Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 2,5 % z prosincových dvou procent, uvedl Český statistický úřad. Zdražilo bydlení a s ním spojené energie, a zlevnily naopak potraviny. Analytici i bankéři očekávali pomalejší růst.
V lednu zdražovalo především bydlení a energie. Meziroční růst cen zrychlil na 2,5 procenta
Spotřebitelské ceny vzrostly tak v lednu rychleji, než předpokládal trh i centrální banka. Meziměsíčně se ceny zvýšily o jedno procento, což v meziročním srovnání posunulo inflaci na 2,5 %.
„Jestliže samotný výsledek je trochu překvapením, důvody, které k němu vedly, už tak překvapivé nejsou. Podle očekávání hrají i letos hlavní roli rychle rostoucí náklady na bydlení, které je předem velmi problematické odhadovat. Ať už jde o nájemné se zpožděním reflektující zdražující nemovitosti nebo ceny energií reagující na vývoj na energetických burzách. Náklady na bydlení jsou nyní ,odpovědné‘ za více než polovinu aktuální inflace a podobně tomu bude i nadále,“ říká hlavní analytik ČSOB Petr Dufek.
Za rychlým cenovým růstem stojí tak zejména zdražování elektřiny. Její cena v lednu vzrostla meziměsíčně o 5,3 % a postarala se o zvýšení regulovaných cen o 2,8 %.
„Dodavatelé energií totiž vloni nakupovali elektřinu o poznání dráž než rok předtím. Navíc se zvýšila i platba za distribuci. Kromě ceny elektřiny si spotřebitelé v lednu připlatili i za teplo a teplou vodu, vodné a stočné a další regulované ceny. Na začátku roku se však nemění pouze ceníky v rámci regulovaných cen. Ceníky přepisují i další maloobchodníci, kteří musí pro letošek počítat s vyššími náklady,“ konstatuje analytik Komerční banky Viktor Zeisel.
Mezi lidmi vznikají velké rozdíly, přičemž pomyslnou dělicí čáru tvoří vlastnictví k nemovitostem. Lidé, kteří bydlí ve svém, výrazně zbohatli na růstu cen nemovitostí. Naopak lidé, kteří nemají vlastní nemovitost, přichází o část svých příjmů kvůli rostoucím cenám nájemného.
Sezonnost se na začátku roku stará i o růst cen potravin. „Ty se zvýšily o 0,9 %, což je v porovnání s průměrným lednem uměřené zdražování,“ dodává Zeisel. Cenovým růstem na sebe upozornily zejména brambory, které meziročně zdražily o skoro 56 procent. „Důvodem je loňská slabá úroda, třetí nejslabší v historii sledování. Jinak ovšem potraviny poskytují smíšený obrázek a nepatří v tuto chvíli k tahounům cenového růstu,“ upřesňuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Úlevu spotřebitelům tak přinesly pouze ceny pohonných hmot, které pokračovaly ve svém propadu. „Ten s mírným zpožděním následoval propad cen ropy na světových trzích,“ dodává Zeisel.
ČNB očekávala, že v lednu inflace zůstane na dvou procentech
Analytici míní, že aktuální vývoj inflace spolu se slabou korunou otevírá prostor pro centrální banku ke zvyšování úrokových sazeb. „Stejně jako my i ČNB předpokládá, že v dalších měsících bude cenový růst zrychlovat. V březnu by se jak podle nás, tak podle centrální banky měla inflace vyšplhat na 2,7 %. Po dnešním reportu to může ale klidně být i více,“ konstatuje Zeisel.
Tým analytiků Komerční banky tak očekává, že vyšší inflace a slabší koruna přiměje většinu členů bankovní rady hlasovat pro vyšší sazby již na zasedání v květnu a v srpnu. „Naší domněnku v současnosti podporuje i slabší kurz koruny. Pokud koruna bude i nadále oslabovat a inflace zůstane silná, bankovní rada by se mohla rozhodnout zvýšit sazby již na svém březnovém měnověpolitickém zasedání. Tato pravděpodobnost se dnes výrazně zvýšila,“ vysvětluje.
„Pro leden bývají skoky v inflaci tím či oním směrem poměrně příznačné, a proto si myslím, že i samotná centrální banka bude pro své úvahy o měnové politice chtít znát vývoj spotřebitelských cen i v několika dalších měsících,“ konstatuje také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Domnívá se, že v březnu ČNB k růstu sazeb ještě nepřistoupí, ale v květnu tuto možnost už nevylučuje.
Celkově letos nelze čekat podle Kovandy více než dvě zvýšení sazeb. „Při dalším zhoršení mezinárodní ekonomické situace a tedy při dalším zesílení protiinflačních tlaků nelze ale vyloučit ani to, že sazby nezvýší ani jednou,“ míní. V zahraničí hrozí zesilování protiinflačních tlaků zejména v souvislosti se zpomalováním čínské a německé ekonomiky a také se stále nevyzpytatelným brexitem.
„Za celý rok by se míra inflace měla v průměru pohybovat na úrovni 2,3 procenta,“ dodává Kovanda.