Omikron může zaplnit nemocnice na polovinu podzimní vlny, řekl šéf zdravotnických statistiků. Zahlcení prý nehrozí

Nahrávám video

Na polovinu podzimní zátěže by se měly připravit nemocnice v důsledku šíření koronavirové varianty omikron. Množství pacientů by mohlo být nižší v případě, že se lidé z ohrožených skupin, kteří nejsou očkováni proti covidu-19, buď naočkovali, nebo se dokázali účinně ochránit před nákazou, řekl v rozhovoru pro Českou televizi ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Za nerealistickou označil zvlášť rizikovou variantu, kdy by byly nemocnice opět přetížené. Rozhovor s Ladislavem Duškem vedla Klára Bazalová.

V neděli přibylo téměř třináct tisíc nakažených, jak to odhalily testy. To je něco, co předpokládaly predikce? Nakolik jim to odpovídá?

Hodnota cirka odpovídá. Ale sobotní i nedělní hodnoty počtu nově diagnostikovaných neodpovídají úplně realitě. Dochází k poklesu objemu testů a také spektrum testovaných lidí je jiné. Důležité bude, jak se bude vyvíjet situace v dalších pracovních dnech. Minulý týden  nás nenechal na pochybách. Velmi vysoké záchyty ke třiceti tisícům nově diagnostikovaných trvaly celý týden až do pátku, neklesalo to. To je jasný signál, že v týdnu, který teď nastupuje, a možná ještě v příštím, bude šíření kulminovat a hodnoty budou zrovna tak vysoké. Schválně používám termín počty nově diagnostikovaných, protože to jsou počty případů, které jsou zachyceny testy. Počet nakažených v populaci je vyšší.

Jak moc vyšší? Jaká je reálná nálož v populaci?

Na vrcholu kulminace každé vlny to může být dvaapůlkrát až třikrát více.

Dlouhodobě se mluví o tom, že kulminovat by měl počet nakažených na konci ledna, na začátku února. Zajímalo by mě, jaké máte predikce – jak rychle by to mělo klesat.

Nikdo nemá křišťálovou kouli a nemá cenu modelovat to s odhadem na jednotlivý den, ale zatím se vývoj odehrává přesně podle predikcí, ať už našich, nebo akademických týmů, které modelují v Čechách, ale i podle predikcí, které vydalo v prosinci ECDC, tedy že nová nakažlivější varianta omikron dosáhne dominance po polovině ledna. V druhé polovině ledna měla kulminovat, což se právě teď děje. K poklesu by mělo začít docházet nejpozději na přelomu ledna a února nebo v prvním únorovém týdnu. Pokles by měl být relativně rychlý, jako byl rychlý nástup. Souvisí to s velmi vysokou nakažlivostí, kdy nová varianta projde populací poměrně rychle.

Minulou středu jste na sněmovním zdravotnickém výboru říkal, že je velkou otázkou, co udělají vysoké počty v potenciálně rizikové skupině, která není naočkovaná. Je už jasněji?

Je i není. K pomyslným branám skupiny potenciálně zranitelných, zejména seniorních obyvatel, dorazilo šíření minulý týden, kdy začaly počty narůstat. Narůstaly mírně i o víkendu. Nálož je ale stále poměrně nízká. Je vidět, že se tito lidé zřejmě více chrání a dávají si pozor. Zatím pozorujeme podobné chování viru, jako tomu bylo na podzim. To znamená, neočkovaní lidé, kteří nemají žádnou ochranu, jsou skutečně ohroženi a hrozí jim těžký průběh i v případě nákazy omikronem. Tento pracovní týden nám na to dá definitivní odpověď. Počet nakažených neočkovaných už začal na konci minulého týdne růst, byly to stovky pacientů denně. Uvidíme, s jakou pravděpodobností budou končit v nemocnicích. Nadále platí, že těžké případy – léčba na jednotce intenzivní péče nebo s umělou plicní ventilací – jsou ze sedmdesáti procent a víc pacienti neočkovaní, nijak nechránění, které mohla vakcína od tohoto průběhu uchránit.

Jak se toto všechno projeví na situaci v nemocnicích? Uplynulý týden jste na výboru pro zdravotnictví říkal, že se jeví jako nejrealističtější scénář, že situace v nemocnicích by mohla být na padesáti procentech varianty delta.

To je scénář, který bohužel nelze vyloučit. Předpokládá, že dojde k nárůstu počtu hospitalizovaných vzhledem k počtu nakažených v populaci a rychlosti. Daří se vlnu v čase alespoň trochu rozkládat, uvidíme, jak razantní vývoj to bude mít. Nelze vyloučit i poměrně významný nárůst počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Čísla mi nedovolují ten scénář vyloučit. Uvážíme-li, že tady pořád máme minimálně 400 tisíc lidí, kteří nejsou nijak chráněni – ani proděláním nemoci v nedávné minulosti, ani očkováním – a přitom mají řadu rizikových faktorů, které je predisponují k těžkému průběhu, tak nám modely takto kreslí křivky. Mohlo by dojít k nárůstu počtu hospitalizací až na padesát procent podzimu.

Zahlcení nemocnic v superrizikovém scénáři se už v tuto chvíli jeví jako nerealistické, což je velmi dobrá zpráva. Jedním z hlavních důvodů je, že se podařilo velké množství lidí naočkovat posilující dávkou. Mají ji aplikovanou poměrně nedávno – konec listopadu, prosinec, v lednu – a ochrana posilující dávkou je velmi robustní i proti omikronu. Vrací ochranu proti nákaze až na sedmdesát procent a proti těžkému průběhu je ochrana víc než 95procentní.

Čísla hovoří velice jasně: Očkování má smysl, má smysl i očkovat se teď jednou dávkou, dvěma dávkami. V poměrně krátkém období to navodí imunitní odpověď, která vás bude alespoň trochu chránit. Posilující dávka v podstatě eliminuje těžké průběhy nemoci.

To znamená, že padesát procent podzimní varianty delta je nejrealističtější scénář. Jaký je ten nejrizikovější?

Tento scénář je zároveň i rizikovým. Jestli nastane, rozhodne příroda, virus a lidé. Pokud se podaří zranitelné obyvatele ještě naočkovat nebo se budou efektivně chránit, nebudou mít sociální kontakty, klesne pravděpodobnost nákazy, tak ten scénář nastat nemusí. Ale nelze ho vyloučit.

Začala platit registrace pro děti nad 12 let na přeočkování posilující dávkou. Jaká je nálož v této populaci?

Stále velká. Mezi mladými lidmi se nákaza začala šířit nejvíce a šířila se velmi intenzivně. Takže šíření odpovídalo vysoké nakažlivosti varianty omikron. Nákaza mezi mladými lidmi stále roste. Vidíme to i na výsledcích testování ve školách, kde mezi druhým a třetím týdnem v lednu došlo ke skokovému nárůstu počtu záchytů.

Z posledních dat to vypadá, že množství nakažených – nebo chcete-li prevalence nákaz – mezi mladými lidmi stále roste, ale přírůstky začínají brzdit. Uvidíme, jestli se to ještě více zbrzdí tento týden. Dnešní (pondělní) data, která uvidíme zítra, pozítří, by nám na to měla dát jednoznačnou odpověď. Nálož je velmi vysoká ve věku 12+ a zejména ve věku 16 až 30 let. Není to jenom o školní docházce, jsou to i mladí dospělí. Tam jsou počty nakažených jedny z nejvyšších, které jsme kdy viděli, a rostou stále dál.

Ministerstvo zdravotnictví zvažuje upravit systém izolací a testování. Lidé, kteří by měli pozitivní PCR test, by se nemuseli 30 dnů od jeho provedení testovat. Co vám ukazují data? Kdy už může být člověk znovu nakažený poté, co prodělal omikron?

Reinfekce skutečně velmi prudce narůstají. Souvisí to s jednoznačně prokázanou schopností omikronu prolamovat takzvanou postinfekční imunitu, tedy nakazit člověka, který už jednou nakažený byl. V tuto chvíli se kritická hranice jeví kolem tří, čtyř měsíců zpět. Pokud byl člověk nakažen před třemi nebo čtyřmi měsíci, prudce roste pravděpodobnost reinfekce, nicméně omikron je tady úplně nový, takže celkové zhodnocení dat ještě přijde. Každopádně z toho vyplývá závažný fakt: Pro lidi, kteří byli nakaženi staršími variantami viru třeba na jaře roku 2021, tehdy proběhlá nákaza už proti omikronu neznamená vůbec žádnou ochranu. Tu může přinést jedině očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zasáhnou další bouřky. Hrozí silný vítr, kroupy i zvýšené hladiny

V pátek odpoledne a v noci na sobotu mohou část Čech a západ Moravy zasáhnout další silné bouřky s nárazy větru až devadesát kilometrů za hodinu. Napršet může až sedmdesát milimetrů srážek. V Praze a na severu Čech se v důsledku mohou výrazně zvednout hladiny menších toků. V aktualizované výstraze o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
11:11Aktualizovánopřed 12 mminutami

Funguje dalších šest kilometrů dálnice D35. Tunel Homole se objíždí

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo dalších 6,2 kilometru dálnice D35 mezi Ostrovem a Vysokým Mýtem s výjimkou tunelu Homole, který se objíždí. Do provozu bude uveden příští rok v létě. Jeho otevření zdržely složité geologické podmínky.
před 18 mminutami

Pavel na pietě u Českého rozhlasu v Praze vyzval k obraně nezávislých médií

Nezávislá média patří k pilířům demokracie, řekl při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze prezident Petr Pavel. Vyzval k jejich obraně, až bude potřeba. Akcí na Vinohradské třídě si obyvatelé i politici připomněli 58. výročí zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Další vzpomínkové akce jsou naplánované i v Brně a dalších městech. Invaze začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, už první den při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty zemřely desítky obyvatel Československa.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali dopady sucha na české zemědělce

Sucho citelně dopadá na české zemědělce a chovatele dobytka. Kvůli nedostatku vláhy bude málo krmení pro hospodářská zvířata, pěstované rostliny budou zdražovat. „Současné zemědělství se potýká s dopadem klimatické změny a samozřejmě s letošním extrémním suchem, které dopadá na všechny sektory českého zemědělství,“ uvedl v Událostech, komentářích, moderovaných Terezou Řezníčkovou, místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Karel Tureček (ANO). Poslanec dodal, že ve spolupráci s ministerstvem zemědělství je připravován balík pomoci zemědělcům za 3,8 miliardy korun. Podle bývalého ministra zemědělství a člena výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zaměřit se nejen na krátkodobá, ale i dlouhodobá opatření, a to například na hospodaření s vodou v krajině.
před 6 hhodinami

Most Šmejkalka na D1 uzavře na dvě víkendové noci zatěžovací zkouška

Dálnici D1 mezi exity 21 Mirošovice a 29 Chocerady uzavře po dvě víkendové noci v obou směrech zatěžovací zkouška mostu Šmejkalka. Uzavírka v noci z pátku na sobotu potrvá od 22:00 do 6:00 a ze soboty na neděli od 20:00 do 08:00, informoval v tiskové zprávě Luděk Hubáček z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
před 7 hhodinami

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kvůli podezřením na otravu bazénovou chemií evidují toxikologové více dotazů

Nadýchání se chloru nebo olíznutí chlorové tablety dítětem. Toxikologické informační středisko (TIS) letos do konce července konzultovalo 53 případů možné otravy bazénovou chemií, zejména právě chlorovými tabletami. ČT to sdělila vedoucí lékařka TIS Kateřina Kotíková, která zároveň upřesnila, že lidé řeší kontakt přímo s přípravkem, ne s vodou v bazénu. Nadýchání se chloru se dle TIS projevuje pálením spojivek nebo slzením, případně i bolestí za hrudní kostí nebo dušností. Při suchu a teplotách, které letos v létě panují, evidují toxikologové dotazů více.
před 7 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.