Regulace alkoholu ve světě je samozřejmostí

Praha - Alkohol je nejpopulárnější legální drogou současné doby. Na druhou stranu přináší nejvíc obětí. Nebezpečí pro uživatele přináší zejména pančovaný alkohol, což ukázala i metanolová kauza, která znamenala smrt již pro 28 lidí. Vláda proto plánuje zavést licence pro prodej alkoholu, kontrolní pásky či snížení objemu spotřebitelského balení ze 6 litrů na jeden. Nejen Česká republika, ale i jiné státy proto jeho prodej více či méně regulují. Jaké nástroje k tomu využívají?

Základním omezením je věkový limit. Pro většinu západních zemí je jím osmnáct let, ve Spojených státech jednadvacet. Naopak některé jiné evropské státy umožňují pít pivo a nápoje s nízkým obsahem alkoholu už od 16.

Od kdy se může pít alkohol

  • 16 let: Benelux, Německo, Rakousko, Portugalsko (pivo a slabé víno)
  • 18 let: většina Evropy
  • 20 let: Finsko, Švédsko
  • 21 let: USA

Licence a oddělené obchody

V liberálních zemích je alkohol k mání takřka na každém rohu. To ovšem není samozřejmostí všude. Ve státech s anglosaskou tradicí je potřeba k prodeji alkoholu získat zvláštní licenci. Ve Spojených státech, Velké Británii nebo třeba Jihoafrické republice se pak musí alkohol prodávat buď v úplně samostatných obchodech, nebo ve zvláštních odděleních v supermarketech.

Společenskou nebezpečnost alkoholu regulují vlády a místní úřady také omezováním prodejní doby, zejména pozdě večer a v noci. V New Yorku, jako i většině dalších států USA, alkohol neseženete v neděli dopoledne.

Nejtvrdší omezení mají Norové, na severu jsou specializované prodejny

Nejtvrdší kontrolu prodeje alkoholu uplatňují ve Skandinávii. Nejpřísněji Norsko, mírněji pak Švédsko, Finsko a Island. Ve Švédsku, ale i dalších zemích existuje státní monopol na prodej alkoholu. Alkohol je k dostání jen ve zvláštních obchodech s názvem „Systembolaget“. Síť prodejen je řídká, například ve Švédsku koupíte alkohol jen na 418 místech a nejobyčejnější vodka vyjde v přepočtu na 1 100 českých korun.

Ilustrační foto
Zdroj: Bon Appétit/ISIFA

Jak jsou na tom naši nejbližší sousedi?

Systém prodeje alkoholu na Slovensku se příliš neliší od českého, není nijak omezen nebo zakázán. Lihoviny ale nelze prodávat na tržištích. Žádná licence na prodej alkoholu neexistuje.

Německo - nealko musí být levnější

Běžná situace z českých hospod, kdy je pivo levnější než voda z kohoutku, je nemyslitelný v Německu. Pokud se v Německu nalévají alkoholické nápoje, musí být na požádání poskytovány na stejném místě ke konzumaci i nealkoholické nápoje, přičemž alespoň jeden nealkoholický nápoj musí být levnější, než je nejlevnější alkoholický nápoj. Na veřejných místech nesmějí být alkoholické nápoje prodávány v automatech.

Polsko - žádný alkohol na masové akce

V Polsku je obchodovaní s alkoholickými nápoji živností, pro kterou je nutné získat povolení. To se vydává pro každý druh alkoholického nápoje zvlášť. Ve většině polských měst není povolen prodej alkoholu na městských tržištích. Úplné zákazy pití alkoholu platí v Poznani, Gdaňsku a Katovicích. Polsko má dokonce zákon o předcházení alkoholismu, který zakazuje prodej všech alkoholických nápojů na půdě škol, na pracovištích a v průběhu masových shromáždění. V restauračních vozech ve vlacích je možné pít jen pivo a nápoje do 4,5 procenta obsahu alkoholu. Pro konkrétní akce je možné získat jednorázové povolení, které je vydáváno na maximální dobu 2 dnů.

Oktoberfest
Zdroj: ČT24

Rakousko - limonáda nesmí být dražší než pivo

V Rakousku je prodej alkoholu povolen všude. Nevydávají se ani žádné licence ani koncese. Jakýkoliv podnik v oboru gastronomie, který prodává alkoholické nápoje, ale musí zároveň prodávat alespoň dva druhy nealkoholických nápojů, například minerální vodu a limonádu. Pitná voda z kohoutku se za nealkoholický nápoj v tomto smyslu nepovažuje. Tyto nealkoholické nápoje nesmí být dražší než nejlevnější studený alkoholický nápoj podávaný v témže podniku. 

Češi patří mezi největší konzumenty alkoholu

Zavedení trvalé regulace při prodeji alkoholu by jeho konzumaci mohlo podle některých expertů mírně snížit. Češi přitom patří v rámci třicítky zemí OECD mezi největší pijany. Loni jsme v konzumaci alkoholu v přepočtu na hlavu zabrali čtvrtou příčku, každý Čech ho za rok vypil přes 12 litrů. Před námi byly jen Francie, Portugalsko a Rakousko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump souhlasil s odložením zvýšených cel pro EU

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.
před 1 hhodinou

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
24. 5. 2025

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025

Příjmy státu od ukrajinských uprchlíků stále rostou

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
21. 5. 2025

KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření k Dukovanům

Korejská společnost KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Věc bude projednávána s ohledem na její povahu a význam prioritně, uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylva Dostálová. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který napadené rozhodnutí vydal, kasační stížnost podávat nebude.
21. 5. 2025Aktualizováno21. 5. 2025

EDU II podala kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) podala kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální smlouvy o stavbě nových jaderných bloků. Soud podle ní nesprávně posoudil veřejný zájem na projektu. Případem se nyní bude zabývat Nejvyšší správní soud. Společnost KHNP, která loni v jaderném tendru uspěla, zatím podepsala se zástupci českých firem pouze smlouvy o budoucí spolupráci, kasační stížnost proti opatření chystá také.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025
Načítání...