Zásobníky jsou naplněné téměř z devadesáti procent, řekl ministr Síkela

Nahrávám video

„Přestože k nám už od začátku září žádný ruský plyn neteče, tak se nám bez něj v rámci stávajících dodávek daří pokrývat nejen denní spotřebu, ale dokonce plnit zásobníky,“ prohlásil na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Dodal, že zásobníky jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle ministra vláda zajistila dostatek plynu na zimu a zastropovala ceny energií. Důležitou roli v zajišťování energetické bezpečnosti hrají podle ministerstva energetické úspory, chce v nich jít příkladem.

„Rusko ukončilo dodávky přes plynovod Nord Stream už na začátku září. Dodávky přes Nord Stream určitě nebudou možné z důvodu zásadních technických poškození, která byla podle všeho způsobena úmyslně,“ podotkl Síkela s tím, že se i navzdory tomu daří zásobníky doplňovat.

„Máme 3,52 miliardy kubíků v zásobnících, což je téměř 89 procent naplnění,“ dodal. Zmínil, že se aktuální potřeba plynu bude odvíjet také podle počasí, ale mělo by se podle něj dařit dále vytvářet zásoby. „Proudí k nám plyn z Norska a pak zkapalněný plyn z Belgie a Nizozemska. Výraznou zásluhu má snižování spotřeby plynu u každého z nás. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na tom podílejí,“ dodal. 

Spotřeba plynu byla podle něj za letošních osm měsíců dokonce meziročně o 18 procent nižší. Uvedl, že úspor se daří dosahovat, ačkoliv druhá polovina září byla podle něj nejchladnější od roku 2018.

Nahrávám video

Příprava řešení pro malé a střední firmy

V této souvislosti poděkoval také Pražské energetice, která nabídne klientům slevy za energetické úspory. Speciální prémie se podle prohlášení mluvčího Karla Hanzelky klientovi připíše na jeho zákaznický účet u PRE a následně odečte z platby za elektřinu v rámci nejbližšího vyúčtování.

Výše slevy závisí na distribuční sazbě a také výši dosažené úspory, pohybovat se bude od 750 do 3000 korun. „Chci jim poděkovat, protože si myslím, že to je krok správným směrem. My se budeme snažit podobnou motivaci vytvořit také,“ podotkl Síkela.

Síkela u plynu připravuje také řešení pro malé a střední firmy, představují podle něj ohromnou část české ekonomiky. Pomoci chce zejména firmám, které mají plyn jako základní výrobní prostředek. Plyn může být podle něj více nedostatkové zboží než elektřina.

Podle ministra se uvažuje o zastropování celkové spotřeby plynu u firem, na které se bude vztahovat vládní pomoc. U elektřiny pro ně platí stanovený cenový strop šest tisíc korun včetně DPH za jednu megawatthodinu, u cenového stropu plynu je horní hranice spotřeby 630 megawatthodin ročně. Cenový strop elektřiny zatím není pro firmy ani domácnosti omezený spotřebou.

Speciální telefonní linka

Zmínil také, že ministerstvo spouští speciální telefonní linku 1212, na kterou budou lidé moci zavolat a operátoři jim poradí, na jakou pomoc mají případně nárok, ale i to, jak mohou snížit spotřebu.  

Energetické úspory zavedlo také ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle náměstka ministra Petra Třešňáka (Piráti) se podařilo ministerstvu uspořit pětinu spotřeby plynu a třináct procent spotřeby elektřiny. V budovách ministerstva se například udržuje teplota mezi 19 až 21 stupni, toalety, sklady nebo chodby se nevytápí vůbec. Voda se ohřívá na 45 stupňů, jednou týdně se teplota krátkodobě zvyšuje k zamezení poškození legionellou.

Česká vláda také již určila maximální ceny energií. Maximální cena silové elektřiny bude činit šest tisíc korun za megawatthodinu včetně DPH, megawatthodina plynu bude stát maximálně tři tisíce korun. K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví konkrétní podrobnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu v pondělí potvrdilo, že vláda by měla nařízení projednávat ve středu 5. října.

Vládou schválený návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který předpokládal deficit 270 miliard, jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výdaje na stanovení maximálních cen elektřiny a plynu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 12 hhodinami

Evropský pohled