Důchodová reforma podle ČSSD: evoluce spíš než revoluce

Praha – Sociální demokracie bude usilovat o zachování průběžného důchodového systému, který v Česku funguje dnes. Odmítá tak reformu spoléhající na takzvaný opt-out, tedy vyvedení části penzijního spoření do soukromých účtů, který prosazují pravicové strany. Řekl to dnes předseda ČSSD Jiří Paroubek. Zajistit fungování systému, který se už v loňském roce dostal do třicetimiliardového schodku, chce ČSSD do budoucna například podporou ekonomického růstu nebo podporou rodin s dětmi.

„Nejlepší důchodovou reformou je aktivní politika podpory rodin s dětmi, propopulační opatření, využití pozitivní ekonomické migrace, podpora ekonomického růstu a současně potírání nezaměstnanosti. Takto v komplexu můžeme hovořit o opatřeních vedoucích ke stabilizaci důchodových účtů,“ řekl Paroubek na konferenci k situaci českého penzijního systému.

Opt-out by podle ČSSD zvýšil případná rizika pro stabilitu důchodového systému, mohl by být nabourán spekulacemi. Navíc by odpadla dosavadní výhoda neziskového systému důchodového spoření.

Změna systému bude drahá

Největší výhrada sociální demokracie ale je, že přechod na nový důchodový systém by se státu prodražil. Pokud by se podle Paroubka vyvedla byť jen čtyři procenta ze státního systému do soukromých fondů, vyžádalo by si to ročně až 50 miliard korun dodatečných nákladů na důchodový systém. „Státní dluh by se reformou provedenou podle pravice zvedl na dvojnásobek, a to v poměrně krátké době,“ zdůraznil Paroubek.

Sociální demokraté tak podporují pozvolnou změnu dnešního systému, kterou sami nazývají evoluční. I v jejich verzi reformy je opt-out obsažen, měl by se ale týkat jen malé procentuální částky z povinného spoření a měl by být na bázi dobrovolnosti, nikoli povinný.

Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů:

„Náš důchodový systém je dnes velmi nepřátelský vůči rodině. Žena, která vychovává děti, má zkrácenou pracovní kariéru, má tudíž zkrácenou i kariéru odvodů do důchodového systému a její důchod v konečném důsledku bude nižší. Vlastně tak inkasuje penaltu za to, že přispěla k reprodukci obyvatelstva, na jejímž základě stojí fungování průběžně financovaného důchodového systému.“

Kritiku dnes od ČSSD sklidila také expertní skupina pod vedením Vladimíra Bezděka, která by měla pro příští vládu připravit návrhy, jak proměnit důchodový systém v Česku. Podle Paroubka v této skupině pracuje řada členů navázaných na soukromé penzijní fondy. Je tak pravděpodobné, že tzv. Bezděkova komise doporučí vládě vzešlé z letošních sněmovních voleb právě opt-out.

Bez reformy to nepůjde

Opt-out jako hlavní součást důchodové reformy dlouhodobě prosazují ODS a TOP 09. „Mají-li být penze důstojné, pak je nezbytné tento průběžný systém doplnit větší individuální spoluúčastí během celého ekonomicky aktivního života,“ zdůraznil místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Bez radikální reformy se podle něj státu nepodaří zbavit rostoucích schodků. „Bohužel bez ohledu na to, jestli budeme mít krizi, nebo hospodářský růst, deficit na důchodovém účtu se vzhledem k demografické křivce bude stále rozšiřovat, nůžky mezi příjmy a výdaji průběžného systému se budou otvírat,“ dodal Kalousek.

Na příliš mnoho rezerv už současný systém nemůže spoléhat ani podle odborníků. Jednou z hlavních překážek financování důchodů je podle ekonoma Pavla Kohouta míra zdanění příjmů, která už dnes v Česku vzhledem k vysokému sociálnímu pojištění patří k nejvyšším v Evropě. „Čím více by se zvyšovaly odvody do penzijního systému, tím by to byla větší pobídka pro zaměstnavatele, aby propouštěli,“ vysvětluje Kohout. Politika zaměstnanosti a snaha udržet důchodový systém zvyšováním odvodů občanů jsou tak dva protichůdné cíle.

Podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka Česko nemůže spoléhat ani na umělé zvyšování porodnosti. „Všichni seriózní demografové vám řeknou, že dlouhodobě nelze propopulačními opatřeními zásadně modifikovat populační chování obyvatelstva,“ zdůrazňuje.

Populační změny v Česku nemůže vyřešit ani v posledních letech tolik zmiňovaná mezinárodní migrace a narůstající příliv lidí z chudších zemí. Pokud by totiž v Česku měla zůstat stejná věková struktura obyvatel jako dnes, musely by každoročně přicházet řádově statisíce cizinců. „To je naprosto nereálné, naopak by to způsobilo celou řadu dalších problémů,“ potvrdil Rusnok. Česká společnost tak bude v příštích letech nezadržitelně stárnout a důchodců bude přibývat. Naopak lidí v produktivním věku, kteří by jejich důchody platili, bude poměrně méně.

Jiří Rusnok
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropské akcie kvůli Trumpovým clům zažily nejhorší den za více než tři měsíce

Evropské akcie utrpěly v pátek nejprudší jednodenní pokles za více než tři měsíce. Investory znepokojila nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnují mimo jiné 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska, píše agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600 se propadl o 1,89 procenta a uzavřel na 535,79 bodu.
před 6 hhodinami

Státní rozpočet v červenci skončil v deficitu 168,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump podepsal exekutivní příkaz, který za sedm dní zavádí cla

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Weby policie či ministerstva vnitra čelily kyberútoku, uvedl Radiožurnál

Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily ve čtvrtek odpoledne kyberútoku, informoval Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po sedmé hodině večer však stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
31. 7. 2025

Univerzita řeší, jak třetině Ostravanů pomoci z energetické chudoby

Až třicet procent obyvatel Ostravy je ohroženo takzvanou energetickou chudobou. Vyplývá to z prvních výsledků průzkumu Ostravské univerzity. Ta se zabývá vlivem kombinace vysoké energetické náročnosti bydlení a nízkých příjmů. Podle analýzy se vysoce zranitelné domácnosti koncentrují hlavně ve starším nájemním bydlení. Nejvíce jsou ohrožené samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a osamocené seniorky.
31. 7. 2025

Kurýři si stěžují na algoritmy platforem, úřady vyšetřují možné podvody „flotil“

Někteří kurýři a řidiči digitálních platforem si podle průzkumu Národního systému SYRI stěžují na algoritmus, který jim přiřazuje objednávky. Prý mu nerozumí. Platformy i jiní kurýři oponují, že tato zakázková, nárazová práce má výhodu flexibility. Finanční správa v souvislosti s tímto segmentem ekonomiky dle informací ČT24 řeší stamilionové daňové úniky. Políčeno má na takzvané „flotily“, samostatné subjekty, s nimiž platformy spolupracují.
31. 7. 2025

Spotřeba energií roste. I kvůli počasí

V prvním pololetí Češi zvýšili spotřebu plynu oproti loňsku o dvanáct procent, využití elektřiny stouplo meziročně o 2,6 procenta. Vliv na růst spotřeby má letos zejména chladnější počasí. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). V předchozích letech přitom spotřeba naopak klesala.
31. 7. 2025

Kde leží český zlatý poklad? V trezorech v Londýně i v hoře v Jeseníkách

Česká národní banka rekordně investuje do zlata. Za poslední dva a půl roku na tom vydělala čtyřicet miliard korun. A zlato se u nás dost možná brzy začne i těžit. Ve Zlatých Horách na Bruntálsku finišují přípravy na projekt dolování a následné výroby zlata až za devět miliard korun. Tématu se obšírně věnuje podcast publicistické série Bilance.
30. 7. 2025
Načítání...