Digitální daň se zřejmě nestihne, naznačila Schillerová. Mohla přitom přinést až 3,5 miliardy korun

Nahrávám video
Události: Boj o digitální daň
Zdroj: ČT24

Nejistý osud má jedna z vládních priorit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že do konce volebního období zřejmě nestihne prosadit digitální daň – tedy pětiprocentní odvod velkých internetových koncernů z reklamy. S výnosem více než miliardy korun přitom počítal už letošní státní rozpočet. Příští rok mohl stát díky digitální dani získat až 3,5 miliardy.

„Obavy mám z toho, že se to nestihne, protože jsme pořád před druhým čtením,“ sdělila Schillerová s tím, že dalších priorit je hodně. Zavedení daně má přitom ve sněmovně většinovou podporu. Kromě vládní koalice ji podporují také opoziční komunisté, Piráti a SPD. Přesto Babišův kabinet neposlal svůj návrh k závěrečnému schvalování.

Před zavedením české digitální daně několik let varovaly například čeští výrobci automobilových součástek nebo nemocničních postelí vyvážející zboží do Spojených států. Obávaly se, že USA na ni odpoví vysokými cly.

„To by ve Spojených státech v podstatě znamenalo likvidaci, protože my tam máme samozřejmě velikou americkou konkurenci. Ta se jenom modlí, abychom z toho trhu vypadli,“ prohlásil například v lednu v pořadu Byznys ČT24 majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík.

Daň se měla týkat Facebooku, Amazonu či Googlu

Naopak ministryně financí chtěla dostat díky nové dani do zadluženého rozpočtu každoročně až čtyři miliardy korun. Daň měly odvádět velké americké technologické firmy s obratem nad 750 milionů eur, tedy necelých 19,5 miliardy korun. V Česku pak musel obrat přesáhnout 100 milionů korun. Konkrétně měly novou daň platit nadnárodní firmy jako Google, Facebook, Amazon nebo Apple.

Česká vláda schválila digitální daň už v listopadu roku 2019. Tehdy ve výši sedmi procent z internetové reklamy. V červnu 2020 se ale koaliční strany shodly na tom, že by stát měl nakonec vybírat pět procent. Ve sněmovně prošel v prvním čtení návrh na zavedení digitální daně pro nadnárodní korporace už loni v lednu. Za rok a čtvrt poté ale poslanci nedokázali zákon projednat ve druhém čtení.

„Je to cílená obstrukce ze strany hnutí ANO. Je to vládní návrh, má podporu i dalších stran ve sněmovně. A podle mého názoru by to měli zařadit, je šance to projednat,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Většina sněmovních stran vysvětluje svou podporu hlavně tím, že velké internetové firmy v Česku platí oproti svým ziskům jen minimální daně. „Potřebujeme příjmy do státního rozpočtu, zvlášť po těch deficitech, které tato vláda udělala v pandemii koronaviru. A každá koruna bude dobrá, tedy každá miliarda v tomto případě bude dobrá,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Velvyslanec King hrozil americkou odvetou

Na začátku roku 2020 proti samostatné české digitální dani rázně vystoupil tehdejší americký velvyslanec Stephen King. Tvrdil, že by poškodila hlavně americké společnosti. Poslancům sněmovního rozpočtového výboru poslal v únoru roku 2020 dopis, ve kterém pohrozil odvetnými kroky ze strany USA.

„Spojené státy si ponechávají právo přijmout příslušná opatření na obranu našich inovativních firem, což by mohlo zahrnovat odvetná opatření,“ uvedl King v únoru loňského roku.

Nejvyspělejší státy se na digitální dani marně dohadují

„Je pravda, že k tomu samozřejmě je odpor z americké strany,“ sdělil loni v červnu premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že nejlepší by byla unifikace ze strany Evropské unie.

Podle komunistů se úprava odsouvá cíleně. „Já si nemyslím, že by se to nestihlo, ale myslím si, že se to nechce stihnout,“ uvedla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). „Přijmout národní úpravu znamená jediné: budeme riskovat odvetné kroky ze strany Spojených států,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Nejvyspělejší státy světa sdružené v OECD se pokoušejí dohodnout na společné digitální dani už víc než dva roky. Zatím marně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 3 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 8 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 9 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 9 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...