Vláda chystá zavést možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech od ledna 2024. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Firmy by tak mohly platit daně v eurech.
„Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér, nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší,“ uvedl ministr. „Není to tolik, co chtějí zastánci eura. Zase fundamentální odpůrci nás za to kritizují. Přijde mi to jako dobrý nástroj,“ dodal Stanjura.
Se zavedením možnosti počítá také programové prohlášení vlády, které ale nestanovuje přesný termín.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská dříve možnost přijímání eura v platbách mezi vládou a firmami označila za originální a demokratický krok, který nejspíš přispěje k intenzivnější eurizaci ekonomiky či k snížení transakčních nákladů.
Vstup do eurozóny by přinesl rizika
Přijetí eura je především politickým rozhodnutím. V Česku po něm volají zejména zástupci velkých podnikatelů. Podle analýzy České národní banky (ČNB) z konce loňského roku by případné přijetí eura mělo dále zvýšit přínosy, které pro tuzemsko vyplývají z jeho obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky.
Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky ČNB a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd.
Česká republika se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti.
Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro Česko žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí. Přijetí členského státu Evropské unie do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II).
