Zlatá ulice - pražská zkratka na klíč

Praha – Kdo bydlel v klikaté Zlaté ulici na Starém Městě, musel vlastnit klíč nejen od domu, ale také od brány v ulici, jinak se domů nedostal. V rámci Zlaté ulice byla dnes otevřena, požehnáním pražského arcibiskupa Dominika Duky, pěší spojka mezi Anenským náměstím a Liliovou ulicí. Vznikla z dříve slepé, ale veřejně přístupné části Starého Města při Liliové ulici a z průchodu areálem Národního divadla. „Je to pozvednutí genia loci, Pražané i turisté si mohou uvědomit, co všechno je spjato s historií této části města,“ podotýká starosta Prahy 1 Filip Dvořák.

V noci se, z důvodu ochrany před vandaly, do části Zlaté ulice dostane opět zase jen ten, kdo bude mít klíč od brány, přes den ale bude tato část přístupná všem. "Otevírání starých zákoutí Starého Města je projektem z 90. let, kdy se město zamýšlelo nad tím, jak odvést turisty z hlavního koridoru, kterým jsou Melantrichova a Karlova ulice. Jednak je to šikovná spojka, jednak připomenutí historie Prahy. Jsem přesvědčen, že jsme povinni připomenout současníkům, kudy kráčely dějiny," dodává Filip Dvořák.

Zlatou ulici na Starém Městě si občas lidé pletou se Zlatou uličkou na Pražském hradě, ale zatímco v té na Hradčanech zlato nejspíše nikdy nebylo, ta v podhradí má svůj název zaslouženě. Shromažďovali se v ní zlatníci a stříbrníci při hlavní cestě k vltavským brodům, neboť se tudy ubírali bohatí kupci a obchodníci i jejich karavany se zbožím od Ungeltu k Hradu. O tom, že to byla ulice šperkařů a zlatnických mistrů, vypovívají i názvy domů v okolí: U Zlaté lodi, U Zlaté hrušky nebo U Zlatých křížů.

Zlatou ulicí byly nazývány i dnešní Náprstkova a jižní část Maiselovy ulice. Dnešní Zlatá ulice získala své pojmenování úředně roku 1905. Do té doby patrně žádné úřední pojmenování neměla.

Ulice dosud slepě končila u areálu technického zázemí Národního divadla v bývalém ženském dominikánském klášteře. Zbytek cesty byl od roku 1948 uzavřen. Po zrušení kláštera za reforem císaře Josefa II. tam bývala Schönfeldova tiskárna, po znárodnění pak – až do roku 1974 – národní tiskařský podnik Impressa. Poté objekty od státu získalo Národní divadlo.

S projektem zpřístupnění další části Zlaté ulice začalo město v září 2009, dokončena byla v květnu 2010. Městská část Praha 1 do projetu investovala více než patnáct milionů korun. "Jde o to, aby se zachoval ráz, to, co je unikátní, zajímavé, což je určitá intimnost prostoru, něco nečekaného, do čeho vstupujete,„ říká k rekonstrukci architektka Hana Zachová. “Tedy použít takové materiály a detaily, které třeba jsou soudobé, ale přesto nekonkurují tomuto nádhernému prostředí. Abychom ono unikátní novodobými zásahy nesetřeli."

Uličku bude i nadále spravovat Národní divadlo, otevírat se v létě bude od 07:00, uzavře se v 22:00. V zimě budou brány uzavřeny mezi 21:00 a 08:00.

  • Dominik Duka žehná Zlaté ulici autor: Michal Kamaryt, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1717/171688.jpg
  • Zlatá ulice autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1717/171697.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...