Personální nárůst, který podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) činil ve školství 40 tisíc nových pozic za pět let, je prý třeba postupně zpomalit a stabilizovat ho na dlouhodobě udržitelné úrovni. Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka ministerstvo postupuje nekoncepčně, a sporné body se tak projednávají pod tlakem. Oba muži to uvedli v Událostech, komentářích. Obě strany jsou po pondělní stávce, do níž se zapojily přes tři čtvrtiny škol, otevřeny dalšímu jednání.
Bek uvedl, že v posledních týdnech a měsících se o rozpočtu pro školství vyjednává prakticky každý týden a proces ještě neskončil. Prý očekává, že k některým korekcím dojde ještě v lednu poté, co budou známy výsledky hospodaření v letošním roce.
„Ve školství je specifikem to, že se rozpočet někdy na konci ledna rozepisuje jednotlivým školám, a do té doby musí být jasno,“ přibližuje. Podle Dobšíka budou odbory rády, pokud dojde k dílčím změnám – jsou prý připraveny dál jednat.
Dobšík také tvrdí, že školskou veřejnost sjednotil „nešťastný návrh“ vládního nařízení, který upravuje maximální počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu (PHmax). Bojí se, že takové redukce sníží kvalitu výuky. „Chceme, aby ty věci byly koncepčnější a projednávány s větším předstihem, ne pod tlakem. Počty hodin, které měly být omezovány, vzbudily největší emoce a odpor,“ míní odborář.
Co stojí v cestě vyšším platům
Podle Beka panuje kolem snižování maximálního počtu úvazků řada nedorozumění. Jejich redukce prý bude pravděpodobně na 95 procentech současného stavu, což u některých typů škol „odstraňuje důvod k obavám o dopady na kvalitu výuky.“
„Návrh říká, že na menšině škol se o něco ubere z úvazků (…) a na většině škol by naopak úvazky dál přibývaly,“ říká Bek. Současný mechanismus je podle něj prý „proti zvyšování platů“. „Jestli bude přibývat nových míst rychleji a rychleji, tak nebude možné zvyšovat platy ve školství dostatečným tempem,“ doplňuje s tím, že zájmem ministerstva prý není ohrozit kvalitu.
Dobšík zmínil i nedofinancovaná místa pro nepedagogické pracovníky, v jejichž odměňování vidí problém i Bek. „Místo toho abychom změnili tarify, tak financujeme nějaká neobsazená místa, ze kterých se pak zalepují ty platy,“ sděluje. Postupovat prý lze i jinak.
Loni stát na platy nepedagogických pracovníků poslal přes osm miliard. Optikou průměrných platů mají tito provozní zaměstnanci platy nejnižší – v průměru 22 a půl tisíce korun. Většina uklízeček ani kuchařek přitom na tuto částku nedosáhne.
