ČEZ musí příští rok získat povolení k dalšímu provozu Temelína

Nahrávám video

Příští rok musí ČEZ získat povolení k dalšímu provozu obou bloků jaderné elektrárny Temelín. Povolení je na dobu neurčitou. Temelín by měl být v provozu minimálně do roku 2060, uvedl generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) po návštěvě Temelína řekl, že bezpečnostní opatření v Temelíně jsou na stoprocentní úrovni.

„Intenzivně se zabýváme přípravami dokumentů k prodloužení provozování bloků, dokument bychom měli získat v druhé polovině příštího roku,“ řekl Beneš. Jak dále řekl, jde o proceduru, jejíž součástí jsou tisícistránkové dokumenty. ČEZ je musí předložit do poloviny dubna 2020, aby Státní úřad pro jadernou bezpečnost mohl do října 2020 povolení vydat. V říjnu příštího roku skončí platnost současného povolení k provozu.

Nahrávám video

„Je strašně důležité potvrdit státním úřadům, že elektrárna je spolehlivá. Podle nového atomového zákona je to (povolení) na dobu neurčitou, je tam řada podmínek, které musíte plnit. Pokud je neplníte, vystavujete se riziku, že o povolení můžete přijít,“ řekl Beneš.

Ministr průmyslu a obchodu v pátek řekl, že povolovací proces zatím ČEZ plní podle časového harmonogramu. „Nic není ohroženo,“ sdělil Havlíček.

Získat takové povolení není podle analytika poradenské společnosti ENA a ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora žádná formalita. „ČEZ má své zkušenosti, že nebylo lehké získat podobná povolení pro prodloužení provozu v Dukovanech, nepochybně se na to musí pečlivě připravit. Přípravy zahrnují testy všech základních komponent, certifikace, prověrky,“ uvedl Gavor.

Pokud by potřebné povolení Temelín nezískal, bly by to podle Gavora problém. „Ale nečekám, že by ČEZ opakoval stejné chyby,“ dodal Gavor s odkazem na Dukovany, kde byly problémy s dokumentací ke svárům na potrubí.

Beneš: Temelín by měl fungovat do roku 2061

Temelín by podle Beneše měl fungovat do roku 2060, respektive 2061. Jeden blok ČEZ zprovoznil v roce 2000, druhý v roce 2001. Měly by fungovat minimálně 60 let. „Nicméně je v daleké budoucnosti před námi, jestli pojedou do toho roku, nebo o jedno, dvě desetiletí déle. Ale co se týká perspektivy, jsme si jisti, že elektrárna na to má, je v dobré kondici,“ řekl Beneš.

Reaktorová nádoba by měla vydržet celý provoz elektrárny, jiná zařízení ČEZ postupně modernizuje, některé díly mění za novější.

„Doufám, že se to podaří, protože zatímco stavba pro investora nového jaderného bloku je v podmínkách Evropy noční můrou, provoz již hotového je docela lukrativní záležitostí a ČEZ se bude snažit prodloužit životnost, pokud to ekonomicky půjde,“ říká Gavor.

Podle ministra průmyslu Havlíčka je pak jaderná energetika vlivnou součástí energetické budoucnosti Česka. „Stát jasně řekl, že energetický mix bude založený na jádru, obnovitelných zdrojích, na plynu a bude dojíždět uhlí,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

„Pokud chceme vyměnit uhlí, kterého je dneska padesát procent zdrojů, za jiný zdroj, nezbývá nám než jít cestou jadernou. A samozřejmě posilovat obnovitelné zdroje,“ dodal. „Jádro má dnes třetinu, chceme se posunout v horizontu pětadvaceti let na podíl čtyřiceti až padesáti procent. Dalších pětadvacet až třicet procent budou právě obnovitelné zdroje.“

Nahrávám video

V Temelíně je od 21. června plánovaně odstavený druhý blok. Při dvouměsíční odstávce mění energetici 42 ze 163 palivových souborů. Letos je to druhá odstávka, na jaře byl na dva měsíce odstavený první blok.

Temelín je největším výrobcem elektřiny v Česku, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,66 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Od začátku letošního roku vyrobil 8,4 TWh elektřiny, řekl Petr Šuleř z útvaru jaderné komunikace skupiny ČEZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 11 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled