Nezaměstnanost v Česku v červenci zůstala stejně jako předchozí měsíc na hodnotě 3,7 procenta, vyplývá z údajů Úřadu práce ČR. Předtím čtyři měsíce v řadě klesala. Počet uchazečů o práci se oproti červnu snížil o 1124 na 272 178, ve srovnání s loňským červencem je nezaměstnaných bezmála o 7500 méně. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Podle analytiků nezaměstnanost neporoste ani v dalších měsících.
Vývoj nezaměstnanosti podle analytiků ovlivňuje rozjezd ekonomiky po uvolňování opatření proti šíření nemoci covid-19.
„Obvykle v červenci nezaměstnanost v souladu se sezonním vývojem stagnuje, nebo nepatrně vzroste. Letos zůstala na stejné hodnotě jako v červnu. V tomto ročním období je často aktivita firem v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených utlumená. Oživení pracovního trhu se dá očekávat opět v září,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Loni v červenci činil podíl nezaměstnaných 3,8 procenta, předloni byl 2,7 procenta.Ke konci července nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím úřadů práce celkem 358 152 volných pracovních míst, což bylo o 2540 víc než v červnu a o 23 869 míst víc než před rokem.
Zaměstnavatelé mají zájem zejména o pracovníky v dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví i v sezonních činnostech, hlavně ve stavebnictví, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství či živočišné a potravinářské výrobě.
„Hlad po pracovní síle nikterak nepolevuje. Zatímco standardně bývá červenec jedním ze slabších měsíců roku, tentokrát se příliv nových absolventů na trh práce neprojevil. Tento efekt tak evidentně vykompenzovala sháňka po zaměstnancích v znovuotevíraných provozovnách poskytovatelů služeb, ale i v průmyslové výrobě,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Zároveň podle něj v Česku nadále schází velká část zahraniční pracovní síly, která se po pandemickém úprku ještě plně nevrátila.
Pracovní síly se tak i podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy v některých sektorech nedostává ještě kritičtěji než před pandemií, kdy už přitom byla situace z hlediska zaměstnavatelů mnohdy až zoufalá, upozornil s tím, že například stav ve stavebnictví zhoršuje zmíněný propad počtu zahraničních pracovníků, včetně těch pracujících načerno. Nedostatek vhodné pracovní síly tak podle něj přispívá k tomu, že zotavení po pandemii bude pomalejší, než by být ideálně mohlo.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče tak lze na rozdíl od loňského vývoje v létě, kdy míra nezaměstnanosti pod vlivem dozvuků první vlny pandemie a souvisejícího propadu ekonomické aktivity mírně rostla, pro letošní podzim očekávat spíše její mírný pokles. „Do oblasti 3,5 procenta a možná i ještě níže,“ přiblížil.
Zlepšující se situace na trhu práce by se pak měla podle něj pozitivně promítnout do spotřeby domácností. „Ta by měla být jedním z klíčových tahounů růstu české ekonomiky v letošním roce,“ doplnil.
Nejvíce lidí bez práce má Ústecký a Moravskoslezský kraj
I letošní první prázdninový měsíc byly patrné regionální rozdíly. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob vykázaly Ústecký a Moravskoslezský kraj, shodně 5,5 procenta, následoval Karlovarský kraj s pětiprocentní nezaměstnaností. Tyto tři regiony postižené útlumem těžby uhlí a s vysokým počtem sociálně vyloučených lokalit měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v červenci loňského roku, což podle Úřadu práce ČR odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci.
Například sehnat kvalifikované dělníky s praxí na stavbě logistického centra na Ostravsku je ale obtížné. I proto nemůžou brát další zakázky. „Aktuálně jsme schopni zaměstnat dalších deset až patnáct pracovníků z různých stavebních profesí počínaje stavbyvedoucími, přípraváři výroby, ale i stavební řemesla jako je zedník, obkladač,“ uvedl vedoucí výrobního střediska Jan Feilhauer. Zakázky proto odkládají a vyřizují postupně. Už teď mají pořadník na měsíce dopředu.
Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji, a to 2,3 procenta. Meziročně se situace nejvíce změnila v Plzeňském a v Pardubickém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti červenci 2020 poklesl o 0,4 procentního bodu na 2,9 procenta, respektive 2,3 procenta.
Z okresů mělo nejnižší nezaměstnanost Pelhřimovsko a Rychnovsko, konkrétně 1,7 procenta, v okresech Praha-východ, Jičín a Jindřichův Hradec byla o desetinu procentního bodu vyšší. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných vykázal okres Karviná, a to devět procent, následuje Most se 7,1 procenta a Ostrava-město, kde podíl nezaměstnaných činil 6,7 procenta.
Během července se na úřadech práce nově zaevidovalo 31 471 lidí, meziměsíčně o 3008 více, ve srovnání s minulým rokem to bylo o 12 423 uchazečů méně. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4238) a Středočeský kraj (3855), nejméně kraj Karlovarský (923).
Průměrný věk nezaměstnaných byl uplynulý měsíc 43,4 roku, zatímco loni to bylo 42,3 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění a i v průběhu uplynulých dvanácti měsíců došlo pouze k mírným změnám, konstatoval Úřad práce ČR. Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním a s vyučením bez maturity.
V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v červenci také hlásit čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekávají úřady práce jako každý rok v září.
V červenci zaznamenal Úřad práce ČR také každoročně se opakující příchod části pracovníků ze školství, do evidence se jich přihlásilo 1106, loni ve stejný měsíc 1051. Celkem jich úřad evidoval víc než čtyři tisíce, minulý červenec méně, přes 3600. Zaměstnavatelé ke konci minulého měsíce nabízeli ve školství celkem 2327 volných pracovních míst.
