Zdeněk Svěrák je nejen hercem a scenáristou, ale také zakladatelem Centra Paraple, které pomáhá handicapovaným spoluobčanům. Letošní pandemický rok byl pro centrum náročný, nakonec se ale překážky podařilo překonat i díky pomoci drobných dárců. Herec byl hostem pořadu Události, komentáře, na jehož závěru sdělil přání do nového roku.
V posledních měsících se zdá, jako by citelně převažovaly špatné zprávy nad těmi dobrými. Zdeňka Svěráka však letos šokovala jedna výjimečně dobrá zpráva. Chtěl se připravit na to, že letos nevybere při dobročinném dílu StarDance pro Paraple tolik peněz, jak byl zvyklý, stal se ale opak.
„Připravil jsem projev, že se na vás lidi nezlobíme, že jste letos dali tak málo, protože víme, že máte starosti s elektřinou a že nevíte, co bude, no a najednou se vybrala rekordní suma jednadvacet milionů a já musel udělat jiný projev. A představte si, že to nebylo všechno, že když to skončilo, tak druhý den přišly další dva miliony, o kterých nikdo neví. Toho si nejvíc vážím, že to nejsou jenom firmy, ale z té sumy je osm milionů od drobných dárců,“ řekl.
Zdeněk Svěrák nemluvil jen o dobročinnosti v podobě peněz, ale také o skutcích. V dětství měl rád Rychlé šípy, příběhy kluků, jejichž zásadou bylo pomáhat slabším. „A já jsem si myslel, že to existuje jenom ve fantazii Jaroslava Foglara, ale představte si, ono to existuje i dneska. Jeden takový klub je na Karlovarsku a jsou to kluci a holky, kteří si říkají záchranná služba Royal Rangers a oni mají za úkol pomáhat slabším a zachraňovat,“ řekl.
V loňském pandemickém období se skupinka starala asi o třicet lidí, vařili jim, nosili jim jídlo, sami se nakazili, ale všichni přežili, zachránili v zatopeném dolu asi dvanáct lidí, tři lidi zachránili před utopením, mají stacionář pro postižené děti.
Novoroční přání
Na závěr rozhovoru popřál Zdeněk Svěrák do roku 2022. „Každý nový rok je nový. To vypadá jako blábol, ale není. Tím chci říct, že něco se opakuje, ale ne všechno. Vždycky přicházejí nové radosti i starosti. Narážíme na překážky, které jsme vůbec nečekali a které jsou pro nás neznámé. Takže se lišíme v názoru na řešení.“
„To, že ta společnost je rozdělena názorově, je asi v každé demokracii normální, když vedle sebe žijí lidé různých názorů, ale měli bychom myslet na to, co nás učili ve škole, že svoboda nemůže být bezbřehá, že moje svoboda končí tam, kde začíná vaše svoboda, nesmím ji ukrátit, ano, no a k tomu, abychom v takhle pluralitní společnosti mohli žít a mohli si té svobody názorů užívat, tak se musíme naučit třem věcem, ty bych vám přál všem, diváci, je to tolerance, trpělivost a slušnost. Tohle bych přál společnosti naší a sobě přeju, abych mohl ještě nějaký čas provozovat své užitečné a milované řemeslo.“
