Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 4,2 procenta, je to druhý nejlepší výsledek v rámci Evropské unie, uvedla ve středu na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). V únoru byla míra nezaměstnanosti 4,3 procenta. V březnu bylo podle ministryně v evidenci úřadu práce 306 616 uchazečů. Úřad práce v tiskové zprávě uvedl, že situace na pracovním trhu je i přes pandemii koronaviru stabilní.
Nezaměstnanost v Česku klesla na 4,2 procenta. Podle Maláčové je to i díky Antiviru
„Za takhle dobrý výsledek může mix Antiviru a aktivní politiky zaměstnanosti,“ napsala Maláčová. Ministerstvo v úterý zveřejnilo, že příspěvky na mzdy z programu Antivirus získalo za první rok od jeho spuštění 71 700 firem, na které dopadla nařízená omezení kvůli koronaviru. Rozdělily si 36,9 miliardy korun. Celý výdělek či jeho část dostalo od státu přes milion zaměstnanců.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že opakované zveřejňování takto zásadního údaje polooficiálně na twitterovém účtu ministryně práce nesvědčí o nejvyšší možné míře profesionality resortu. Maláčová zveřejnila údaj o nezaměstnanosti v předstihu, před oficiálním oznámením Úřadu práce. Ten navíc zveřejnil opakovaně data dříve, než bylo původně plánováno.
Stabilní situace na pracovním trhu
Úřad práce ve středu uvedl, že situace na pracovním trhu zůstává i přes pandemii koronaviru stabilní. V březnu vzrostl počet volných pracovních míst na téměř 339 tisíc, je jich tak více než uchazečů o zaměstnání.
„S příchodem jarního období dochází k rozjezdu sezonních prací. Zaměstnavatelé tak momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance v zemědělství, lesnictví, ve stavebnictví, v logistice či e-shopech. Dlouhodobý zájem mají i o kvalifikované řemeslníky a výrobní dělníky. Zároveň roste zájem ze strany měst a obcí o pracovníky v rámci veřejně prospěšných prací,“ řekl generální ředitel Viktor Najmon.
Vývoj nezaměstnanosti
Podle úřadu ale nadále trvá disproporčnost ekonomické krize. Nařízené uzavření provozů výrazně postihlo hlavně cestovní ruch, gastronomii, služby, obchod, kulturu, na druhé straně jsou ale oblasti, jako je výroba, zdravotnictví nebo sociální péče, ve kterých se zaměstnavatelé potýkají s nedostatkem pracovní síly.
O zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání tak žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí z oblasti služeb – zejména z maloobchodu, úklidu, a mezi nově příchozími jsou ve větší míře také manipulační a pomocní dělníci nebo zaměstnanci v oblasti administrativy. „Pokud jde o výhled do dalších měsíců, bude se vše odvíjet od aktuální pandemické situace a s tím spojených přijatých bezpečnostních opatření,“ uvedl úřad práce.
Na jedno volné místo nyní připadá stejně jako v lednu a v únoru v průměru 0,9 uchazeče. Mezi regiony jsou velké rozdíly. Zatímco v okrese Praha-východ je to v průměru 0,1 zájemce, na Karvinsku připadá na jednu pozici téměř 13 uchazečů. Nejvíce volných pozic chtějí podle evidence úřadů obsadit zaměstnavatelé v Praze a Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském kraji.
Nejvyšší nezaměstnanost je na Karvinsku
Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v březnu celkem 64 okresů, naopak ve 13 regionech nezaměstnanost vzrostla. Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci března okresy Pelhřimov a Rychnov nad Kněžnou, kde činila shodně dvě procenta. Naopak nejvyšší byla na Karvinsku, a to 8,9 procenta.
Mezi kraji byla nejnižší nezaměstnanost opět v Pardubickém kraji, kde klesla na tři procenta. O dvě desetiny bodu vyšší byla v Královéhradeckém kraji. Naopak nejhorší situace byla v Karlovarském kraji, kde je bez práce 6,1 procenta lidí. Následoval s šesti procenty Ústecký kraj a s 5,9 procenta Moravskoslezský kraj.
Podle analytiků jde o očekávaný vývoj
Pokles nezaměstnanosti není podle ekonomů překvapením. S příchodem jara totiž nezaměstnanost díky nástupu sezonních pracovníků klesá. Analytici hovoří také o tom, že fungují vládní podpůrné programy a zaměstnavatelé tak nemají důvod propouštět.
„Celkově do dalších měsíců očekávám postupný nárůst nezaměstnanosti, vládní opatření na podporu zaměstnanosti by ale měla i nadále sloužit coby tlumič bránící výraznější eskalaci růstu nezaměstnanosti v české ekonomice. Přesto si ale myslím, že na přelomu jara a léta může míra nezaměstnanosti přechodně překonat úroveň pěti procent,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Ve druhé polovině roku by ale podle Jáče měl nastat pokles nezaměstnanosti. Podmínkou je ale oživení růstu české ekonomiky a úspěšná vakcinace obyvatel.
Hradil: Pokud by se vládní programy zastavily, nezaměstnanost by šla nahoru
Mírný pokles nezaměstnanosti není překvapením ani pro analytika Raiffeisenbank Víta Hradila. „Zatímco s oteplováním počasí nabíhají sezonní práce, na vládních podpůrných programech se nic nemění a důvody k propouštění tedy nijak dramaticky nepřibývají,“ uvedl. Přesto je podle něj patrné, že březnový pokles nezaměstnanosti byl menší, než je obvyklé.
Hradil míní, že vládní programy budou i nadále udržovat velkou část aktuálně neaktivních pracovních pozic, zatímco v jiných odvětvích bude růst poptávka po pracovní síle. „Pokud by během jara došlo k zastavení či utlumení vládních programů, nezaměstnanost by podle nás vyrostla přes pět procent. V předvolebním období je to ovšem spíše nepravděpodobné,“ dodal.
Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková upozornila, že většina volných míst je pro méně kvalifikované pracovníky. „Stále přetrvává disproporce v rámci oborů, která kopíruje obory nejvíce zasažené pandemií – gastro, cestování, kultura. Dá se předpokládat, že se nezaměstnanost bude letos postupně zvyšovat, tak jak budou končit jednotlivé programy podpory ze strany vlády,“ uvedla.
Generální ředitel české pobočky personálně poradenské společnosti Randstad Jacek Kowalak upozornil, že vlivem skokového zrychlení ve využití technologií nastává velmi rychle polarizace trhu práce na profese, které jsou a budou nedostatkové, a na ty, které postupně mizí. „Ukazatel míry nezaměstnanosti tak přestává být tím hlavním, co trh práce charakterizuje, minimálně pro zaměstnavatele a pro strategické uvažování o vývoji ekonomiky,“ uvedl.