Josef Ebnöther mezi nebem a zemí

Ve švýcarském Appenzellu ve velmi odvážné budově, vyprojektované slavnými curyšskými architekty Annette Gigonovou a Mikem Guyerem a otevřené v roce 1998, probíhá výjimečná retrospektiva světoznámého švýcarského (a jak sám s chutí zdůrazňuje, porýnského) tvůrce Josefa Ebnöthera.

Pro malinké městečko Appenzell, mající necelé čtyři tisíce obyvatel, je opravdovým úspěchem být domovem nadace založené malířem Carlem Walterem Linerem a Katharinou Linerovou-Rüfová a podpořené mecenášem Heinrichem Gebertem. Nadace Liner cílevědomě v novém stejnojmenném muzeu, které se stalo chloubou současné švýcarské architektury, představuje moderní světové umění a zejména pak špičky švýcarské scény.

Probíhající výstava je prezentována v jedenácti sálech osvětlených dokonale vedeným a násobeným denním světlem, přičemž světlovody jednoznačně formují celý architektonický výraz stavby. (Lze si jen povzdechnout nad faktem, že Švýcarsko se honosí desítkami - !!!!! – nových výstavních prostor, muzeí a galerií, zatímco u nás po druhé světové válce nebyla vybudována a n i  j e d n a…).

Ebnöther je ročník 1937, po ročním učení se písmomalířem vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v St. Gallenu a posléze pařížské školy Académie de la Grande Chaumiére a École des Beaux-Arts. Od roku 1960 je volným umělcem, malířem, věnujícím se také grafice a práci s novými médii. V horním Porýní a v Německu se proslavil jako autor velkoformátových nástěnných reliéfů, vykládaných skleněných oken či interiérových návrhů. Svými díly zdobí zejména školy nebo kostely.

Již ve svých raných dílech, která byla ještě značně realistická a výrazně figurativní, postupně stanovil témata, která jej provází celý tvůrčí život. Věnuje se základním elementům přírody - vodě, zemi, vzduchu, ohni, jejich vzájemným vztahům i postavení v našem denním životě. Od počátku sedmdesátých let svůj výraz zjednodušuje, převádí k prostým a přitom čitelným, abstrahujícím formám a povyšuje preferenci barvy. Stává se mistrem jednoduchého sdělení, počítá s rolí barvy a čistými liniemi, nebojí se výrazných ploch. Prozrazuje značnou tvůrčí koncentraci, jeho díla jsou na jedné straně plná napětí, na straně druhé pak harmonie. Strohý, jednoduchý jazyk je přitom svrchovaně moderní a přístupný, přitom odpovídající naprosto současnému vnímání a prezentaci.

  • Josef Ebnöther / Odvékátání, 1986 autor: Josef Vomáčka, zdroj: ČT24
  • Josef Ebnöther / Velký pátek, 1988 autor: Josef Vomáčka, zdroj: ČT24

Výstavu tvoří více než sedmdesát obrazů z privátních i nadačních sbírek, vzniklých od roku 1956 podnes. Je doplněna také životopisným filmem René Ettera Čtyři dny v životě Josefa Ebnöthera z roku 2012. I když čeští návštěvníci mohou znát některá Ebnötherova díla jen z velkých basilejských či vídeňských přehlídek a průřezových výstav, je právě tato vzpomínková kolekce neobyčejně cennou a výraznou. Její kouzlo oslovuje návštěvníky z celé Evropy.

Kdy a kde: Josef Ebnöther / Nebe a země, Museum Liner Appenzell, v zimě otevřeno mimo pondělí 14:00–17:00, v neděli již od 11:00. Vstupné 9 CHF. Výstava potrvá do 5. ledna 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
20:16Aktualizovánopřed 41 mminutami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
17:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
včera v 10:00

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...