Regulace alkoholu ve světě je samozřejmostí

Praha - Alkohol je nejpopulárnější legální drogou současné doby. Na druhou stranu přináší nejvíc obětí. Nebezpečí pro uživatele přináší zejména pančovaný alkohol, což ukázala i metanolová kauza, která znamenala smrt již pro 28 lidí. Vláda proto plánuje zavést licence pro prodej alkoholu, kontrolní pásky či snížení objemu spotřebitelského balení ze 6 litrů na jeden. Nejen Česká republika, ale i jiné státy proto jeho prodej více či méně regulují. Jaké nástroje k tomu využívají?

Základním omezením je věkový limit. Pro většinu západních zemí je jím osmnáct let, ve Spojených státech jednadvacet. Naopak některé jiné evropské státy umožňují pít pivo a nápoje s nízkým obsahem alkoholu už od 16.

Od kdy se může pít alkohol

  • 16 let: Benelux, Německo, Rakousko, Portugalsko (pivo a slabé víno)
  • 18 let: většina Evropy
  • 20 let: Finsko, Švédsko
  • 21 let: USA

Licence a oddělené obchody

V liberálních zemích je alkohol k mání takřka na každém rohu. To ovšem není samozřejmostí všude. Ve státech s anglosaskou tradicí je potřeba k prodeji alkoholu získat zvláštní licenci. Ve Spojených státech, Velké Británii nebo třeba Jihoafrické republice se pak musí alkohol prodávat buď v úplně samostatných obchodech, nebo ve zvláštních odděleních v supermarketech.

Společenskou nebezpečnost alkoholu regulují vlády a místní úřady také omezováním prodejní doby, zejména pozdě večer a v noci. V New Yorku, jako i většině dalších států USA, alkohol neseženete v neděli dopoledne.

Nejtvrdší omezení mají Norové, na severu jsou specializované prodejny

Nejtvrdší kontrolu prodeje alkoholu uplatňují ve Skandinávii. Nejpřísněji Norsko, mírněji pak Švédsko, Finsko a Island. Ve Švédsku, ale i dalších zemích existuje státní monopol na prodej alkoholu. Alkohol je k dostání jen ve zvláštních obchodech s názvem „Systembolaget“. Síť prodejen je řídká, například ve Švédsku koupíte alkohol jen na 418 místech a nejobyčejnější vodka vyjde v přepočtu na 1 100 českých korun.

Ilustrační foto
Zdroj: Bon Appétit/ISIFA

Jak jsou na tom naši nejbližší sousedi?

Systém prodeje alkoholu na Slovensku se příliš neliší od českého, není nijak omezen nebo zakázán. Lihoviny ale nelze prodávat na tržištích. Žádná licence na prodej alkoholu neexistuje.

Německo - nealko musí být levnější

Běžná situace z českých hospod, kdy je pivo levnější než voda z kohoutku, je nemyslitelný v Německu. Pokud se v Německu nalévají alkoholické nápoje, musí být na požádání poskytovány na stejném místě ke konzumaci i nealkoholické nápoje, přičemž alespoň jeden nealkoholický nápoj musí být levnější, než je nejlevnější alkoholický nápoj. Na veřejných místech nesmějí být alkoholické nápoje prodávány v automatech.

Polsko - žádný alkohol na masové akce

V Polsku je obchodovaní s alkoholickými nápoji živností, pro kterou je nutné získat povolení. To se vydává pro každý druh alkoholického nápoje zvlášť. Ve většině polských měst není povolen prodej alkoholu na městských tržištích. Úplné zákazy pití alkoholu platí v Poznani, Gdaňsku a Katovicích. Polsko má dokonce zákon o předcházení alkoholismu, který zakazuje prodej všech alkoholických nápojů na půdě škol, na pracovištích a v průběhu masových shromáždění. V restauračních vozech ve vlacích je možné pít jen pivo a nápoje do 4,5 procenta obsahu alkoholu. Pro konkrétní akce je možné získat jednorázové povolení, které je vydáváno na maximální dobu 2 dnů.

Oktoberfest
Zdroj: ČT24

Rakousko - limonáda nesmí být dražší než pivo

V Rakousku je prodej alkoholu povolen všude. Nevydávají se ani žádné licence ani koncese. Jakýkoliv podnik v oboru gastronomie, který prodává alkoholické nápoje, ale musí zároveň prodávat alespoň dva druhy nealkoholických nápojů, například minerální vodu a limonádu. Pitná voda z kohoutku se za nealkoholický nápoj v tomto smyslu nepovažuje. Tyto nealkoholické nápoje nesmí být dražší než nejlevnější studený alkoholický nápoj podávaný v témže podniku. 

Češi patří mezi největší konzumenty alkoholu

Zavedení trvalé regulace při prodeji alkoholu by jeho konzumaci mohlo podle některých expertů mírně snížit. Češi přitom patří v rámci třicítky zemí OECD mezi největší pijany. Loni jsme v konzumaci alkoholu v přepočtu na hlavu zabrali čtvrtou příčku, každý Čech ho za rok vypil přes 12 litrů. Před námi byly jen Francie, Portugalsko a Rakousko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...