se mu omluvil za tvrzení, že si vydělává malováním pornografie.

„Mluvil o mě v televizi, řekl, že maluji obrázky a prodávám je za valuty do Německa. To byla úplná blbost, já jsem v té době nemaloval žádné obrazy a rozhodně nikdo v Německu neměl zájem ode mě nic kupovat, natož pornografické obrázky, to spíš teď nakreslím takovou nějakou erotickou hloupost,“ sděluje.

Na otázku, co je a co není umění, odpovídá, že tomu čím dál tím víc nerozumí. „Čím dál tím víc se mi zdá, že umění je nějaký druh jazyka, který stojí někde mimo nás, vedle nás, kde se můžeme občas něčeho dotknout nebo tam na chvíli vejít, že je to velmi elitní,“ prohlašuje s tím, že tato elitnost umění není pyšná, že by něčím pohrdala. „Naopak, je elitní a jemná. Elitní a jemně proudící kolem nás jako vůně.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 1 hhodinou

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 1 hhodinou

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 3 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 6 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 12 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...