Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 205,1 miliardy korun z červnových 195,2 miliardy korun. Loni ke konci července byl schodek 9,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červencový výsledek je tak nejhorší od vzniku Česka. Dosud byl ke konci července nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 76,2 miliardy korun.
Nejhorší červencový výsledek od vzniku Česka. Schodek rozpočtu stoupl na 205,1 miliardy korun
Události: Deficit rozpočtu překročil 200 miliard (zdroj: ČT24)
V červenci se tak celkový deficit rozpočtu prohloubil podle ministerstva financí (MF) výrazně méně než v jednotlivých měsících druhého čtvrtletí. „Na druhou stranu v předchozích letech dosahovaly červencové výsledky přebytků deset až třicet miliard korun. Stále tak převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady diskrečních opatření financované státním rozpočtem,“ uvedlo MF.
Podle úřadu by bez opatření souvisejících s omezováním dopadů pandemie koronaviru deficit státního rozpočtu činil 97,2 miliardy korun. MF uvedlo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií putovalo v podobě přímých opatření 86,5 miliardy korun. Z rozpočtové rezervy šlo především na nákup ochranných prostředků, zvýšené platby za státní pojištěnce a oddlužení vybraných nemocnic 21,4 miliardy korun. Podpora úvěrů ve formě záruk ke konci července podle MF činila z rozpočtu 32,6 miliardy korun.
Bilance státního rozpočtu (leden až červenec, v mld. Kč)
„Oproti červnovému číslu se deficit prohloubil pouze o deset milard korun, což je lepší výsledek, než jsme očekávali. Prozatím je propad celkových příjmů mírnější, než předpokládá nový aktualizovaný rozpočet se schodkem 500 miliard korun, stejně tak růst výdajů je nepatrně nižší. Pokud tak nepřijde výraznější druhá vlna epidemie, mohl by nakonec rozpočet skončit s mírně nižším schodkem, než byl schválen,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Dodává, že prozatím tak analytici ING Bank očekávají deficit kolem 8,5 procenta HDP, tedy kolem 450 miliard korun, protože současný návrh rozpočtu obsahuje výraznou rezervu ve výši téměř 60 miliard korun a zároveň ne všechny zdroje vyčleněné na investice se patrně stihnou letos utratit. „To je sice historicky nejvyšší schodek, při pohledu do zahraničí však nejde v letošním roce o neobvyklé číslo,“ dodává Seidler.
Výsledky posledního šetření FocusEconomics mezi analytiky například předpokládají, že Spojené státy skončí letos v deficitu přes 17 procent HDP, Japonsko či Velká Británie kolem 12 procent, eurozóna necelých deset procent, Německo pak ve výši osmi procent.
„To však ale neznamená, že prostředky vynaložené na boj s následky epidemie koronaviru nebudou v budoucnu chybět jinde. Zároveň je pravděpodobné, že deficity přesahující tři procenta HDP budou běžné i v příštích letech, jelikož řada ekonomik se s následky koronaviru bude potýkat dlouhodoběji,“ doplnil Seidler.
Ministryně financí Alena Schillerová a profesor ekonomie Michal Mejstřík se vyjádřili k vývoji státního rozpočtu (zdroj: ČT24)
Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Příjmy rozpočtu ke konci července meziročně klesly o 46,2 miliardy na 817,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61 miliard na 688,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 149,2 miliardy na 1,02 bilionu korun.
Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci července kleslo meziročně o 20,5 miliardy na 50 miliard korun. Důvodem je podle MF především posun lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna, které zajišťuje hotovost firem během recese. Dále jde o prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.
Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 6,8 miliardy na 158,4 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu a v dubnu. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května, upozornil úřad.
V případě výdajů rostly především kapitálové výdaje, a to o 45,8 procenta, tedy o 25,8 miliardy, na 82,2 miliardy korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 15,1 procenta, tedy o 123,4 miliardy, na 940 miliard korun.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci července 397,7 miliardy korun, meziročně o 48,2 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 296,3 miliardy korun.
„Kromě dopadů valorizace důchodů (růst o 22,5 miliard), navýšení rodičovského příspěvku (růst o 8,1 miliard korun) či příspěvku na péči (růst o 3,0 miliard korun) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (růst o 12,8 miliard korun). Zde zaujímá rozhodující roli ošetřovné (růst o 8,6 miliard korun), následované nemocenským ( růst o 3,9 miliard korun). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,3 miliard korun,“ uvedl úřad.