Kniha německého historika Alfonse Adama Otroci třetí říše, která vyšla i česky, nabízí vůbec poprvé ucelený pohled na pracovní tábory na území dnešní České republiky. Nacisté v protektorátu Čechy a Morava a především v Sudetech zřídili 38 pobočných koncentračních táborů, jimiž prošlo na 30 tisíc lidí.
Otroci třetí říše: Na území dnešního Česka bylo 38 koncentračních táborů
Vyšla kniha Otroci třetí říše (zdroj: ČT24)
Knihu přeložila germanistka Dagmar Lieblová. Ona sama byla za druhé světové války internována v Osvětimi, kde jí úřední chyba zachránila život – v domnění, že je starší, ji nacisté v roce 1944 poslali na práce do Hamburku, kde odklízela trosky nebo kopala protitankové příkopy.
„Když jsem knížku dostala k překladu, ptala jsem se lidí, kolik si myslí, že bylo na území dnešní České republiky koncentračních táborů. Každý hádal tak dva tři. A ono jich bylo osmatřicet,“ upozorňuje.
Mapa pobočných koncentračních táborů
34 táborů vybudovali nacisté v Sudetech, které v té době byly součástí Říše – nejvíce na Trutnovsku v severních Čechách. V protektorátu fungovaly čtyři. „Karl Hermann Frank si nepřál pobyt cizinců i vězňů z ciziny na území protektorátu, protože měl strach z toho, že místní české obyvatelstvo by vězňům pomohlo,“ vysvětlil tak malý počet autor knihy Alfons Adam.
U Heydricha na zahradě
V typickém pobočném koncentračním táboře bylo umístěno obvykle pět set až tisíc vězňů. Většinou pracovali ve válečném průmyslu – vyráběli zbraně nebo součástky k letadlům a tankům, využívali se také ke stavebním pracím.
Zvláštní postavení měl tábor v Panenských Břežanech – přímo u zámku, kde sídlil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Po jeho smrti vdova Lina Heydrichová požádala Himmlera o soukromé pracovní komando. K dispozici dostala patnáct vězňů. „Účelem jejich nasazení bylo předělat zámecký park na zahradu pro pěstování zeleniny a ovoce,“ upřesnil Alfons Adam.
Pobočné koncentrační tábory na území protektorátu byly také v Hradišťku, ve Vrchotových Janovicích a v Brně. Velká část vězňů, kteří v táborech žili, pocházela z Maďarska a Polska. Češi tvořili jen jedno procento.