Rozhovor s Mariuszem Szczygielem
Szczygiel propaguje českou kulturu i společnost v Polsku dlouhodbě, napsal například bestseller Gottland nebo Udělej si ráj. „Je to pro mě příležitost propagovat myšlenky a ideje, které u nás nejsou.“ V Polsku vyjde ročně v překladu třicet až čtyřicet českých děl.
Vzácné jsou mezi polskými autory například myšlenky ateismu, které jsou Čechům vlastní. Druhým důležitým prvkem je podle Szczygiela láska ke kultuře a k literatuře. „Poláci mají rádi český humor, odstup od věci, že to není nafoukaná kultura.“
Spisovatelé z Polska píší o lidech, kteří se věnují konkrétnímu cíli a reprezentují určité ideje. Čeští autoři podle Szczygiela naopak zajímavě popisují obyčejný život, ve kterém hlubší podstata chybí. Duchovní, metafyzická literatura v Česku také existuje, ale polští čtenáři ji zatím spíše ignorují.
„Líbí se Petra Hůlová, Radka Denemarková nebo Petra Soukupová, což znamená, že jistý druh feminismu, který se objeví v české literatuře, už je i u nás vítán. My také otevíráme kontroverzní témata. Český přístup je ale něžný, trošku básnický a občas pohádkový,“ shrnuje odlišnosti nakladatel.
Vlastenectví je v české literatuře jiné
Mezi českou a polskou kulturou existují rozdíly také ve vnímání patriotismu. Řada Poláků Čechy vnímá jako „pepíky“, kteří nechtějí za svou vlast bojovat, zatímco oni jsou ochotní obětovat život. V polské veřejnosti jde podle Szczygiela o silný stereotyp.
„U nás koluje starý vtip, který reprezentuje polský postoj k českému způsobu přežití v dějinách. – Proč neexistoval za protektorátu odboj? Protože to Němci nedovolili. – Samozřejmě odboj existoval, já o tom pořád píšu a říkám to.“
Vlastenectví v dílech českých autorů polský nakladatel ale nachází. „Češi si neuvědomují, že jsou třeba jazykoví vlastenci. Vy si všechno počeštíte. CD není CD, ale cédéčko. Češi se nepřizpůsobí velkému světu, velký svět si přizpůsobí sobě.“
České literatuře je v Polsku věnována velká pozornost. České tituly patří z těch zahraničních k nejčtenějším. Ukázal to i jedenáctý ročník mezinárodního knižního veletrhu ve Varšavě, kde se představilo dvě stě nakladatelů ze šesti zemí. Česko bylo čestným hostem.
