Vláda má o kurzarbeitu jasno: lidé budou dostávat 70 procent mzdy

Praha – Kabinet schválil základní parametry takzvaného kurzarbeitu. Zaměstnanci podniků, kteří kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít práci na plný úvazek, by mohli po dobu výpadku dostávat 70 procent mzdy. Z toho jim 50 procent uhradí zaměstnavatel, 20 procent by šlo ze státního rozpočtu. O každé jednotlivé žádosti o podporu ze strany podniků bude nicméně rozhodovat vláda.

O vyhlášení jakéhosi „krizového stavu“, který umožní firmám žádat o podporu v rámci kurzarbeitu, bude rozhodovat vláda. Stejně jako o každé žádosti, která se následně objeví. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) požadoval pro vládu právo posoudit jednotlivé žádosti ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Výsledná podoba je výsledkem dlouhých a komplikovaných koaličních jednání,“ poznamenala Marksová.

V praxi by měly žádosti od podniků přijímat úřady práce, které by je postoupily Strakově akademii. Při schválení pak žádost zpětně vyřídí daný úřad práce. Marksová se nedomnívá, že by opatření mělo být výraznou byrokratickou překážkou. Pokud by se jako takové ukázalo, dá se prý přehodnotit.

Co je to kurzarbeit? Přečtěte si podrobnou analýzu, která srovnává německý vzor a český model.

Ministři se také dohodli na tom, že státní příspěvek bude firmám vyplácen nejdéle půl roku, při opakované žádosti pak maximálně jeden rok. Výše příspěvku by přitom byla zastropována na 10 či 15 procentech průměrné mzdy (nyní 2 481 či 3 721 korun). Paragrafované znění návrhu by v rámci novely zákona o zaměstnanosti mohlo podle Marksové projít sněmovnou a Senátem v příštích měsících. Samotný kurzarbeit by tak mohl fungovat už na jaře 2015.

„Kurzarbeit není nic jiného, než že polovina veřejnosti, která není zaměstnanec nebo zaměstnavatel, se skládá té druhé polovině na jejich vzájemný smluvní vztah,“ reagoval na rozhodnutí vlády místopředseda opoziční TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Tento model není motivační, myslí si firmy

Tuzemské podniky, které se ocitnou v tísni, mohou na kratší pracovní dobu – kurzarbeit – přecházet už léta, jen nedostávají od státu žádný příspěvek. V době výpadku platí zaměstnancům 60 procent mzdy, pokud si odbory nedomluvily vyšší sumu. V krizi tohoto opatření využily podle odhadů stovky firem.

I kvůli možnosti vyplácet sníženou 60procentní mzdu považují zaměstnavatelé novou podobu kurzarbeitu za neživotaschopnou. „Svaz průmyslu a dopravy nepovažuje dnešní rozhodnutí vlády o podobě tzv. kurzarbeitu za dostatečně motivující pro udržení pracovních míst ve firmách,“ uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn. Poukázal na to, že rozdíl mezi 60 procenty náhrady mzdy a 50 procenty s příspěvkem od státu prý není pro zaměstnavatele motivační.

Podle odborů by náhrada pro zaměstnance měla být ještě vyšší, alespoň 90procentní (přičemž 45 by hradila firma a 45 stát). Kurzarbeit by měl navíc zohledňovat i počet dětí.

Diskusi o zavedení kurzarbeitu rozvířily vzájemné sankce, které kvůli ukrajinské krizi v průběhu léta přijaly západní státy a Ruská federace. Sankce ze strany EU cílí na kapitálový trh, vojenský průmysl, zboží dvojího užití a citlivé technologie pro těžbu ropy.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) už dříve uvedl, že evropské sankce povedou k poklesu tržeb českých firem o více než 2 miliardy korun a ohrožení 700 pracovních míst. Odvetné sankce Moskvy, tedy embargo na dovoz potravin a zemědělských produktů, prý sníží tržby o 300 milionů korun a dotknou se 130 pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dálničních známek se letos prodalo víc, už pět milionů

Téměř pět milionů dálničních známek ke konci června koupili řidiči. To je o skoro 400 tisíc víc než vloni ve stejném období. Největší nárůst zájmu je o jednodenní známky, které jsou v prodeji teprve od loňského března. Vyplývá to z dat Centra dopravních informačních systémů ministerstva dopravy (CENDIS). Nejvíc dálničních známek si řidiči kupují s přicházejícím létem, vrchol prodeje se proto i letos očekává v červenci a srpnu.
před 16 hhodinami

Nová dohoda EU a Kyjeva zvyšuje kvóty na ukrajinský cukr i pšenici

Obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou zavádí nové kvóty pro vývoz citlivých ukrajinských produktů. Například pro cukr jde podle nejmenovaného vysokého unijního představitele o kvótu sto tisíc tun ročně z dřívějších dvaceti tisíc tun, u pšenice pak jde o zvýšení na 1,3 milionu tun z původní kvóty jeden milion tun. Na dovoz levných zemědělských produktů z Ukrajiny si stěžují zemědělci v některých zemích EU, poukazují hlavně na nerovné podmínky.
4. 7. 2025

Inflace v červnu podle odhadu zrychlila na 2,9 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku se v červnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Inflace tak dále zrychlila z květnových 2,4 procenta. Proti předchozímu měsíci ceny v červnu vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který v pátek na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečnou hodnotu statistici zveřejní ve čtvrtek 10. července, v předchozích měsících pokaždé potvrdili svůj odhad.
4. 7. 2025

Zástupci sedmi politických uskupení debatovali o bezpečnosti a ekonomice

Česko musí investovat peníze do obrany efektivně, shodli se krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš a pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09). Volební lídr Motoristů Vladimír Pikora míní, že je důležité utrácet peníze při zvyšování výdajů v tuzemsku. Krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) nevidí ve zbrojení smysl. Krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) by byl pro referendum o setrvání v NATO, senátor Ondřej Lochman (STAN) naopak vidí Alianci jako oporu Česka. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) spatřuje důležitost v komunikaci se spojenci, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
3. 7. 2025Aktualizováno4. 7. 2025

O červencových svátcích zůstanou obchody otevřené

Potravinové řetězce i obchodní centra mohou být během červencových svátků otevřené. Letos připadá Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na sobotu 5. července, Den upálení mistra Jana Husa pak vychází na neděli 6. července. Česká obchodní inspekce nicméně doporučuje lidem, aby se o prodejní době raději informovali dopředu.
4. 7. 2025

Dávat víc peněz na obranu je fér, míní Zajíček. Kde na to vzít? ptá se Středula

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.
3. 7. 2025

ČNB oslabila korunu a přivodila inflaci, velká chyba, říká Michl

„Nad inflací ještě nemáme vyhráno ze dvou důvodů – před covidem byly příliš dlouho nulové úrokové sazby, vytvořila se tak spousta nových peněz. A pak Česká národní banka udělala velkou chybu a sama přivodila inflaci tím, že oslabila korunu. Tam jsme doopravdy chybovali a nesmíme to znovu dopustit,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Ninou Ortovou guvernér centrální banky Aleš Michl s odkazem na působení svého předchůdce ve funkci Jiřího Rusnoka.
3. 7. 2025

Koruna se startem léta posiluje, turisté v cizině ušetří

Koruna posílila vůči euru, což pro Čechy znamená, že se pro ně státy eurozóny stávají výhodnějšími destinacemi na léto. Levnější pro ně budou nejen hotely, ale i suvenýry a občerstvení. Euro aktuálně stojí 24,65 koruny, což je nejméně za poslední rok. Koruna ale posílila i k řadě jiných měn, takže jsou pro Čechy dostupnější i destinace mimo eurozónu. Vyšší zájem je i o fakultativní výlety, které se platí v místní měně. Díky silné koruně by tak mohl do ciziny vyjet rekordní počet turistů. Analytici věří, že česká měna bude na konci prázdnin ještě silnější.
2. 7. 2025
Načítání...