Po antikoncepčních pilulkách jako ochraně před početím sáhnou tři z deseti žen v reprodukčním věku. Potvrzují to poslední dostupná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle nich si antikoncepční pilulky nechalo předepsat o polovinu méně žen než před 15 lety. Gynekologové, které Česká televize oslovila, se domnívají, že si ženy více uvědomují rizika vedlejších účinků, případně preferují jiné formy ochrany. Odborníci z klinické i analytické praxe ale mluví i o úbytku zájmu o pohlavní styk mezi mladistvými a mladými dospělými.
O možnosti užívání hormonální antikoncepce nikdy neuvažovala třeba 23letá Kateřina, studentka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. „Nikdy jsem neměla potřebu a kdybych měla stálého partnera, uvažovala bych spíše nad jinými formami ochrany,“ připouští. „Nejvíc se bojím těch vedlejších účinků. Asi ne tolik zdravotních, spíš se bojím toho, co by mi to udělalo s psychikou.“
Podobně jako Kateřina v současnosti uvažuje stále více mladých žen. Přestože ještě v devadesátých letech byl o tuto formu ochrany proti nechtěnému početí mezi ženami výrazný zájem, trend se krátce po přelomu milénia začal obracet. Od roku 2007 tak pilulka postupně přestává být pro řadu žen atraktivní.
Že o antikoncepční pilulky nemají ženy moc zájem, si všímají i gynekologové. Trend vnímají především ze strany mladé generace. „Žen, které užívají antikoncepční pilulky, skutečně ubývá,“ konstatuje vedoucí lékař brněnského Centra ambulantní gynekologie a primární péče Vladimír Dvořák. „Pokles uživatelek se rozhodně v posledních letech stabilizoval,“ komentuje Dvořák statistiku ÚZIS.
Strach z vedlejších účinků i proměna sexuality
Důvodů, proč o pilulky mezi ženami klesá zájem, je podle oslovených odborníků více. Podle lékařů může být jedním z vysvětlení strach žen ze syntetických hormonů. „Sledovaný pokles se dá vysvětlit intenzivní medializací nežádoucích účinků antikoncepce,“ domnívá se lékař Gynekologicko-porodnické kliniky FN Motol Tomáš Fait. Ženy se podle něj nejčastěji obávají rizika trombóz nebo karcinomu prsu. Lékaři se ale shodují, že volba neužívat antikoncepci může pramenit i z touhy žen po přirozenějším způsobu života.
Lékaři rovněž zvažují, že dalším z možných důvodů je proměna vztahu k pohlavnímu styku. Čím dál více žen na začátku reprodukčního věku ztrácí potřebu navazovat stabilní a dlouhodobá partnerství. Podle odborníků ale pravděpodobně klesá i potřeba sexuálního kontaktu jako takového. „Psychologové to připisují přesunu od reality do reality virtuální, takže je pravděpodobné, že i samotná potřeba antikoncepce je nižší,“ myslí si lékař Fait. Dodává, že se týká hlavně mladistvých a mladých dospělých, kteří čím dál častěji dávají přednost socializaci on-line před navazováním vztahů mimo obrazovku.
Podobný pohled sdílí i primář sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a předseda České společnosti pro sexuální medicínu Marek Broul. „Je pravda, že v současné době vidíme zvyšující se podíl jiných forem párového soužití,“ tvrdí Broul a dodává, že jednou z forem moderního přístupu k světu jsou i takzvaní singles. „Jde o označení lidí, kteří většinou žijí sami a nemají trvalého partnera. Upřednostňují budování kariéry a rozličné možnosti seberealizace, svobodu a autonomii nebo ještě nepotkali vhodného partnera,“ popisuje sexuolog Broul.
