V posledních zhruba čtyřech letech tahají zaměstnanci za delší provaz: mzdy rostou rychleji než produktivita práce. Podnikatelé to považují v dlouhodobém horizontu za nebezpečné, v krátkodobém jsou s tím smířeni. Experti zase sledují, zda české hospodářství dokáže najet na vyšší kvalitu.
Produktivita práce je jedním z pilířů, na kterém stojí blahobyt společnosti (zaměstnavatelů i zaměstnanců). Nicméně již drahnou dobu se bere spíše jako ukazatel využívaný, často i zneužívaný, v boji o nastavení mezd v ekonomice. Zvláště když od 90. let minulého století bylo české hospodářství založeno na konkurenčním modelu nízkých mezd.
Analýza Českého statistického úřadu ukázala, že hodinová produktivita v dlouhodobém horizontu rostla. „Jedna odpracovaná hodina v roce 2013 znamenala vytvořenou hodnotu, která byla v reálném vyjádření o téměř dvě třetiny vyšší než v roce 1995,“ uvádí zpráva z roku 2014. Přibližuje i negativní dopad světové Finanční krize (známé také jako Velká recese) po roce 2009. „V letech 2009 až 2013 produktivita práce v Česku jen stagnovala.“
Vedoucí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel doplnil, že od roku 2010 do dneška produktivita v Česku celkově rostla, ale v letech 2012 a 2013 se objevily propady. Nejrychleji se naopak podle jeho propočtů zvyšovala v letech 2010 (růst po první fázi krize), v roce 2015 (nárůst investic díky přílivu evropských fondů) a v roce 2017 (nebývalý růst tažený zrychlením ekonomiky eurozóny).
- Ukazatel produktivity práce lze měřit mnoha rozličnými způsoby.
- Nejčastější je, že se hrubý domácí produkt (HDP) vydělí počtem zaměstnaných osob.
- Místo všech zaměstnaných se někdy také uvádí počet odpracovaných hodin (hodinová produktivita práce).
- Produktivitu lze počítat i jako hrubou přidanou hodnotu (HPH) na odpracovanou hodinu.
- Ve státním podniku je to možné například i jako výkony (tržby za výrobky a služby plus provozní dotace) dělené průměrným přepočteným stavem zaměstnanců.
- Zdroj: ČT24
Analytici, odboráři i zaměstnavatelé se ještě zhruba shodnou, že dlouhodobě by zvyšování reálných (o inflaci očištěných) mezd mělo odpovídat růstu ekonomiky. Zároveň připouštějí, že krátkodobě jsou z tohoto pravidla možné výjimky. O jejich velikosti, délce trvání a průběhu v české ekonomice je už shody mnohem méně.
K rozdílným pohledům pak dochází při hodnocení současného období a nejbližší budoucnosti.
Jak to vidí analytici
„V Česku, ale i v jiných zemích středoevropského regionu, jde z příjmů firem více na zisk a méně na mzdy, než je tomu v západní Evropě. V posledních letech se tato situace začíná trochu srovnávat. Na chvíli tak mzdy rostou rychleji než produktivita. Situace by se ale měla v blízké době zase srovnat,“ uvedl Zeisel.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka nelze říci, že plošně by mzdy měly růst přesně o tolik, co produktivita práce. „To bychom mimochodem nikdy nedosáhli úrovně zemí západní Evropy,“ poznamenal. V každém případě by růst mezd měl být rozložený spíše v čase než skokový, aby na něj mohla podniková sféra pružně reagovat. „Aktuální růst mezd nicméně chápu jako pozitivní stimul pro inovace v podnikové sféře a vedoucí k menší závislosti na lidské práci a tedy i cestu k vyšší produktivitě,“ doplnil Dufek.
Jak to vidí zaměstnavatelé
Analytička Hospodářské komory Karina Kubelková uvádí, že krátkodobě se může vývoj produktivity a vývoj mezd oddělit. Například vlivem situace na trhu práce. Varuje však před situací, kdy administrativními zásahy nebo jejich kumulací může nerovnováha trvat i delší dobu a firmy poškodit: „Mezi tyto administrativní zásahy patří například direktivní zvyšování platů ve veřejné sféře, která přebírá zaměstnance soukromého sektoru, populistický růst minimální mzdy a zaručených mezd nebo kombinace se zvýšenou byrokracií a tím i náklady pro podnikatele. Například populistické návrhy povinného pátého týdne dovolené, zkracování pracovního týdne či zrušení karenční doby.“
Vývoj reálné produktivity práce přepočtené na osobu i na odpracovanou hodinu se v loňském roce podle analytičky výrazně odpojil od vývoje reálných mezd. „I když obě veličiny rostou, nůžky mezi nimi se výrazně otevřely. Vliv na to měl i fakt, že kvůli vyčerpanému trhu práce docházelo v roce 2018 k významným zpožděním při dodávkách nových strojů a zavádění nových technologií do praxe. Růst produktivity práce proto nebyl tak výrazný, jak se očekávalo.“
- Reálná prod. práce* Reálná prod. práce* Reálné mzdy**
na odprac. hodinu na osobu (meziroční změna v %)
(meziroční změna v %) (meziroční změna v %)
1. Q 2,5 1,5 6,6 - 2. Q 0,2 0,7 6,2
- 3. Q 0,2 1,3 6,0
- Zdroj: Eurostat*, ČSÚ**, Hospodářská komora ČR
Vývoj mezd a odměn musí korespondovat s produktivitou práce. Pokud to zásadním způsobem porušíme, způsobíme tím vážné finanční problémy jakékoliv entity, firmy i státu, zdůraznil předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.
„Pokud majitel firmy podlehne tlaku zaměstnanců a bude vyplácet vyšší mzdy, než na kolik podnik vyprodukuje zdrojů, podnik nepřežije,“ dodal. Problémem podle něj je také to, že se adekvátnost míry růstu mezd pozná až s určitým zpožděním. „V době růstu se totiž snese i to, že platy rostou více, než je zdrávo, nicméně v době ekonomické stagnace nebo dokonce krize to na všechny dopadne o to více. Zjednodušeně řečeno, do doby útlumu ekonomiky můžeme pouze spekulovat o adekvátnosti výši nárůstu.“
Jak to vidí odboráři
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) vidí produktivitu jako hrubou přidanou hodnotu na odpracovanou hodinu. S odkazem na údaje Eurostatu uvádí člen makroekonomického týmu ČMKOS Tomáš Pavelka, že náklady na zaměstnance v Česku jsou velmi nízké, deváté nejnižší z 28 současných států EU.
- 1. Dánsko 42,5
2. Belgie 39,6
3. Lucembursko 37,6
…
7. Německo 34,1
7. Rakousko 34,1
20. Česko 11,3
21. Slovensko 11,1
23. Polsko 9,4 - * Zahrnuje sektory průmysl, stavebnictví a služby bez veřejné správy a obrany. Obsahuje jak mzdy a platy, tak nemzdové náklady
- Zdroj: Eurostat, ČMKOS
Zároveň zdůrazňuje, že podíl náhrad (mezd) na zaměstnanou osobu na přidané hodnotě u nás patří k nejnižším v Evropě. Tedy zároveň platí, že podíl provozního zisku na přidané hodnotě patří v Česku mezi nejvyšší: v roce 2000 to bylo 58,5 procenta, v roce 2010 56,4 % a v roce 2017 54,4 %, zbytek do sta procent pak vždy představuje podíl náhrad (mezd) zaměstnanců.
- 1. Dánsko 59,7
2. Francie 58,6
3. Slovinsko 56,7
4. Německo 56,4
…
12. Rakousko 53,3
22. Česko 46,1
23. Slovensko 45,0
25. Polsko 43,9 - Zdroj: Eurostat, vlastní propočty ČMKOS
Další tabulka, kterou zástupce ČMKOS ukazuje, uvádí, že v letech 2016 a 2017 (za celý rok 2018 ještě nejsou data) se vyvíjí mzdy rychleji než produktivita. „Myslíme si, že je možné, aby mzdy rostly krátkodobě rychleji než produktivita práce,“ uvádí Pavelka. Domnívá se, že rychlejší růst mezd než produktivity uvede do „normálních“ relací podíl mezd a zisků na přidané hodnotě.
- Produktivita
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
v eurech 5,3 4,4 -0,8 -2,3 -1,0 6,8 1,6 6,5
v Kč 0,7 1,5 1,5 1,0 4,9 5,8 0,7 3,7 - Náhrady na zaměstnané osoby
v eurech 5,9 5,0 1,3 -2,1 -3,6 5,7 3,8 9,2
v Kč 1,3 2,1 3,6 1,1 2,1 4,7 2,9 6,3 - Zdroj: Eurostat, vlastní propočty ČMKOS
Zmiňuje také to, že růst mezd tlačí firmy k růstu investic do technologií a strojů či k lepší organizaci výroby. „Nedomníváme se, že tlak na růst mezd v posledních letech by mohl negativně ovlivnit konkurenceschopnost české ekonomiky,“ vysvětluje zástupce odborů Pavelka.
Připomíná, že to je makroekonomický pohled a že vedle toho vždy záleží také na situaci konkrétních firem. „Na druhou stranu je třeba, aby se česká ekonomika vymanila z pasti nízkých mezd. Nedomníváme se, že by její konkurenceschopnost byla i po téměř třiceti letech od začátku ekonomické transformace založena pouze na nízkých mzdách,“ upozorňuje.
Snaha o vyšší konkurenceschopnost
V současné době se zároveň rozhoduje o budoucí pozici českých firem. O jejich produktivitě, inovačních schopnostech, o konkurenceschopnosti. Vláda loni zveřejnila, že dokončuje Národní investiční plán pro roky 2019 až 2030, který má zahrnout přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun. Letos pak kabinet například schválil nárůst o více než 17 miliard korun na investice do výzkumu, vývoje a inovací, které se do roku 2020 budou řídit cíli Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (takzvanou Národní RIS3 strategií). Dokument nyní počítá s 247,98 miliardami korun, v roce 2016 to bylo 230,33 miliard.
Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu dohlížející na Iniciativu Průmysl 4.0, která byla schválena vládou v roce 2016. Jejím dlouhodobým cílem je udržet a posílit konkurenceschopnost České republiky v době nástupu tzv. čtvrté průmyslové revoluce, tedy zejména robotizace a digitalizace.
Úspěšnost vládních a ministerských koncepcí, inciativ a plánů však prověří až praxe.
Analytik Komerční banky Zeisel očekává další růst produktivity. „Hlavní vliv bude mít více investic do technologie. Postupné pokračování v robotizaci a automatizaci a celkově technologický pokrok,“ uvádí.
Analytik Jiří Polanský z ekonomického a strategického výzkumu České spořitelny zmiňuje, že řada průmyslových odvětví v Česku se už produktivitou výrazně blíží vyspělým zemím. Zahraniční vlastníci totiž přinesli technologie a know-how. „K růstu produktivity bude pomáhat i aktuálně nízká míra nezaměstnanosti, která nutí firmy do robotizace a vyšší automatizace závodů.“
Vzestup očekává i Pavelka za ČMKOS. Jak velký bude, rozhodnou podle něj technologie, lepší organizace práce či tlak na růst mezipodnikových cen i na vývoj pracovní síly. „Bezhlavé zaměstnávání nízko kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí tak zcela logicky z dlouhodobého hlediska k růstu produktivity nepovede“.
Připomněl rovněž, že řada českých firem má ceny své produkce určeny svými zahraničními mateřskými společnostmi. Mnohé firmy jsou pak v postavení subdodavatelů a ceny také nemohou snadno měnit. „Nízké ceny české produkce jsou pak jedním z důvodů nízké produktivity české ekonomiky. A protože jsou realizované ceny nízké, jsou nízké i mzdy. Jsme málo produktivní, ale generujeme vysoké zisky,“ shrnul paradox Pavelka.
- Produktivita práce v českém zemědělství dosahuje 42 procent úrovně produktivity v Německu a 62 procent v Rakousku.
- Ve srovnání se Slovenskem je vyšší o 27 procent a o 96 procent vyšší ve srovnání s Polskem, uved tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
- Od roku 2010 se produktivita práce v zemědělství podle mluvčího zvyšuje ročně průměrným tempem o více než 8,3 procent. Byla ovlivněna poklesem počtu pracovníků, zhruba o jedno procento ročně a částečně růstem přidané hodnoty. Naproti tomu průměrná mzda v zemědělství roste v tomto období ročně zhruba o 3,7 procenta.
- Zdroj: Ministerstvo zemědělství
Širší souvislosti produktivity práce přidal i hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Nezáleží jen na vlastním pracovním nasazení jednotlivých pracovníků, ale i na celkové modernizaci výroby, uvedl. Zároveň však zdůraznil, že ani to není ještě vše.
Podle Kovandy tedy v globalizované ekonomice relativně více zinkasuje ten, kdo umí vynalézat a kdo umí prodávat, než jen ten, kdo zboží umí dobře uskladnit nebo vyrobit. „V oblasti výroby a skladování je totiž mnohem větší konkurence než v oblasti vynalézání či finálního prodeje, čili marketingu,“ uvedl. Právě ve vynalézání, výzkumu, vývojářství a marketingu se lze v globalizované ekonomice snáze odlišit a dosáhnout jedinečnosti.
Za slabou stránku české ekonomiky považuje to, že je stále ve velké míře zaměřena na vlastní výrobu a vlastní skladování. Ty jsou přitom víceméně stejné napříč firmami a zeměmi. „Tudíž relativně nízká produktivita je u nás výsledkem právě i tohoto,“ dodal Kovanda.
