Uplynul měsíc od zrušení karenční doby. Firmy možná omezí část benefitů

Už více než měsíc dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Některé firmy kvůli tomu zřejmě omezí část benefitů – jako třeba placené zdravotní volno, takzvané sick-days. Jak zrušení karenční doby dopadne na ordinace se podle lékařů naplno ukáže až po skončení léta – teď mají pacientů obecně méně.

Video Události
video

Měsíc od zrušení karenční doby. Firmy možná omezí část benefitů

Technická kontrolorka Jitka Kronychová je ráda, že dostává náhradu mzdy už od prvního dne – zakopla a narazila si koleno. Ve sklárně, kde je zaměstnaná, by tak měla problémy svou práci zvládnout.

Naopak podnikatel Milan Škoda se změnou nesouhlasí. Jako benefit nabízí zaměstnancům takzvané sick-days. Teď je ale možná zruší. „Ti, co to budou zneužívat, tak na tom vydělají. Takže já to považuji za krok zpátky,“ vysvětluje.

„Za loňský červenec jsem vystavila 15 neschopenek a za letošní červenec už jich je kolem třiceti,“ počítá praktická lékařka Jana Postlová v Líbeznicích. Naopak praktický lékař ze Stráže nad Nisou Zdeněk Kleinhampl konstatuje, že pro neschopnost si tu a tam někdo přijde. „Ale nepostřehl jsem rozdíl, jestli je karence nebo není,“ uvedl.

Jako kompenzace v návaznosti na proplácení nemoci už od prvního dne se firmám snížily odvody. Podle Hospodářské komory to je ale nedostatečné, říká její viceprezidentka Irena Bartoňová-Pálková.

Po zrušení karenční doby vyplácí zaměstnavatelé nemocným po dobu čtrnácti dnů 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Stejný pokles je i u sazby pro živnostníky, kteří si platí nemocenské pojištění.

Zrušení karenční doby bylo prioritou hlavně pro sociální demokracii. Zástupci hnutí ANO mluví o kompromisu – a to jak ve vtahu ke koalici, tak k tripartitě. Proti byla hlavně pravicová opozice.

„Pokud to má vést k tomu, že zaměstnanci budou odrazováni od účelové nemocnosti, tak jsem nerozuměla tomu, proč karenční doba platí u úrazů,“ říká místopředsedkyně strany a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

„Jakkoli chápeme to, že určité skupině obyvatel to nepochybně pomůže a budou mít, řekněme, komfortnější režim těch prvních třech dnů, tak zase hrozí, že určitá skupina obyvatel toho může zneužívat,“ uvedl místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Podle místopředsedy ODS Martina Kupky to znamená nejen finanční zátěž pro všechny zaměstnavatele, ale i významné riziko. „I z hlediska toho, jak zajistit například výrobu,“ vysvětluje.

Výsledky ukáže až srpen

Data o pracovních neschopnostech za první měsíc od zrušení karenční doby budou známá v polovině srpna.

Třídenní karenční doba je v Česku zavedena od roku 2008. Ústavní soud ji ale po půl roce zrušil s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou. Znovu se karence obnovila od roku 2009, ale už s jinými pravidly. Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady výdělku v prvních dvou týdnech nemoci. Dávky ze systému nemocenské lidé dostávají až od patnáctého dne.

Zrušení karence od letošního července slíbila Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení. Kabinet se zavázal k tomu, že lidé budou dostávat 60 procent vyměřovacího základu a zaměstnavatelé za to dostanou kompenzaci.

V loňském roce, kdy prošlo zrušení karenční doby legislativním procesem, bylo na neschopence 1 849 500 nově hlášených případů, což bylo nejvíc za deset let. Tedy od doby, kdy se karenční doba zavedla. Nejméně nemocných bylo v roce 2012.

Jak uvedla už dříve Hospodářská komora, snížení odvodů nedorovná podle ní výdaje, které firmy budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Podle odhadů autorů novely by zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit a státní rozpočet by měl přijít o 2,6 miliardy ročně, při projednávání v Senátu zazněla částka 3,5 miliardy korun.

Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uvedli odboráři.