Omikron může zaplnit nemocnice na polovinu podzimní vlny, řekl šéf zdravotnických statistiků. Zahlcení prý nehrozí

Nahrávám video
Ladislav Dušek: „Mezi mladými lidmi se nákaza začala šířit nejvíce a šířila se velmi intenzivně“
Zdroj: ČT24

Na polovinu podzimní zátěže by se měly připravit nemocnice v důsledku šíření koronavirové varianty omikron. Množství pacientů by mohlo být nižší v případě, že se lidé z ohrožených skupin, kteří nejsou očkováni proti covidu-19, buď naočkovali, nebo se dokázali účinně ochránit před nákazou, řekl v rozhovoru pro Českou televizi ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Za nerealistickou označil zvlášť rizikovou variantu, kdy by byly nemocnice opět přetížené. Rozhovor s Ladislavem Duškem vedla Klára Bazalová.

V neděli přibylo téměř třináct tisíc nakažených, jak to odhalily testy. To je něco, co předpokládaly predikce? Nakolik jim to odpovídá?

Hodnota cirka odpovídá. Ale sobotní i nedělní hodnoty počtu nově diagnostikovaných neodpovídají úplně realitě. Dochází k poklesu objemu testů a také spektrum testovaných lidí je jiné. Důležité bude, jak se bude vyvíjet situace v dalších pracovních dnech. Minulý týden  nás nenechal na pochybách. Velmi vysoké záchyty ke třiceti tisícům nově diagnostikovaných trvaly celý týden až do pátku, neklesalo to. To je jasný signál, že v týdnu, který teď nastupuje, a možná ještě v příštím, bude šíření kulminovat a hodnoty budou zrovna tak vysoké. Schválně používám termín počty nově diagnostikovaných, protože to jsou počty případů, které jsou zachyceny testy. Počet nakažených v populaci je vyšší.

Jak moc vyšší? Jaká je reálná nálož v populaci?

Na vrcholu kulminace každé vlny to může být dvaapůlkrát až třikrát více.

Dlouhodobě se mluví o tom, že kulminovat by měl počet nakažených na konci ledna, na začátku února. Zajímalo by mě, jaké máte predikce – jak rychle by to mělo klesat.

Nikdo nemá křišťálovou kouli a nemá cenu modelovat to s odhadem na jednotlivý den, ale zatím se vývoj odehrává přesně podle predikcí, ať už našich, nebo akademických týmů, které modelují v Čechách, ale i podle predikcí, které vydalo v prosinci ECDC, tedy že nová nakažlivější varianta omikron dosáhne dominance po polovině ledna. V druhé polovině ledna měla kulminovat, což se právě teď děje. K poklesu by mělo začít docházet nejpozději na přelomu ledna a února nebo v prvním únorovém týdnu. Pokles by měl být relativně rychlý, jako byl rychlý nástup. Souvisí to s velmi vysokou nakažlivostí, kdy nová varianta projde populací poměrně rychle.

Minulou středu jste na sněmovním zdravotnickém výboru říkal, že je velkou otázkou, co udělají vysoké počty v potenciálně rizikové skupině, která není naočkovaná. Je už jasněji?

Je i není. K pomyslným branám skupiny potenciálně zranitelných, zejména seniorních obyvatel, dorazilo šíření minulý týden, kdy začaly počty narůstat. Narůstaly mírně i o víkendu. Nálož je ale stále poměrně nízká. Je vidět, že se tito lidé zřejmě více chrání a dávají si pozor. Zatím pozorujeme podobné chování viru, jako tomu bylo na podzim. To znamená, neočkovaní lidé, kteří nemají žádnou ochranu, jsou skutečně ohroženi a hrozí jim těžký průběh i v případě nákazy omikronem. Tento pracovní týden nám na to dá definitivní odpověď. Počet nakažených neočkovaných už začal na konci minulého týdne růst, byly to stovky pacientů denně. Uvidíme, s jakou pravděpodobností budou končit v nemocnicích. Nadále platí, že těžké případy – léčba na jednotce intenzivní péče nebo s umělou plicní ventilací – jsou ze sedmdesáti procent a víc pacienti neočkovaní, nijak nechránění, které mohla vakcína od tohoto průběhu uchránit.

Jak se toto všechno projeví na situaci v nemocnicích? Uplynulý týden jste na výboru pro zdravotnictví říkal, že se jeví jako nejrealističtější scénář, že situace v nemocnicích by mohla být na padesáti procentech varianty delta.

To je scénář, který bohužel nelze vyloučit. Předpokládá, že dojde k nárůstu počtu hospitalizovaných vzhledem k počtu nakažených v populaci a rychlosti. Daří se vlnu v čase alespoň trochu rozkládat, uvidíme, jak razantní vývoj to bude mít. Nelze vyloučit i poměrně významný nárůst počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Čísla mi nedovolují ten scénář vyloučit. Uvážíme-li, že tady pořád máme minimálně 400 tisíc lidí, kteří nejsou nijak chráněni – ani proděláním nemoci v nedávné minulosti, ani očkováním – a přitom mají řadu rizikových faktorů, které je predisponují k těžkému průběhu, tak nám modely takto kreslí křivky. Mohlo by dojít k nárůstu počtu hospitalizací až na padesát procent podzimu.

Zahlcení nemocnic v superrizikovém scénáři se už v tuto chvíli jeví jako nerealistické, což je velmi dobrá zpráva. Jedním z hlavních důvodů je, že se podařilo velké množství lidí naočkovat posilující dávkou. Mají ji aplikovanou poměrně nedávno – konec listopadu, prosinec, v lednu – a ochrana posilující dávkou je velmi robustní i proti omikronu. Vrací ochranu proti nákaze až na sedmdesát procent a proti těžkému průběhu je ochrana víc než 95procentní.

Čísla hovoří velice jasně: Očkování má smysl, má smysl i očkovat se teď jednou dávkou, dvěma dávkami. V poměrně krátkém období to navodí imunitní odpověď, která vás bude alespoň trochu chránit. Posilující dávka v podstatě eliminuje těžké průběhy nemoci.

To znamená, že padesát procent podzimní varianty delta je nejrealističtější scénář. Jaký je ten nejrizikovější?

Tento scénář je zároveň i rizikovým. Jestli nastane, rozhodne příroda, virus a lidé. Pokud se podaří zranitelné obyvatele ještě naočkovat nebo se budou efektivně chránit, nebudou mít sociální kontakty, klesne pravděpodobnost nákazy, tak ten scénář nastat nemusí. Ale nelze ho vyloučit.

Začala platit registrace pro děti nad 12 let na přeočkování posilující dávkou. Jaká je nálož v této populaci?

Stále velká. Mezi mladými lidmi se nákaza začala šířit nejvíce a šířila se velmi intenzivně. Takže šíření odpovídalo vysoké nakažlivosti varianty omikron. Nákaza mezi mladými lidmi stále roste. Vidíme to i na výsledcích testování ve školách, kde mezi druhým a třetím týdnem v lednu došlo ke skokovému nárůstu počtu záchytů.

Z posledních dat to vypadá, že množství nakažených – nebo chcete-li prevalence nákaz – mezi mladými lidmi stále roste, ale přírůstky začínají brzdit. Uvidíme, jestli se to ještě více zbrzdí tento týden. Dnešní (pondělní) data, která uvidíme zítra, pozítří, by nám na to měla dát jednoznačnou odpověď. Nálož je velmi vysoká ve věku 12+ a zejména ve věku 16 až 30 let. Není to jenom o školní docházce, jsou to i mladí dospělí. Tam jsou počty nakažených jedny z nejvyšších, které jsme kdy viděli, a rostou stále dál.

Ministerstvo zdravotnictví zvažuje upravit systém izolací a testování. Lidé, kteří by měli pozitivní PCR test, by se nemuseli 30 dnů od jeho provedení testovat. Co vám ukazují data? Kdy už může být člověk znovu nakažený poté, co prodělal omikron?

Reinfekce skutečně velmi prudce narůstají. Souvisí to s jednoznačně prokázanou schopností omikronu prolamovat takzvanou postinfekční imunitu, tedy nakazit člověka, který už jednou nakažený byl. V tuto chvíli se kritická hranice jeví kolem tří, čtyř měsíců zpět. Pokud byl člověk nakažen před třemi nebo čtyřmi měsíci, prudce roste pravděpodobnost reinfekce, nicméně omikron je tady úplně nový, takže celkové zhodnocení dat ještě přijde. Každopádně z toho vyplývá závažný fakt: Pro lidi, kteří byli nakaženi staršími variantami viru třeba na jaře roku 2021, tehdy proběhlá nákaza už proti omikronu neznamená vůbec žádnou ochranu. Tu může přinést jedině očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřibývá požárů fotovoltaik a elektrických dopravních prostředků

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.
před 12 mminutami

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 12 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...