Důvěra v českou ekonomiku je nejnižší za pět let

Důvěra v českou ekonomiku v září klesla ve srovnání se srpnem o jeden bod na 94,6 bodu, a je tak nejnižší zhruba za pět let. V případě podnikatelů se důvěra snížila o 0,7 bodu na 92,9 bodu, u spotřebitelů to bylo o 1,8 bodu na 103,3 bodu. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).

Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku snížila o 0,9 bodu v obchodu a o 1,6 bodu u služeb. Naopak v průmyslu se už počtvrté za sebou nezměnila, stejná zůstala rovněž ve stavebnictví.

„V září výsledky konjunkturálních průzkumů nepřinesly žádná překvapivá zjištění. Důvěra podnikatelů napříč sledovanými odvětvími je stabilní, podniky dobře hodnotí zejména svou současnou situaci,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Přesto je podle něj možné pozorovat, že výsledky jsou dlouhodobě ovlivněny vysokou mírou nejistoty. „Lze proto zatím těžko odhadovat, jak se bude podnikatelská nálada v příštích měsících dál vyvíjet,“ dodal.

Nejnovější ukazatele důvěry by ale podle ekonoma ČSOB Petra Dufka neměly vést ani k výraznějšímu přehodnocování investičních záměrů firem, ani spotřebitelského chování. „Celkový vzkaz z průzkumu za letošní září a obecně za celé třetí čtvrtletí lze shrnout tak, že růst české ekonomiky zpomaluje, nejde ale o nic dramatického a vlastně ani překvapivého,“ dodal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Průmyslníci jsou nejpesimističtější

U průmyslových podniků je důvěra už čtyři měsíce na 90,3 bodu. Průmyslníci tak nadále zůstávají nejpesimističtější ohledně vývoje ekonomiky za posledních šest let. Proti srpnu se snížilo hodnocení zahraniční poptávky. Podnikatelé v průmyslu očekávají v příštích třech měsících neměnné tempo růstu výroby. Očekávání vývoje zaměstnanosti jsou rovněž stejná.

Ve stavebnictví stagnuje důvěra podnikatelů na 101,8 bodu. Hodnocení poptávky po stavebních pracích se meziměsíčně mírně snížilo. Hodnocení současné celkové ekonomické situace je ale naopak vyšší. V následujících třech měsících mají stavaři stejně jako průmyslníci téměř neměnné tempo růstu stavební činnosti.

V obchodu je důvěra na 95,1 bodu. Podnikatelé hodnotili svou současnou celkovou ekonomickou situaci stejně jako v srpnu. Stav zásob zboží na skladech se zvýšil. Očekávání vývoje celkové ekonomické situace pro nadcházející tři i šest měsíců jsou přibližně stejná.

Ve službách, kde je důvěra na 94,2 bodu, se hodnocení současné celkové poptávky snížilo. Očekávání pro další tři měsíce jsou ale také téměř neměnná.

Spotřebitelé mají obavy, že bude hůř

Spotřebitelé mají vyšší obavy ze zhoršení své ekonomické situace v příštích dvanácti měsících. „Obavy spotřebitelů ze zhoršení jejich vlastní finanční situace se téměř nezměnily. Obavy ze zvýšení nezaměstnanosti zůstaly také téměř stejné jako v srpnu,“ uvedli statistici. Mírně se snížily obavy ze zdražování.

„Důvěra domácností se v září dostala na nejnižší letošní úroveň a zároveň nejslabší hodnotu od poloviny roku 2016. Ačkoli v letošním roce vesměs klesá, v průměru se nachází zhruba na úrovni roku 2016, což je z dlouhodobého pohledu stále příznivá hodnota,“ komentuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Je podle něho ale patrné, že častější debaty o příchodu ekonomického zpomalování na důvěru domácností dopadají. „Nicméně jejich spotřeba se nadále udržuje na solidní úrovni,“ dodává.

Co bude dál? Obchodní války i brexit dále zatíží ekonomiku, míní analytici

Poslední dny sice přinesly určité zklidnění nejistoty na poli obchodních válek mezi Spojenými státy a Čínou. USA odložily o dva týdny plánované navýšení cel z pětadvaceti na třicet procent a Čína obnovila nákupy některých zemědělských produktů od amerických farmářů, aby se otevřel prostor pro obnovení vyjednávání.

Začátkem října by tak mělo ve Washingtonu proběhnout další kolo jednání mezi vysokými představiteli Číny a USA. „Je však otázkou, zda lze čekat pozitivní závěry. Obě strany sice hovoří o tom, že chtějí uzavřít férovou dohodu, každá strana má však trochu jinou představu, co ona férovost znamená,“ připomíná Seidler.

Obchodní války tak budou i podle něho dále zatěžovat globální ekonomiku nejen letos, ale i v části příštího roku. „Pokud by totiž Donald Trump dosáhl dříve dohody s Čínou, obrátil by pravděpodobně svou pozornost na EU,“ uvedl.

Hlavní slabinou zůstává i podle analytika ČSOB Petra Dufka zahraniční poptávka, tedy přetrvávající vnější rizika v podobě brexitu, útlumu poptávky po automobilech. Důvod k přepisování výhledu však tato aktuální čísla podle něho nedávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 10 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 21 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled