Výroba elektřiny v Česku byla loni nejnižší za 18 let. Činila 81,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o 6,4 procenta méně a nejméně od roku 2002. Pětiletého minima pak v loňském roce dosáhla celková spotřeba elektřiny, která se meziročně snížila o 3,5 procenta na 71,4 TWh. Růst spotřeby naopak zaznamenaly domácnosti, a to o 4,7 procenta. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) mohou za změny dopady pandemie koronaviru.
V Česku se loni vyrobilo nejméně elektřiny za 18 let, spotřeba rostla jen u domácností
„Pandemie statistiky ovlivnila skutečně výrazně. Na jedné straně vidíme klesající poptávku podniků, na druhé rostoucí spotřebu domácností. Domácnosti si dokonce připsaly rekordní výši spotřeby za více než dvě dekády, vyšší hodnoty naposledy dosáhly v roce 1996. Nicméně na celkové spotřebě se domácnosti podílejí pouze jednou pětinou, obecný trend proto nemohly zvrátit,“ řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Úřad uvedl, že kromě domácností se loni propadly prakticky veškeré typy odběrů. „Podnikatelé na hladině nízkého napětí spotřebovali elektřiny meziročně o 2,9 procenta méně a nejméně za posledních šest let, na hladině vysokého napětí o 7,6 procenta méně a nejméně za posledních 11 let a na hladině velmi vysokého napětí o 6,6 procenta méně a nejméně za posledních pět let,“ upřesnil mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Ve výrobě zaznamenaly podle úřadu nejvyšší pokles klasické parní elektrárny, které vyrobily proti roku 2019 o 15 procent elektřiny méně. Podstatně více naopak vyprodukovaly paroplynové elektrárny nebo přečerpávací vodní elektrárny. Nižší poptávka po elektřině se podepsala i na objemu vývozu. „Přestože Česká republika zůstává i nadále čistým vývozcem elektřiny, její export se snížil o více než pětinu na 10,2 TWh,“ řekl Kebort.
Spotřeba plynu stoupla, rostlo jeho využití pro výrobu elektřiny
Úřad dále uvedl, že celková spotřeba plynu na území Česka proti tomu loni meziročně stoupla o 1,5 procenta na 8,7 miliardy metrů krychlových. Spotřeba plynu přitom rostla nejenom navzdory pandemii, ale i přes vyšší venkovní teploty, které za celý rok dosáhly průměrně 9,3 stupně Celsia, což je o 0,8 stupně nad dlouhodobým teplotním normálem. K největšímu meziročnímu navýšení spotřeby, o 8,7 procenta, podle něj došlo ve čtvrtém čtvrtletí.
„V případě plynárenství se projevuje stále větší využití plynu při výrobě elektřiny. To dokládá i bezmála desetinový meziroční nárůst objemu vyrobené elektřiny v paroplynových elektrárnách, které se tím vymykaly trendu poklesu výroby patrného u jiných typů zdrojů,“ vysvětlil Trávníček.
Největším odběratelem plynu podle ERÚ i nadále zůstává Ústecký kraj. Leží v něm paroplynová elektrárna Počerady. Pokud by se pominul objem plynu využívaného pro výrobu elektřiny, potom by byl jeho největším odběratelem Středočeský kraj, uvedl úřad. „Celkový tok plynu do české plynárenské soustavy pak loni dosáhl 43,5 miliardy metrů krychlových. Nehledě na zemi původu, kde byl plyn vytěžen, k nám naprostá většina byla dovezena ze sousedního Německa,“ dodal Kebort.