Ekonomika poroste o 3,1 procenta, očekává nadále ministerstvo. Dluh má dosáhnout 44,8 procenta HDP

Nahrávám video

Ministerstvo financí v nové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Pro rok 2022 odhaduje růst o 3,7 procenta – to je o tři desetiny více než v lednové prognóze. Očekává, že se v tom promítne především oživení soukromé spotřeby. Zároveň ale počítá ministerstvo s tím, že schodek rozpočtu dosáhne 8,8 procenta HDP. Chystá proto úsporná opatření.

Česká ekonomika loni klesla o 5,6 procenta, letos ale podle všech prognóz již poroste. Očekávání resortu financí patří k těm optimističtějším s předpokladem růstu o 3,1 procenta oproti 2,2 procenta, které v únoru očekávala Česká národní banka, nebo 2,6 procentům prognózovaných Českou bankovní asociací.

Více než tříprocentní růst očekávalo ministerstvo již v lednové prognóze a v dubnové zůstal předpoklad neměnný. „Předpokládáme, že postupující očkování obyvatel zlepší epidemickou situaci, což podpoří hospodářské oživení nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ uvedl úřad v aktuálním dokumentu.

Nepředpokládá však, že by růst táhly domácnosti. „Minimálně další čtvrtletí bude pod vlivem restrikcí. Nemáme ještě stanovené datum otevření,“ podotkla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Resort počítá i s růstem nezaměstnanosti, stoupnout by podle něj mohla z loňských 2,6 procenta na 3,6 procenta. Odhad inflace v nové prognóze zvýšil z lednových 1,9 na 2,5 procenta. Úřad to dal do souvislosti s vyššími cenami ropy a potravin.

V roce 2022 by měla ekonomika růst ještě více – o 3,7 procenta, očekává ministerstvo financí. Nezaměstnanost sice ještě vzroste, ale už jen minimálně na 3,7 procenta. Projevit by se mělo ekonomické oživení, na druhé straně skončí vládní programy udržující vysokou zaměstnanost. Inflace zvolní, předpokládá resort. „V roce 2022 by při absenci podstatnějších proinflačních faktorů – s výjimkou oživení spotřeby domácností – mohla míra inflace zvolnit na 2,3 procenta,“ uvedl úřad. 

Odhady ministerstva financí slouží jako východisko pro Konvergenční program, který je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády. Dokument musí vláda projednat a odeslat do Bruselu každoročně do konce dubna.

Schodek bude 8,8 procenta a dluh 44,8 procenta HDP, očekává ministerstvo

Přestože ministerstvo očekává již letos návrat k ekonomickému růstu, zároveň předpokládá, že schodek rozpočtu dosáhne 8,8 procenta hrubého domácího produktu a v příštím roce 5,9 procenta. Loni činil schodek 6,2 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta a na 48,2 procenta v příštím roce.

Na další léta připravuje ministerstvo úsporná opatření, aby schodek veřejných financí i zadlužení poklesly. Konkrétně půjde podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Zároveň by se měly zmrazit platy úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů nebo snížit provozní výdaje ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent.

„Jedná se o kombinaci úsporných opatření na příjmové i výdajové straně, díky kterým by zadlužení v roce 2024 dosáhlo hodnoty o zhruba dva procentní body nižší, tedy nikoliv 54,6 procenta HDP, ale 52,8 procenta HDP,“ uvedla Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 2 hhodinami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá dlouho do noci.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 22 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Evropský pohled