Zaměstnanci hutních firem demonstrovali v Ostravě za evropskou ocel

Několik stovek zaměstnanců českých hutních firem se ve čtvrtek sešlo v Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě na demonstraci za obranu evropského ocelářského průmyslu. Evropské ocelárny podle odborářů ohrožuje dovoz levné oceli ze zemí mimo Evropskou unii.

Pokud EU neprodlouží ochranná opatření, jejichž platnost má skončit příští rok v červnu, bude to znamenat zánik řady firem a statisíců pracovních míst, uvádějí odboráři. 

„Ocelářství se už delší dobu snaží o to, aby byly zachovány férové podmínky pro soutěž ve výrobě a prodeji oceli. Bohužel Evropská unie toto neplní. Pokud by pokračovaly evropské orgány v těchto tendencích, tak by to mohlo znamenat konec evropských ocelářských podniků,“ řekl předseda Odborového svazu Kovo Jaroslav Souček.

Evropské firmy chtějí rovné podmínky

Zástupci hutních firem řekli, že evropské ocelárny musí dodržovat přísná ekologická i sociální pravidla, takže nemohou konkurovat dovážené oceli z Číny, Turecka, Ukrajiny a dalších zemí, kde podobně přísná legislativa neplatí. České podniky podle ocelářů nedokážou ani změnit technologie natolik rychle, aby splnily zpřísňující se pravidla EU. Investice do inovací navíc budou stát miliardy korun.

„Nechceme nic jiného než rovné podmínky, to znamená vykolíkovat hřiště a stanovit pravidla. Ne abychom se při závodě na 200 metrů dozvěděli, že máme běžet patnáctistovku,“ řekl personální ředitel Třineckých železáren Ivo Žižka.

K přijetí opatření na záchranu ocelářského průmyslu vyzvali oceláři EU i českou vládu, která podle nich pro toto průmyslové odvětví dělá málo. Požadují například, aby se ve veřejných zakázkách preferovala domácí ocel.

Odbory budou v demonstracích pokračovat

„Hlavně ať se to dostane do Bruselu a na naši vládu, protože chceme jasně slyšet, jak pomůžou transformaci českého ocelářství, aby bylo do roku 2050 zelené, potažmo do roku 2030 aby snížilo emise oxidu uhličitého o 55 procent, jak Evropská komise nyní navrhuje,“ řekl předseda organizace OS Kovo ve společnosti Vítkovice Steel Roman Ďurčo.

Odboráři chtějí v podobných akcích pokračovat, po skončení koronavirových omezení by chtěli uspořádat velkou demonstraci v Bruselu. „Určitě nepolevíme, pokud uvidíme, že hrozí zánik pracovních míst,“ řekl Ďurčo.

Předseda základní organizace OS Kovo Liberty Česká republika Petr Slanina uvedl, že pokud by výroba oceli v Česku skončila, už by se nikdy neobnovila. „Už dneska cítíme generační problémy ve fabrikách, protože mladí lidé momentálně se tam nehrnou, a když jim to nepředáme, když se to jednou zastaví, tak už se sem ocel nevrátí. Potom budeme zcela závislí na dovozu,“ řekl Slanina.

Demonstrace zaměstnanců českých hutních firem
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Demonstrace se společným sloganem „Evropa potřebuje ocel, ocel potřebuje Evropu“ se ve čtvrtek konaly po celém kontinentu. Původně plánovaná jedna velká demonstrace v Bruselu se kvůli koronavirovým omezením uskutečnit nemohla.

Na demonstraci do Ostravy přišli zaměstnanci z místních podniků Liberty Ostrava a Vítkovice Steel, autobusy přivezly pracovníky z Třineckých železáren. Odboráři měli řadu transparentů jako „Dovoz oceli do EU = dovoz ekologické katastrofy“.

Kvůli koronavirovým opatřením byla účast omezená, například příjezd lidí ze vzdálenějších firem hygienici nedoporučili. Organizátoři účastníkům měřili teplotu, demonstranti měli roušky a snažili se dodržovat i rozestupy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
11:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
včera v 14:29

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
včera v 09:09

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...