V Brně po třiceti letech žárlí operní Otello, zase uvěřil dezinformacím

Národní divadlo Brno si jako poslední operní premiéru letošní sezony vybralo jeden z nejslavnějších příběhů o žárlivosti a lžích. Otello vyprávěný Guiseppem Verdim se na brněnské jeviště vrací po více než třiceti letech. Podle ředitele divadla a režiséra Martina Glasera inscenace pasuje téma opery i na současnost.

Předloha opery, stejnojmenná Shakespearova tragédie o žárlivosti až za hrob, se na jevištích hraje více než čtyři sta let. Verdi svou operní verzi představil v roce 1887. Dobře srozumitelné je poselství příběhu pro současného diváka, nepochybuje Martin Glaser, jenž se ujal režie.

„Tematicky se hodí k tomu, co prožíváme dnes, kdy jsme vystavováni záplavě fake news. To, co dělá Jago Otellovi a Desdemoně, není vlastně nic jiného než šíření lživých zpráv, fake news, které když si neověříme a slepě jim věříme, nám zničí celý život,“ vysvětlil.

Jsme obklopeni Jagy

Obsazení inscenace je mezinárodní. Například v roli našeptávače Jaga se střídá srbský barytonista Dragutin Matić a jeho kolega z Gruzie Giorgi Mtchedlishvili. „Hrát Jaga je snadné, protože naše životy jsou v podstatě obklopeny Jagy, Otelly, Desdemonami nebo lidmi jako Cassio,“ souhlasí s aktuálním přesahem opery Matić.

Titulní hrdina je velkou tenorovou rolí. Pěvec ve svém partu musí ztvárnit emoce od válečníka přes milujícího manžela až po muže sžíraného žárlivostí. „Rád hraju padouchy, ale nedělám to příliš často. Obvykle tenor bývá v příběhu spíš romantický hrdina. Ale užívám si, když má charakter nějaké chyby,“ přiznává hostující americký pěvec Harold Meers.

Jako Otella brněnské publikum potká také jihokorejského tenoristu Pak Song-kjua. V úloze Desdemony se představí Pavla Vykopalová a Jana Šrejma Kačírková.

Po premiéře 17. června prožije Otello svůj tragický příběh lásky a zrady před letní pauzou ještě ve třech reprízách.

2 minuty
Otello žárlí v Brně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 11 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 11 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...