Mzdy kvalifikovaných pracovníků přes rostoucí počet volných míst ve světě i v Česku stagnují. Podíl na tom má i automatizace rutinních úkonů, vzestup outsourcingu nebo vyšší koncentrace zaměstnavatelů v určitých místech. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila personálně poradenská společnost Hays ve spolupráci s Oxford Economics.
„Zatímco klesající míra nezaměstnanosti je z globálního pohledu pozitivním trendem, je velmi překvapivé, k jak prudkému zpomalení růstu mezd ve světových ekonomikách došlo. Tradiční mechanismy, kde vysoká zaměstnanost úzce souvisí s rostoucí mzdou, už nefungují,“ uvedl ředitel Hays pro ČR a Rumunsko Ladislav Kučera.
Menší růst mezd na manažerských pozicích pozoruje Kučera na českém trhu druhým rokem. Trend zpomalení růstu výdělků nebo jejich stagnace se podle něj letos promítl i do řady kvalifikovaných sektorů jako financí, IT nebo v technické oblasti.
Tlak na mzdy ve vysoce specializovaných odvětvích se snížil ve 12 z 19 zemí regionu, přičemž největší propad zaznamenává právě Česká republika, následuje Maďarsko a Portugalsko. „Důvodem je především minimální růst mezd ve financích a pojišťovnictví či bankovních službách,“ vyplývá ze studie.
Potíž chybějící flexibility vzdělávacího systému
Největším problémem Česka je stále vzdělávání – podle zprávy je zde totiž nulová flexibilita vzdělávacího systému. Studijní obory absolventů českých vysokých škol neodpovídají profesnímu zaměření volných míst, a Česká republika tak není schopna obsadit pracovní pozice lidmi s odpovídající kvalifikací, což může být hrozbou i do budoucna.
Vyšší koncentrace zaměstnavatelů v určitých místech a nedostatek alternativních příležitostí jsou jedním z důvodů, proč růst výdělků zpomaluje. Mobilitu zaměstnanců navíc snižují vysoké náklady na bydlení, rodinné povinnosti, specifika některých pozic nebo náklady spojené s hledáním nového pracovního místa.
Tam, kde velká společnost dříve přímo zaměstnávala například IT podporu, zákaznický servis nebo zajišťovala pro zaměstnance stravování, nyní upřednostňuje jejich outsourcing, tedy nechává si je zprostředkovat externím dodavatelem. Společnosti pak těží z konkurenčního boje firem, které soupeří o zákazníka prostřednictvím nejnižší nabízené ceny.
Roboti jako přičina menšího růstu mezd?
Díky technologickému pokroku se stávají rutinní úkony ve firmách stále náchylnější k automatizaci. To zvyšuje motivaci podniků k náhradě kapitálu za práci, uvolňování pracovních míst v krátkodobém horizontu a posunu vyjednávací síly ve prospěch zaměstnavatele, a to vytváří tlak na snižování mezd, dodal Kučera.
Dle nedávno provedeného průzkumu (Artificial Intelligence, Automation and Work od Darona Acemoglua and Pascuala Restrepa) jeden robot navíc na tisíc pracovníků snižuje mzdy o 0,25 až pět procent.
Srovnání počtu robotů instalovaných v mnoha zemích se Singapurem, který je v této oblasti lídr (v roce 2016 měl 488 robotů na deset tisíc obyvatel), naznačuje, že v nadcházejících letech bude pravděpodobně tlak na nižší růst mezd nadále pokračovat.
Česko se se svými 101 roboty na deset tisíc obyvatel řadí zhruba do středu tabulky. Jen pro úplnost, sousední Německo je s 309 roboty druhé po zmíněném Singapuru.
Aktuální zpráva Mezinárodního měnového fondu pak upozorňuje, že ženy častěji než muži pracují v odvětvích, kde převažují rutinní úkony nad kreativní činností. Vzhledem k tomu, že existují a vznikají další technologické možnosti automatizace úkonů, jsou ženy k dopadům automatizace na počet pracovních míst náchylnější – vysoký stupeň rizika má jedenáct procent pracovních míst obsazených ženami, oproti devíti procentům míst, kde pracují muži.
