Třináct hradů, třináct tipů na výlet. Podcast Toulky za hrad(b)y radí, kam vyrazit za historií

Česká republika jako země hradů a zámků poskytuje milovníkům výletů takřka bezbřehé možnosti výprav za historií. Podcast ČT24 Toulky za hrad(b)y zve do velkolepých sídel mocných pánů či nedobytných strážních pevností a odhaluje jejich tajuplné a někdy i nevšední příběhy. Poslechněte si celou sérii na jednom místě:

Bezděz

Kdo projíždí krajinou Českolipska, krajem, kde tvořil své básně Karel Hynek Mácha, zajisté si všiml siluety mohutného hradu na jednom z kopců nad Máchovým jezerem. Hrad Bezděz se tyčí nad stejnojmennou vesnicí z poloviny 13. století a jeho historie se intenzivně prolíná s nejslavnějšími postavami českých dějin. 

Stopu tu zanechali například Karel IV. či jeho syn Václav IV. Lucemburský. Během pohnuté historie posloužil i jako benediktinský klášter. Poté jej získal Klub českých turistů a začalo se s opravami. Dnes je hrad Bezděz vyhledávanou turistickou destinací a díky své příhodné poloze si přijdou na své jak milovníci historie, tak i letního koupání v prostředí nedalekého Máchova jezera.
Otevírací doba

Český Šternberk

Nad řekou Sázavou kousek od Prahy si na ostrém skalním hřebeni na levém břehu nelze nevšimnout impozantního hradu – Českého Šternberku. Už přes sedm set let tu hlídá stejnojmennou vesnici a její okolí. Zajímavostí je, že je pořád ve vlatnictví svých původních majitelů a je kromě rozsáhlé prohlídkové trasy také uzpůsoben k bydlení. 

Český Šternberk během své historie prošel několika přestavbami, nejprve mu byla dána podoba pozdní gotiky, vylepšení došel obranný systém s předsunutou baštou, během raného baroka při přestavbě ztratil obrannou funkci a stal se především hradem sídelním. Navzdory hradnímu zevnějšku poskytoval svým obyvatelům pohodlí až zámeckých interiérů.
Otevírací doba

Točník a Žebrák

Asi těžko bychom u nás hledali ikoničtější dvojici hradů, které stojí takto blízko u sebe. Pouhého půl kilometru od sebe se tyčí v krajině křivoklátských lesů poblíž Prahy starší Žebrák a velkolepý Točník. 

Během pohnuté historie a několika přestaveb zažily oba hrady hned několikrát změnu majitelů, dobývání i postupný úpadek. Až v roce 1923 byl prodán Klubu československých turistů. Dnes hrady pro své návštěvníky pořádají četné akce, jako atrakce slouží také dva místní stálí obyvatelé, medvědi Martin s Agátou.
Otevírací doba – Žebrák
Otevírací doba – Točník

Valdštejn

Schovaný mezi pískovcovými skalami Českého ráje kousek od města Turnov je hrad Valdštejn druhou nejstarší zpřístupněnou památkou v Čechách. Hrad tyčící se v romatické krajině postavila rodina Markvarticů, předků pánů z Valdštejna, zhruba kolem roku 1270, což z něj činí jeden z nejstarších hradů v tomto kraji.

Samotní Valdštejnové se na hradě zdrželi celých sto let, než stavbu získal rod Vartenberků. Právě v jejich držení byl Valdštejn i blízký klášter během střetů s husity dobyt vojevůdcem Janem Žižkou. Pohnutou historii dokresluje i fakt, že se sídla kolem roku 1438 zmocnily tlupy loupežníků, později navíc lehl popelem při rozsáhlém požáru. Dnes Valdštejn kromě prohlídek pro své návštěvníky pořádá spoustu akcí od rytířských klání až po živé koncerty. 
Otevírací doba

Kost

Na konci idylického a malebného údolí Plakánek, které má být vůbec nejkrásnější v Českém ráji, na rozmezí dvou krajů, leží hrad Kost. Ten se, podobně jako Okoř u Prahy, schovává v údolí na pískovcovém ostrohu.

Pro hrad ne úplně typické místo, přesto však strategicky výhodné. Přístup tu střežilo několik rybníků, které dokázaly okolí proměnit v jen velmi obtížně přístupný terén. Kost je jedním z vůbec nejzachovalejších hradů u nás, který v průběhu historie z původního dřevěného hradiště vyrostl v pevnost, které vévodí mohutný donjon – obranně obytná věž francouzského stylu. Hrad dodnes vlastní rod Kinských a i přes rozsáhlou rekonstrukci dál otevírají brány veřejnosti.
Otevírací doba

Houska

Není z největších ani nejimpozantnějších českých hradů, rozhodně se ale řadí mezi ty nejtajemnější. O historii hradu Houska, který stojí trochu skryt zrakům kolemjdoucích na skalním ostrohu v hustých lesích v okolí Máchova jezera, se toho příliš neví. Záhadou zůstává, kdo a kdy ho postavil.

V místech, kde stojí, totiž nevedla žádná kupecká stezka, nenacházela se tu hranice a nefungoval ani jako strážní hrad. Nicméně nic z toho neubírá hradu na zajímavosti, neboť díky prázdným místům v historických spisech se o hradu začala vyprávět celá řada příběhů a legend. Turisté zde často hledají údajnou bránu do pekel, která by měla být přímo pod hradní kaplí. Houska je oblíbenou destinací výletníků, kteří vyhledávají jarmarky a divadelní představení, stejně tak i velkolepé plesy pořádané přímo v útrobách hradu. 
Otevírací doba

Toulky za hrad(b)y – mapa hradů
Zdroj: ČT24

Kokořín

Kdo by se chtěl toulat v hustých lesích Kokořínska, určitě by neměl minout stejnojmenný hrad tyčící se na skále nad vrcholky stromů. Hynek Berka z Dubé, jeden z nejmocnějších pánů v Čechách, zde nechal v polovině 14. století přestavět skalní tvrz na pevný kamenný hrad.

Chránil kupeckou stezku a za svou poměrně krátkou historii zažil pravděpodobně i obléhaní a částečné poboření husity. Poničený hrad často střídal majitele a už od roku 1544 byl uváděn jako pustý a opuštěný. Jeho osudu nepřidalo ani rozhodnutí císaře Ferdinanda II. zařadit ho mezi prokleté hrady, tedy ty, které se nesměly udržovat ani opravovat, aby kvůli své strategické pozici nemohly ohrozit panovnickou moc. Romantická zřícenina lákala nejen loupežníky a bandity, kteří zde nacházeli útočitě, ale také slavné poety, včetně Karla Hynka Máchy. 

V roce 1896 jej koupil Václav Špaček, který se výrazně zasloužil o rekonstrukci hradu do současné podoby, a mezi lety 1911 až 1918 nechal Kokořín opravit do romatické podoby. 
Otevírací doba

Střekov

Jedna z nejvýraznějších dominant Ústí nad Labem a celého labského údolí se vypíná na vysoké tmavé skále nad řekou až do stometrové výšky. První zmínky o hradu Střekov pochází z roku 1319, kdy dal hrad coby strážní stanici postavit Jan Lucemburský.

Střekov zajišťoval bezpečnou plavbu a obchodní cestu do Německa, plnil i funkci celnice. Král objekt přenechal ve správě místních šlechticů, majitelé se tu poměrně často střídali a vedli spolu ozbrojené střety. Romantická zřícenina se stala inspirací a lákadlem jak mnoha turistů, tak i umělců; poutala třeba Karla Maye nebo Johanna Wolfganga Goetha, kteří si sem jezdili užívat malebné a divoké krajiny severních Čech. Hrad, kromě krásného výhledu do okolí řeky Labe, poskytuje komentované i samostatné prohlídky včetně bohatých doprovodných programů.
Otevírací doba

Veveří

Pokud máte chuť na výlet za historií moravských hradů, tak kousek za Brnem a jeho přehradou se na skalním ostrohu vypíná jeden z nejrozsálejších a rovněž nejstarších hradních areálů na Moravě i v celé republice.

Hrad Veveří vznikl pravděpodobně už na přelomu 12. a 13. století, kdy sloužil jako lovecký hrádek. Veveří zažilo kromě střídání majitelů i obléhání nepřátelskými vojsky, a to hned několikrát. Pokoušeli se o něj během husitských válek, dobyl ho Matyáš Korvín, odolal obléhání švédských vojsk, v roce 1741 ho vyplenila vojska pruská. Po druhé světové válce bylo Veveří nakrátko zpřístupněno veřejnosti, než se na počátku 50. let stalo lesnickým učilištěm a internátem. Momentálně v hradním komplexu probíhá rozsáhlá rekonstrukce, i přesto jsou brány Veveří otevřené turistům. 
Otevírací doba

Dolní Kounice

V údolí řeky Jihlavy se kromě vinic a malebných údolí nachází také několik turistických lákadel. Nad zříceninou známého kláštera premonstrátek se na nevysokém kopci vypíná rozsáhlý hrad. A nebo zámek? Dolnou Kounice v okrese Brno-venkov jsou dnes pro turisty obojím. 

Pravděpodobně v dávných dobách sloužil jako pevnost, která chránila brody a obchodní cesty v oblasti. Pozdější byla úlohou Dolních Kounic hlavně obrana kláštera Rosa Coeli na jeho úpatí, který se řadil mezi nejbohatší u nás. Kolem roku 1330 se stal plnohodnotným gotickým hradem s padacími mosty a rozsáhlým příkopem, podzemním komplexem a tajnými chodbami vedoucími do kláštera. V průběhu historie byl přestavěn na záměk, nicméně řadu hradních prvků si ponechal dodnes. Kromě prohlídek hrad a zámek Dolní Kounice pořádá řadu kulturních akcí včetně velkolepých svatebních obřadů a hostin. 

Otevírací doba 

Buchlov

Pokud máte rádi hrady a zároveň zkoumání roztodivných muzejních exponátů, tak několik kilometrů od moravských Buchlovic se v kopcích tyčí mohutný královský hrad Buchlov. Původně strategická obranná pevnost a správní středisko kraje nyní kromě pozoruhodné architektury láká návštěvníky hlavně na četné kuriozity a přírodniny, které nashromáždila ze svých cest rodina Berchtoldů. 

Ti nezapřeli svůj zájem o filantropii, medicínu a přírodní vědy a zasloužili se o proměnu hradu na rodinné muzeum. K vidění jsou suvenýry ze všech koutů světa, řada přírodnin a kuriozit s rozsáhlou knihovnou. Mezi nejzvláštnější exponáty pak nesporně patří egyptská mumie, která odpočívá v hrobce vybudované v jedné z hradních věží.
Otevírací doba

Loket

Pokud vás kromě samotného hradu zajímá také život v jeho velmi zachovalém podhradí, zajímáte se o středověké útrpné právo nebo si chcete prohlédnout kus největšího meteoritu, který dopadl na české území, je Loket ideální zastávkou.

Jeden z nejimpozantnějších královských hradů se tyčí v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les na skalním ostrohu v ohbí řeky Ohře. Hrad ze 13. století byl oporou především králi Václavu I. ve přích s jeho vlastním synem Přemyslem, stal se objektem zájmu husitů, dobývali ho Švédové a později posloužil dokonce jako státní vězení.
Otevírací doba