Pro Evropskou unii představuje postoj fondu vážnou komplikaci. Ministři financí eurozóny se totiž v neděli v Lucemburku dohodli, že až Řecko schválí úsporná opatření, část pomoci uvolní a teprve poté se budou zabývat novým záchranným programem, který by podle odhadů měl opět překročit 100 miliard eur. Pokud by měnový fond svojí část pomoci do 15. července neuvolnil, EU by musela najít dalších 3,3 miliardy eur.
Řekové si musí utáhnout opasky
MMF pozdržuje finanční pomoc Řecku
Ve hře je další podmínka - Atény nedostanou poslední část loňské půjčky, pokud řecký parlament za týden neschválí požadované škrty. „To musí být učiněno ještě předtím, než se budeme moci pohnout dopředu. Věříme, že podmínky se podaří naplnit velmi rychle,“ uvedl John Lipsky, který v čele MMF dočasně nahradil obviněného šéfa Dominiqua Strausse-Kahna. Parlament bude hlasovat o balíčku reforem 28. června.
John Lipsky, prozatímní prezident MMF
„Fond neuvolní zbývající část půjčky, pokud nás zástupci Řecka nepřesvědčí, že program financování země běží podle plánu a našich požadavků.“
Základní podmínkou EU i měnového fondu je, aby řecký parlament do konce června schválil plán financování pro období první půjčky a privatizační program. Řecká vláda by chtěla do roku 2015 získat z privatizace 50 miliard eur. Na prodej by měly být například letiště, dálnice, ale i státem vlastněné firmy, banky, loterijní licence.
„Pokud Řecko splní podmínky měnového fondu, k vyplacení dojde včas a Řecko nezkrachuje,“ tvrdí evropský komisař pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn. Podle MMF je výsledek současných jednání v Evropské unii a zejména eurozóně příliš vágní a žádá pevnější závazky.
José Manuel Barroso, předseda Evropské komise
Šéf Evropské komise Barroso zdůraznil, že se záchrana Řecka neobejde bez útrap. „Kdyby existovala jednodušší cesta z krize, šli bychom jí. Ale ona není,“ prohlásil Barroso.
Stále větší obavy vzbuzuje neutěšená situace v Řecku ve Spojených státech. Ministři financí zemí G7 v noci na pondělí zhruba půl hodiny telefonicky hovořili o výsledku jednání EU v Lucemburku. Podle nejmenovaného zdroje FT je telekonference právě výsledkem amerických obav a rozhodně nebyla poslední.
Neklid MMF a některých zemí se koncentruje především na požadavek Německa a jeho severoevropských spojenců, kteří žádají zapojení soukromých investorů do pomoci Řecku. V posledním zhodnocení situace v zemi, ale měnový fond varoval, že podobné debaty jsou „neproduktivní“, přičemž neschopnost přijmout zásadní rozhodnutí by mohla ohrozit křehké ekonomické oživení v Evropě.
Britové na záchranu Řecka přispět nehodlají
Zúčastnit se záchrany Řecka není připravena Velká Británie, jak dnes uvedl britský premiér David Cameron. Podle něj si Londýn nemyslí, že by bylo vhodné záchranný mechanismus použít. Guvernér španělské centrální banky ale tvrdí, že Britové by pomoci měli, protože dluhová krize ovlivňuje i země mimo eurozónu.
„K prvnímu záchrannému úvěru pro Řecko jsme nepřispěli a nemyslíme si, že by evropský finanční mechanismus měl být jakýmkoli způsobem použit,“ prohlásil Cameron. Velká Británie neplatí eurem, její pozice je v těchto otázkách tedy podobná jako pozice České republiky.
Opačně se k celé situaci staví Čína, která chce evropským zemím pomáhat. Rozhodla se proto nakupovat dluhopisy slabých zemí z okraje eurozóny. Kolik takových dluhopisů už koupila, není přesně známo, sama Čína vždy hovoří jen o miliardách eur.
- Evropská unie autor: Alžběta Jungrová, zdroj: ISIFA/Lidové noviny http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2618/261729.jpg
- José Manuel Barroso autor: AP Photo/Yves Logghe, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2182/218199.jpg
- Skotská garda autor: Peter Macdiarmid, zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2502/250181.jpg