V kultuře je málo peněz a nikoho to nezajímá, zlobí se Šporcl. Podle Zaorálka jsou teď priority jinde

Nahrávám video

Houslový virtuos Pavel Šporcl obvinil vládu a zejména ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), že zapomínají na kulturu a situaci umělců, kteří již mnoho měsíců nemohou pracovat – a tedy ani vydělávat. Zaorálek je však přesvědčen, že podpora, kterou jim stát poskytuje, je dostatečná. Nový plán otevírání kultury ale jeho resort teprve začíná připravovat. O situaci v odvětví diskutovali Pavel Šporcl s Lubomírem Zaorálkem v Událostech, komentářích.

Šporcl poslal na počátku týdne otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO), v němž napsal, že je kultura v Česku v katastrofálním stavu – nejen proto, že je vše zavřené, ale hlavně proto, že se o tom podle Šporcla dostatečně nemluví. S Babišem se houslista i sešel, očekává, že bude spolu s dalšími umělci dále jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), žádný konkrétní slib ale nedostal.

Podle ministra kultury Zaorálka – který sám nebyl na premiérovu schůzku se Šporclem pozván – ale není situace v odvětví tak zlá. Zdůraznil, že vláda i do kultury dala mnoho peněz a vztahuje se na ni více podpůrných programů. Odmítl zároveň, že by peníze posílal jeho resort převážně kulturním organizacím, které zřizuje stát.

„Za rok 2020 jsme na covidové programy získali 2,2 miliardy korun. (…) Jenom polovina šla na státní příspěvkové organizace,“ uvedl. Vyčíslil, že i Šporcl, respektive jeho agentura, dostal 700 tisíc korun, z toho většina byla na streamované koncerty.

Deset, nebo třicet?

Virtuos zdůraznil, že „odstreamoval 17 koncertů z obývacího pokoje“ a další odstreamovali umělci najatí agenturou, ale za zásadní považuje, že leckdo tolik peněz nezískal. Tvrdí, že po odečtu všech odvodů zůstávalo loni některým umělcům z toho, co jim stát po zákazu kulturních akcí posílal, jen kolem deseti tisíc korun.

To ministr kultury odmítl. Řekl, že umělci odkázaní na státní programy mají 30 tisíc měsíčně. „Neříkám, že je to bůhvíco, ale tvrdím, že to není nedůstojné. Podívejte se, jaké jsou platy v sociálních službách, tam má vysokoškolák 26 tisíc hrubého. Náš hlavní úkol je, aby kulturní segment přežil,“ uvedl.

Podle Šporcla nyní sice opravdu jde z programů 30 tisíc měsíčně, ale až od února. Trvá na tom, že předtím dostávali umělci mnohem méně, což si nezaslouží i vzhledem k tomu, jak se před pandemií podíleli na české ekonomice.

„Jsme oblast, která do HDP dává dvě procenta. Dáváme tam více než textilní průmysl a o trochu méně než potravinářský. V kultuře pracuje 130 a s přidruženými profesemi přes 200 tisíc lidí a obrat jenom na živé kultuře je 20 miliard. My opravdu nejsme žádní vyžírkové,“ zdůraznil. Zopakoval, že kromě mála peněz považuje za problém i to, že se o situaci v kultuře málo mluví. „Jako kulturní obec nejsme dostatečně oceňováni ani morálně – v tom slova smyslu. Pan prezident o nás mluví jako o póvlu, vláda o kultuře v posledních měsících hodně mlčí,“ míní Šporcl. 

Plán rozvolnění zatím není

Zaorálek je však přesvědčen, že kultura nyní zkrátka na prvním místě být nemůže. „Já za ni bojuji, aby byla segmentem, kterému se pomůže, protože je zkoušena. Ale bohužel priorita jsou stále v těchto dnech lidé v nemocnicích, ti, kteří tam umírají, priorita je, že chceme co nejdříve dostat děti do škol,“ shrnul.

Zároveň ministr připustil, že zatím neexistuje platný plán uvolňování restrikcí v kultuře. Sice počátkem roku vznikl, jenomže s rozšířením nakažlivější varianty koronaviru a rychlým růstem počtu případů nebylo možné naplnit jej. Přípravě toho nového se chce naplno začít věnovat až ve chvíli,  kdy bude jasné, že je epidemie pod kontrolou – za takový stav považuje dobu, kdy bude denně dva až tři tisíce pozitivních testů – i když ujistil, že jeho úřad již je v kontaktu s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou.

Jisté však podle Zaorálka je, že nejprve se otevřou galerie, muzea, hrady a zámky, a teprve potom přijdou na řadu divadla nebo koncerty. Věří však, že v létě bude možné pořádat akce až pro tisíc lidí, i když „s určitým režimem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 1 hhodinou

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 4 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled