Zaměstnanci hutních firem demonstrovali v Ostravě za evropskou ocel

Několik stovek zaměstnanců českých hutních firem se ve čtvrtek sešlo v Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě na demonstraci za obranu evropského ocelářského průmyslu. Evropské ocelárny podle odborářů ohrožuje dovoz levné oceli ze zemí mimo Evropskou unii.

Pokud EU neprodlouží ochranná opatření, jejichž platnost má skončit příští rok v červnu, bude to znamenat zánik řady firem a statisíců pracovních míst, uvádějí odboráři. 

„Ocelářství se už delší dobu snaží o to, aby byly zachovány férové podmínky pro soutěž ve výrobě a prodeji oceli. Bohužel Evropská unie toto neplní. Pokud by pokračovaly evropské orgány v těchto tendencích, tak by to mohlo znamenat konec evropských ocelářských podniků,“ řekl předseda Odborového svazu Kovo Jaroslav Souček.

Evropské firmy chtějí rovné podmínky

Zástupci hutních firem řekli, že evropské ocelárny musí dodržovat přísná ekologická i sociální pravidla, takže nemohou konkurovat dovážené oceli z Číny, Turecka, Ukrajiny a dalších zemí, kde podobně přísná legislativa neplatí. České podniky podle ocelářů nedokážou ani změnit technologie natolik rychle, aby splnily zpřísňující se pravidla EU. Investice do inovací navíc budou stát miliardy korun.

„Nechceme nic jiného než rovné podmínky, to znamená vykolíkovat hřiště a stanovit pravidla. Ne abychom se při závodě na 200 metrů dozvěděli, že máme běžet patnáctistovku,“ řekl personální ředitel Třineckých železáren Ivo Žižka.

K přijetí opatření na záchranu ocelářského průmyslu vyzvali oceláři EU i českou vládu, která podle nich pro toto průmyslové odvětví dělá málo. Požadují například, aby se ve veřejných zakázkách preferovala domácí ocel.

Odbory budou v demonstracích pokračovat

„Hlavně ať se to dostane do Bruselu a na naši vládu, protože chceme jasně slyšet, jak pomůžou transformaci českého ocelářství, aby bylo do roku 2050 zelené, potažmo do roku 2030 aby snížilo emise oxidu uhličitého o 55 procent, jak Evropská komise nyní navrhuje,“ řekl předseda organizace OS Kovo ve společnosti Vítkovice Steel Roman Ďurčo.

Odboráři chtějí v podobných akcích pokračovat, po skončení koronavirových omezení by chtěli uspořádat velkou demonstraci v Bruselu. „Určitě nepolevíme, pokud uvidíme, že hrozí zánik pracovních míst,“ řekl Ďurčo.

Předseda základní organizace OS Kovo Liberty Česká republika Petr Slanina uvedl, že pokud by výroba oceli v Česku skončila, už by se nikdy neobnovila. „Už dneska cítíme generační problémy ve fabrikách, protože mladí lidé momentálně se tam nehrnou, a když jim to nepředáme, když se to jednou zastaví, tak už se sem ocel nevrátí. Potom budeme zcela závislí na dovozu,“ řekl Slanina.

Demonstrace zaměstnanců českých hutních firem
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Demonstrace se společným sloganem „Evropa potřebuje ocel, ocel potřebuje Evropu“ se ve čtvrtek konaly po celém kontinentu. Původně plánovaná jedna velká demonstrace v Bruselu se kvůli koronavirovým omezením uskutečnit nemohla.

Na demonstraci do Ostravy přišli zaměstnanci z místních podniků Liberty Ostrava a Vítkovice Steel, autobusy přivezly pracovníky z Třineckých železáren. Odboráři měli řadu transparentů jako „Dovoz oceli do EU = dovoz ekologické katastrofy“.

Kvůli koronavirovým opatřením byla účast omezená, například příjezd lidí ze vzdálenějších firem hygienici nedoporučili. Organizátoři účastníkům měřili teplotu, demonstranti měli roušky a snažili se dodržovat i rozestupy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 2 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 3 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 17 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...