V kultuře je málo peněz a nikoho to nezajímá, zlobí se Šporcl. Podle Zaorálka jsou teď priority jinde

Nahrávám video

Houslový virtuos Pavel Šporcl obvinil vládu a zejména ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), že zapomínají na kulturu a situaci umělců, kteří již mnoho měsíců nemohou pracovat – a tedy ani vydělávat. Zaorálek je však přesvědčen, že podpora, kterou jim stát poskytuje, je dostatečná. Nový plán otevírání kultury ale jeho resort teprve začíná připravovat. O situaci v odvětví diskutovali Pavel Šporcl s Lubomírem Zaorálkem v Událostech, komentářích.

Šporcl poslal na počátku týdne otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO), v němž napsal, že je kultura v Česku v katastrofálním stavu – nejen proto, že je vše zavřené, ale hlavně proto, že se o tom podle Šporcla dostatečně nemluví. S Babišem se houslista i sešel, očekává, že bude spolu s dalšími umělci dále jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), žádný konkrétní slib ale nedostal.

Podle ministra kultury Zaorálka – který sám nebyl na premiérovu schůzku se Šporclem pozván – ale není situace v odvětví tak zlá. Zdůraznil, že vláda i do kultury dala mnoho peněz a vztahuje se na ni více podpůrných programů. Odmítl zároveň, že by peníze posílal jeho resort převážně kulturním organizacím, které zřizuje stát.

„Za rok 2020 jsme na covidové programy získali 2,2 miliardy korun. (…) Jenom polovina šla na státní příspěvkové organizace,“ uvedl. Vyčíslil, že i Šporcl, respektive jeho agentura, dostal 700 tisíc korun, z toho většina byla na streamované koncerty.

Deset, nebo třicet?

Virtuos zdůraznil, že „odstreamoval 17 koncertů z obývacího pokoje“ a další odstreamovali umělci najatí agenturou, ale za zásadní považuje, že leckdo tolik peněz nezískal. Tvrdí, že po odečtu všech odvodů zůstávalo loni některým umělcům z toho, co jim stát po zákazu kulturních akcí posílal, jen kolem deseti tisíc korun.

To ministr kultury odmítl. Řekl, že umělci odkázaní na státní programy mají 30 tisíc měsíčně. „Neříkám, že je to bůhvíco, ale tvrdím, že to není nedůstojné. Podívejte se, jaké jsou platy v sociálních službách, tam má vysokoškolák 26 tisíc hrubého. Náš hlavní úkol je, aby kulturní segment přežil,“ uvedl.

Podle Šporcla nyní sice opravdu jde z programů 30 tisíc měsíčně, ale až od února. Trvá na tom, že předtím dostávali umělci mnohem méně, což si nezaslouží i vzhledem k tomu, jak se před pandemií podíleli na české ekonomice.

„Jsme oblast, která do HDP dává dvě procenta. Dáváme tam více než textilní průmysl a o trochu méně než potravinářský. V kultuře pracuje 130 a s přidruženými profesemi přes 200 tisíc lidí a obrat jenom na živé kultuře je 20 miliard. My opravdu nejsme žádní vyžírkové,“ zdůraznil. Zopakoval, že kromě mála peněz považuje za problém i to, že se o situaci v kultuře málo mluví. „Jako kulturní obec nejsme dostatečně oceňováni ani morálně – v tom slova smyslu. Pan prezident o nás mluví jako o póvlu, vláda o kultuře v posledních měsících hodně mlčí,“ míní Šporcl. 

Plán rozvolnění zatím není

Zaorálek je však přesvědčen, že kultura nyní zkrátka na prvním místě být nemůže. „Já za ni bojuji, aby byla segmentem, kterému se pomůže, protože je zkoušena. Ale bohužel priorita jsou stále v těchto dnech lidé v nemocnicích, ti, kteří tam umírají, priorita je, že chceme co nejdříve dostat děti do škol,“ shrnul.

Zároveň ministr připustil, že zatím neexistuje platný plán uvolňování restrikcí v kultuře. Sice počátkem roku vznikl, jenomže s rozšířením nakažlivější varianty koronaviru a rychlým růstem počtu případů nebylo možné naplnit jej. Přípravě toho nového se chce naplno začít věnovat až ve chvíli,  kdy bude jasné, že je epidemie pod kontrolou – za takový stav považuje dobu, kdy bude denně dva až tři tisíce pozitivních testů – i když ujistil, že jeho úřad již je v kontaktu s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou.

Jisté však podle Zaorálka je, že nejprve se otevřou galerie, muzea, hrady a zámky, a teprve potom přijdou na řadu divadla nebo koncerty. Věří však, že v létě bude možné pořádat akce až pro tisíc lidí, i když „s určitým režimem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
před 10 hhodinami

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
před 16 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
před 17 hhodinami

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
20. 5. 2026

České studio chystá videohru ze světa Pána prstenů

České videoherní Warhorse Studios, které stojí za vznikem série Kingdom Come: Deliverance, pracuje na dvou nových hrách. Jedna bude dalším přírůstkem do série Kingdom Come a druhá bude zasazená do fantasy světa Středozemě od britského spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena. V obou případech to bude RPG hra (role-playing game, hra na hrdiny) s otevřeným světem.
20. 5. 2026Aktualizováno20. 5. 2026

„Něco, co české poezii chybělo." Ortenovu cenu zasáhlo Házeliště granátů

Laureátkou 39. ročníku ceny Jiřího Ortena se stala básnířka Nela Bártová. Ocenění, určené mladým autorům prozaických či básnických děl ve věku do třiceti let, obdržela za sbírku Házeliště granátů.
20. 5. 2026
Načítání...