České dráhy loni zvýšily zisk o 200 milionů na 1,2 miliardy korun

České dráhy loni hospodařily se ziskem téměř 1,2 miliardy korun, o více než 200 milionů korun vyšším než v roce 2017. K výsledku skupiny přispěla především nákladní doprava, která vykázala zisk 663 milionů korun. Osobní přeprava naopak skončila ve ztrátě 230 milionů korun. Státní dopravce loni přepravil 179 milionů cestujících, nejvíce za deset let. Zisk za loňský rok vykázali i konkurenční dopravci RegioJet a Leo Express.

Přes zvýšení počtu cestujících podnik nedostal osobní dopravu do kladných čísel. Mezi hlavní důvody podle firmy patří nedostatečné financování regionální dopravy v některých krajích, rostoucí výdaje za elektřinu a zvýšené náklady na náhradní autobusy kvůli častým výlukám.

„Ceny za autobusy strmě rostou, a i když nám větší část správa železnic kompenzuje, loni nám 144 milionů korun spadlo jako náklad do hospodaření osobní dopravy,“ uvedl člen představenstva společnosti Radek Dvořák. Zvyšování nákladů na elektřinu navíc bude podle společnosti pokračovat, letos by se měly zvýšit zhruba o 540 milionů korun. Výnosy v osobní dopravě se loni zvýšily o 1,4 miliardy na 23,5 miliardy korun.

Stejně jako v předešlých letech vykázala největší zisk nákladní doprava reprezentovaná dceřinou společností ČD Cargo. Loni přepravila 68,4 milionu tun zboží, meziročně o 2,3 milionu tun více. Tržby nákladního přepravce se zvýšily o 636 milionů na 11,8 miliardy korun. S výjimkou černého uhlí a koksu rostly přepravy u všech komodit.

Skupina loni snížila své hrubé zadlužení o 3,5 miliardy korun na 31,4 miliardy korun. Letos budou dráhy splácet 300 milionů eur (cca 7,7 miliardy korun). Podnik je chce refinancovat vydáním nových dluhopisů.

Ziskové hospodaření chtějí dráhy využít na investice do vozového parku a zvyšování konkurenceschopnosti. „V příštích pěti letech chceme investovat do vozidel zhruba 40 miliard korun, což odpovídá požadavkům objednatelů,“ uvedl Dvořák. Loni největší investice šly například do rekonstrukce 12 souprav pendolino či nasazení osobních vlaků do regionální dopravy na Plzeňsku. Dráhy také podepsaly smlouvu na nákup 50 dálkových vozů, pořídily i nové lokomotivy pro nákladní přepravu.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo. Do skupiny patří i Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Skupina zaměstnává přes 23 tisíc lidí.

Ziskoví jsou i další dopravci

Tržby železničního dopravce RegioJet loni mírně rostly na 1,1 miliardy korun, zisk před zdaněním činil 102 milionů korun. Tržby a počet cestujících, který loni dosáhl 9,7 milionu, RegioJetu rostou každoročně. Důvodem je otvírání nových linek a přidávání nových spojů a celkově rostoucí obliba železniční dopravy v Česku.

„Železniční doprava je vysoce perspektivním oborem našeho podnikání. Naše nedotované vlaky jsou ziskové na všech linkách a v pozitivním trendu dalšího růstu a příznivých ekonomických výsledků pokračujeme také v prvním čtvrtletí letošního roku,“ uvedl majitel společnosti Radim Jančura.

Jeho vlaky jezdí na lince z Prahy na Ostravsko a přes severní Slovensko dál na východ, dále z Prahy přes Brno do Vídně a Bratislavy a na Slovensku také jezdí v závazku veřejné služby z Bratislavy do Komárna. V souvislosti s rozšiřováním nabídky vlakových spojů redukoval některé autobusové spoje.

Dopravce chce letos pokračovat v rozšiřování vozového parku pomocí nových i modernizovaných vagonů, nakoupí také nové lokomotivy od Bombardieru. „Máme připravené další nákupy a rekonstrukce vozů v hodnotě přes miliardu korun, které bychom rádi začali uskutečňovat během následujících dvou až tří let. Chceme pokračovat ve zvyšování počtu nabízených sedaček, abychom zajistili dostatek míst pro zvyšující se počet pasažérů,“ uvedl Ondrůj.

V kladných číslech by za loňský rok měl zůstat také Leo Express. Podle předběžných výsledků bude dopravce vykazovat zisk v jednotkách milionů korun a nárůst tržeb o 45 procent v České republice a o 130 procent za celou skupinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...