Více řidičů dostalo pokutu za jízdu bez dálniční známky. Policisté vybrali 38 milionů

Počet řidičů, které strážci zákona letos chytili na dálnici bez známky, stoupl oproti stejnému období v minulém roce o 63 procent. Policisté a celníci zaznamenali v letošním roce více než 34 tisíc přestupků v souvislosti s nezaplacenou elektronickou dálniční známkou. Kontroloři si pochvalují nový systém elektronických dálničních známek, díky kterému je prověřování jejich platnosti výrazně efektivnější.

Celní správa letos udělila asi třináct tisíc pokut za chybějící dálniční známku, policie skoro 21 tisíc pokut. To je v součtu o třináct tisíc případů více než v minulém roce ve stejném období.

Větší množství přestupků souvisejících s neplatnými nebo chybějícími dálničními známkami zaznamenávají policisté právě v letních měsících, kdy přes Česko přejíždí více zahraničních vozidel. Letošní výrazný nárůst počtu řidičů porušujících předpisy je nejspíš dán i větší efektivitou kontrol ze strany policie a celní správy.

Pokuta na místě až pět tisíc korun

Odhalování přestupků je totiž jednodušší díky elektronickému systému dálničních známek, které Česko zavedlo od ledna roku 2021. Kontrola je prováděna přímo na zpoplatněném úseku dálnice prostřednictvím hlídkových vozidel nebo za pomoci vzdáleného připojení ke kontrolním branám.

„Kontrola je výrazně efektivnější. Je to dáno využitou technologií, která automaticky porovnává registrační značku vozidel s evidencí a okamžitě policisty upozorní na vozidlo bez uhrazeného poplatku,“ vysvětluje mluvčí policie Irena Pilařová. To potvrzuje i Generální ředitelství cel. „Nový systém hodnotíme kladně, systém obsahuje efektivní nástroje k odhalování porušení povinností uhradit časový poplatek a eliminuje negativní kontroly v terénu,“ říká jeho mluvčí Ivana Kurková.

Vzrostla také celková částka, kterou policisté a celníci za pokuty kvůli chybějícím dálničním známkám vybrali. Zatímco loni zaplatili hříšníci za první polovinu roku zhruba 22 milionů korun, letos je částka téměř dvojnásobná. Od řidičů porušujících předpisy související s dálniční známkou celníci a policisté letos vybrali celkem přes 38 milionů korun.

Za jízdu bez zaplacené viněty hrozí motoristům na místě pokuta pět tisíc korun, ve správním řízení však může částka k zaplacení dosáhnout i dvacet tisíc korun. „Za jízdu bez dálniční známky odpovídá řidič, nikoliv majitel automobilu,“ upozorňuje Jan Paroubek, ředitel státního podniku Cendis, který má viněty na starosti. Pokutu tak mohou řidiči dostat, i když mají auto půjčené. Podle ředitele by proto neměli řidiči zapomínat před cestou ověřit platnost vinět.

Poptávka po dálničních známkách vzrostla před létem meziročně o třicet procent. Motoristé letos nakoupili přes 4,5 milionu dálničních známek. Prodeje oproti loňsku stoupají už od začátku roku, před prázdninami ale ještě zrychlily. Zájem byl před létem o skoro třicet procent větší než minulý rok. Jen za měsíc červenec potom lidé nakoupili přes 500 tisíc známek. Vyplývá to z dat společnosti Cendis. 

Nárůst se týká hlavně krátkodobých dálničních známek. „V letních měsících se jedná zejména o prodej krátkodobých známek, které nejvíce využívají zahraniční turisté,“ řekl už dříve ředitel společnosti Cendis Jan Paroubek. Zájem o desetidenní a měsíční kupony podporuje také trvající nejistota po covidové pandemii.

V Česku lze koupit tři typy známek podle doby platnosti. Desetidenní vyjde zájemce na 310 korun, třicetidenní na 440 korun a za roční zaplatí řidiči 1500 korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) už na jaře uvedl, že ceny zůstanou stejné i v příštím roce.

Elektronické známky se prodávají od loňska, nahradily papírové kupony. Jsou vázány na poznávací značky aut, není je proto nutné lepit na přední sklo vozidla. Řidiči jich během prvního roku fungování koupili přes šest milionů za přibližně 5,5 miliardy korun, což bylo asi o 600 milionů korun meziročně více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...