Finský systém základních příjmů sice nepřiměl nezaměstnané, aby více pracovali na doplnění svých příjmů, ale přispěl k jejich dobrému životu. Tak zněl závěr výzkumníků, když v pátek vláda oznámila první výsledky studie. Programu, který skončil před měsícem, se zúčastnily na dva tisíce náhodně vybraných nezaměstnaných Finů. Po dobu dvou let dostávali od státu měsíční příjem 560 eur – v přepočtu skoro 15 tisíc korun. Tuto částku pobírali bez ohledu na to, zda si našli práci.
Finsko, kde budou v dubnu parlamentní volby, zkoumá alternativy k současnému modelu sociálního zabezpečení. Projekt pozorně sledují i jiné vlády, které vidí v základním příjmu způsob, jak povzbudit nezaměstnané k tomu, aby pobírali i nižší mzdu nebo přijali dočasnou práci, aniž by se obávali ztráty svých dávek. To by mohlo pomoci snížit jejich závislost na státu a srazit náklady na sociální péči.
Finský ministr zdravotnictví a sociálních věcí Pirkko Mattila uvedl, že vliv měsíční výplaty 560 eur na zaměstnanost – soudě podle prvního zkušebního roku, se zdá být malý. Ale ti, kteří se ve studii objevili, byli šťastnější a zdravější než kontrolní skupina. „Hlavní příjemci testovací skupiny vykazovali lepší kvalitu života ve srovnání se srovnávací skupinou,“ citovala agentura Reuters šéfa výzkumu Olliho Kangase.
Třicetišestiletá Sini Marttinen, která se projektu účastnila, například uvedla, že jistota základního příjmu jí poskytla dostatečnou důvěru, aby mohla spolu s dvěma přáteli otevřít restauraci. „Myslím, že tento efekt byl hodně psychologický,“ popsala agentuře Reuters bývalá IT konzultantka. Rok předtím práci neměla, ale pak „vyhrála loterii“ – tedy možnost zapojit se do projektu, jak sama uvedla.
„Máte nápad, máte dva roky a máte jistotu 560 eur měsíčně. To mi dalo jistotu, že mám začít podnikat,“ řekla. Základní příjem byl přitom jen o 50 eur za měsíc více, než byl její příjem pro nezaměstnané. „Ale na druhou stranu se nemusíte trápit s byrokracií na úřadech,“ uvedla.
Původním plánem středopravé vlády bylo po zkušebních dvou letech rozšířit systém základního příjmu. Roky se totiž snaží bojovat s nezaměstnaností. Ta sice loni v prosinci dosáhla 10letého minima ve výši 6,6 procenta, ovšem zejména díky tomu, že byli sankcionováni nezaměstnaní, kteří odmítli pracovat.
Základní příjmy jsou ve Finsku kontroverzním tématem. Šéfové hlavních politických stran jsou opatrní v možnosti nabízet „peníze za nic“. Předseda vlády Juha Sipilä v prosinci uvedl, že to vidí jako prostředek ke zjednodušení finského „extrémně komplexního“ systému sociálního zabezpečení.
Ve čtvrtek pak navrhla vládní strana Finský střed model, v němž by mohli požadovat základní příjem pouze chudí, doplněný sankcemi, pokud nabídku práce odmítnou.
Jedním z problémů finského pilotního programu je, že nezahrnoval žádnou daňovou zpětnou vazbu, jakmile si účastníci našli práci a dosáhli určité úrovně příjmů. V takovém případě by totiž podle výzkumníků byly výsledky více realistické. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj totiž varovala, že daňové systémy v takovém případě by musely být kompenzovány vyššími daněmi.
Samotní účastníci projekt hodnotili pozitivně. Pětačtyřicetiletý novinář a autor knih Tuomas Muraja pro Reuters uvedl, že základní příjem mu umožnil soustředit se na psaní místo vyplňování formulářů nebo navštěvování kurzů pro uchazeče o práci. Během dvouletého zkušebního období tak publikoval dvě knihy. A dodal, že ukončení projektu pro něj znamená, že je pro něj opět obtížné přijmout malé provize při zaměstnání na volné noze.
„Můžu si vydělat jen 300 eur za měsíc, aniž bych ztratil jakékoliv výhody,“ vysvětlil. Z toho podle něho plyne jedno: když se cítí člověk svobodný, cítí se i bezpečněji a pak může být kreativní a produktivní, což přináší blahobyt.
