Regulace alkoholu ve světě je samozřejmostí

Praha - Alkohol je nejpopulárnější legální drogou současné doby. Na druhou stranu přináší nejvíc obětí. Nebezpečí pro uživatele přináší zejména pančovaný alkohol, což ukázala i metanolová kauza, která znamenala smrt již pro 28 lidí. Vláda proto plánuje zavést licence pro prodej alkoholu, kontrolní pásky či snížení objemu spotřebitelského balení ze 6 litrů na jeden. Nejen Česká republika, ale i jiné státy proto jeho prodej více či méně regulují. Jaké nástroje k tomu využívají?

Základním omezením je věkový limit. Pro většinu západních zemí je jím osmnáct let, ve Spojených státech jednadvacet. Naopak některé jiné evropské státy umožňují pít pivo a nápoje s nízkým obsahem alkoholu už od 16.

Od kdy se může pít alkohol

  • 16 let: Benelux, Německo, Rakousko, Portugalsko (pivo a slabé víno)
  • 18 let: většina Evropy
  • 20 let: Finsko, Švédsko
  • 21 let: USA

Licence a oddělené obchody

V liberálních zemích je alkohol k mání takřka na každém rohu. To ovšem není samozřejmostí všude. Ve státech s anglosaskou tradicí je potřeba k prodeji alkoholu získat zvláštní licenci. Ve Spojených státech, Velké Británii nebo třeba Jihoafrické republice se pak musí alkohol prodávat buď v úplně samostatných obchodech, nebo ve zvláštních odděleních v supermarketech.

Společenskou nebezpečnost alkoholu regulují vlády a místní úřady také omezováním prodejní doby, zejména pozdě večer a v noci. V New Yorku, jako i většině dalších států USA, alkohol neseženete v neděli dopoledne.

Nejtvrdší omezení mají Norové, na severu jsou specializované prodejny

Nejtvrdší kontrolu prodeje alkoholu uplatňují ve Skandinávii. Nejpřísněji Norsko, mírněji pak Švédsko, Finsko a Island. Ve Švédsku, ale i dalších zemích existuje státní monopol na prodej alkoholu. Alkohol je k dostání jen ve zvláštních obchodech s názvem „Systembolaget“. Síť prodejen je řídká, například ve Švédsku koupíte alkohol jen na 418 místech a nejobyčejnější vodka vyjde v přepočtu na 1 100 českých korun.

Ilustrační foto
Zdroj: Bon Appétit/ISIFA

Jak jsou na tom naši nejbližší sousedi?

Systém prodeje alkoholu na Slovensku se příliš neliší od českého, není nijak omezen nebo zakázán. Lihoviny ale nelze prodávat na tržištích. Žádná licence na prodej alkoholu neexistuje.

Německo - nealko musí být levnější

Běžná situace z českých hospod, kdy je pivo levnější než voda z kohoutku, je nemyslitelný v Německu. Pokud se v Německu nalévají alkoholické nápoje, musí být na požádání poskytovány na stejném místě ke konzumaci i nealkoholické nápoje, přičemž alespoň jeden nealkoholický nápoj musí být levnější, než je nejlevnější alkoholický nápoj. Na veřejných místech nesmějí být alkoholické nápoje prodávány v automatech.

Polsko - žádný alkohol na masové akce

V Polsku je obchodovaní s alkoholickými nápoji živností, pro kterou je nutné získat povolení. To se vydává pro každý druh alkoholického nápoje zvlášť. Ve většině polských měst není povolen prodej alkoholu na městských tržištích. Úplné zákazy pití alkoholu platí v Poznani, Gdaňsku a Katovicích. Polsko má dokonce zákon o předcházení alkoholismu, který zakazuje prodej všech alkoholických nápojů na půdě škol, na pracovištích a v průběhu masových shromáždění. V restauračních vozech ve vlacích je možné pít jen pivo a nápoje do 4,5 procenta obsahu alkoholu. Pro konkrétní akce je možné získat jednorázové povolení, které je vydáváno na maximální dobu 2 dnů.

Oktoberfest
Zdroj: ČT24

Rakousko - limonáda nesmí být dražší než pivo

V Rakousku je prodej alkoholu povolen všude. Nevydávají se ani žádné licence ani koncese. Jakýkoliv podnik v oboru gastronomie, který prodává alkoholické nápoje, ale musí zároveň prodávat alespoň dva druhy nealkoholických nápojů, například minerální vodu a limonádu. Pitná voda z kohoutku se za nealkoholický nápoj v tomto smyslu nepovažuje. Tyto nealkoholické nápoje nesmí být dražší než nejlevnější studený alkoholický nápoj podávaný v témže podniku. 

Češi patří mezi největší konzumenty alkoholu

Zavedení trvalé regulace při prodeji alkoholu by jeho konzumaci mohlo podle některých expertů mírně snížit. Češi přitom patří v rámci třicítky zemí OECD mezi největší pijany. Loni jsme v konzumaci alkoholu v přepočtu na hlavu zabrali čtvrtou příčku, každý Čech ho za rok vypil přes 12 litrů. Před námi byly jen Francie, Portugalsko a Rakousko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 5 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 5 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 11 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.