Francouzská vláda představila podrobnosti svého stimulačního plánu v hodnotě 100 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun), který má během dvou let odstranit negativní hospodářské dopady koronavirové krize. Plán zahrnuje veřejné investice, dotace i snižování daní, napsala agentura Reuters.
Francie představila stimulační plán v hodnotě sto miliard eur, má zemi zbavit důsledků koronavirové krize
Vláda hodlá v rámci plánu vynaložit mimo jiné 35 miliard eur na posílení konkurenceschopnosti francouzské ekonomiky, 30 miliard eur na podporu energie šetrné k životnímu prostředí a 25 miliard eur na podporu pracovních míst, uvedli vládní představitelé.
Objem stimulačního plánu odpovídá čtyřem procentům hrubého domácího produktu (HDP). Francie tak podle jednoho z vládních představitelů do ekonomiky investuje v poměru k HDP více veřejných prostředků než jakákoliv jiná velká evropská země.
Ochránit před explozí nezaměstnanosti
„Cílem záchranného plánu je ochránit ekonomiku před krachem a explozí nezaměstnanosti,“ řekl rozhlasové stanici RTL francouzský premiér Jean Castex. Dodal, že vláda by chtěla jeho prostřednictvím letos vytvořit nejméně 160 tisíc pracovních míst. V současnosti je ve Francii o 500 tisíc nezaměstnaných více něž před vypuknutím pandemie.
Řízením plánu byl pověřen předseda francouzské centristické strany MoDem a spojenec francouzského prezidenta François Bayrou. Jeho funkce ponese název vysoký komisař pro plán, a odkazuje tak na instituci, která vznikla po druhé světové válce a měla za úkol plánovat rozvoj francouzské ekonomiky. Paříž chce plán financovat mimo jiné díky 40 miliardám eur ze záchranného fondu na pomoc proti dopadům koronaviru, na němž se v červenci shodly státy Evropské unie.
Kriticky na záměry vlády nahlíží odborový svaz CGT. Chybí mu v něm pomoc pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.
Vláda prezidenta Emmanuela Macrona předpokládá, že ekonomika se díky plánu do roku 2022 vrátí na úrovně z období před příchodem koronavirové krize. V letošním roce očekává tamní ministerstvo financí pokles HDP o 11 procent. Francie je druhou největší ekonomikou eurozóny po Německu. V Evropě je mezi velkými zeměmi francouzské hospodářství druhé nejvíce zasažené (po britském).
Francie nehodlá zvyšovat daně, zdůraznil zpravodaj ČT v Paříží Jan Šmíd. Vládní plán má tři pilíře, prvním je ekologická transformace. Do ní patří rozvoj ekologicky čistých vlaků, ekologicky čistá auta, příprava cyklostezek či renovace státních budov, které by měly přejít na úsporný režim.
Druhým pilířem je konkurenceschopnost. Plán zde počítá s podporou podniků, i malých a středních či s prodloužením doby půjček během koronavirové krize. Ta je zatím na rok, dodal Šmíd. Cílem je také snížit náklady na výrobu, které je ve srovnání s ostatními zeměmi velmi drahá. Počítá se rovněž s rozvojem sítě 5G a s investicemi do jejího vývoje.
Třetím pílířem je sociální sektor. Vláda klade hlavní důraz na zvýšení pracovních příležitostí pro mladé lidi, na lepší vybavení nemocnic a zkvalitnění lékařské péče.
Zástupci francouzské vlády uvedli, že ekonomické ztráty spojené s koronavirovou krizí se přibližně rovnají částce, kteru kabinet hodlá investovat. Podle zpravodaje je plán až do roku 2030, prioritou jsou pak roky 2021 a rok 2022.
V roce 2022 mají v zemi proběhnout prezidentské volby.
Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd o stimulačním plánu (zdroj: ČT24)