Digitální daň se zřejmě nestihne, naznačila Schillerová. Mohla přitom přinést až 3,5 miliardy korun

Nahrávám video

Nejistý osud má jedna z vládních priorit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že do konce volebního období zřejmě nestihne prosadit digitální daň – tedy pětiprocentní odvod velkých internetových koncernů z reklamy. S výnosem více než miliardy korun přitom počítal už letošní státní rozpočet. Příští rok mohl stát díky digitální dani získat až 3,5 miliardy.

„Obavy mám z toho, že se to nestihne, protože jsme pořád před druhým čtením,“ sdělila Schillerová s tím, že dalších priorit je hodně. Zavedení daně má přitom ve sněmovně většinovou podporu. Kromě vládní koalice ji podporují také opoziční komunisté, Piráti a SPD. Přesto Babišův kabinet neposlal svůj návrh k závěrečnému schvalování.

Před zavedením české digitální daně několik let varovaly například čeští výrobci automobilových součástek nebo nemocničních postelí vyvážející zboží do Spojených států. Obávaly se, že USA na ni odpoví vysokými cly.

„To by ve Spojených státech v podstatě znamenalo likvidaci, protože my tam máme samozřejmě velikou americkou konkurenci. Ta se jenom modlí, abychom z toho trhu vypadli,“ prohlásil například v lednu v pořadu Byznys ČT24 majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík.

Daň se měla týkat Facebooku, Amazonu či Googlu

Naopak ministryně financí chtěla dostat díky nové dani do zadluženého rozpočtu každoročně až čtyři miliardy korun. Daň měly odvádět velké americké technologické firmy s obratem nad 750 milionů eur, tedy necelých 19,5 miliardy korun. V Česku pak musel obrat přesáhnout 100 milionů korun. Konkrétně měly novou daň platit nadnárodní firmy jako Google, Facebook, Amazon nebo Apple.

Česká vláda schválila digitální daň už v listopadu roku 2019. Tehdy ve výši sedmi procent z internetové reklamy. V červnu 2020 se ale koaliční strany shodly na tom, že by stát měl nakonec vybírat pět procent. Ve sněmovně prošel v prvním čtení návrh na zavedení digitální daně pro nadnárodní korporace už loni v lednu. Za rok a čtvrt poté ale poslanci nedokázali zákon projednat ve druhém čtení.

„Je to cílená obstrukce ze strany hnutí ANO. Je to vládní návrh, má podporu i dalších stran ve sněmovně. A podle mého názoru by to měli zařadit, je šance to projednat,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Většina sněmovních stran vysvětluje svou podporu hlavně tím, že velké internetové firmy v Česku platí oproti svým ziskům jen minimální daně. „Potřebujeme příjmy do státního rozpočtu, zvlášť po těch deficitech, které tato vláda udělala v pandemii koronaviru. A každá koruna bude dobrá, tedy každá miliarda v tomto případě bude dobrá,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Velvyslanec King hrozil americkou odvetou

Na začátku roku 2020 proti samostatné české digitální dani rázně vystoupil tehdejší americký velvyslanec Stephen King. Tvrdil, že by poškodila hlavně americké společnosti. Poslancům sněmovního rozpočtového výboru poslal v únoru roku 2020 dopis, ve kterém pohrozil odvetnými kroky ze strany USA.

„Spojené státy si ponechávají právo přijmout příslušná opatření na obranu našich inovativních firem, což by mohlo zahrnovat odvetná opatření,“ uvedl King v únoru loňského roku.

Nejvyspělejší státy se na digitální dani marně dohadují

„Je pravda, že k tomu samozřejmě je odpor z americké strany,“ sdělil loni v červnu premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že nejlepší by byla unifikace ze strany Evropské unie.

Podle komunistů se úprava odsouvá cíleně. „Já si nemyslím, že by se to nestihlo, ale myslím si, že se to nechce stihnout,“ uvedla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). „Přijmout národní úpravu znamená jediné: budeme riskovat odvetné kroky ze strany Spojených států,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Nejvyspělejší státy světa sdružené v OECD se pokoušejí dohodnout na společné digitální dani už víc než dva roky. Zatím marně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Skončil první den voleb do zastupitelstev obcí a Senátu

Voliči v pátek první den rozhodovali o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích následující čtyři roky. K volbám oproti původním předpokladům dorazil i prezident Petr Pavel. V souběžném prvním kole senátních voleb voličské hlasy přinejmenším napovědí, nakolik se obmění třetina horní parlamentní komory a jak silnou většinu si v Senátu udrží současná sněmovní opozice. K obecním volbám přišla první den nejčastěji pětina až třetina voličů, podobně jako před čtyřmi lety. Možnost volit budou mít lidé ještě v sobotu od osmi do čtrnácti hodin.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoZpětný odběr spotřebičů nabírá na popularitě, přístroje končí i v muzeu

Lidé stále častěji využívají zpětný odběr elektrospotřebičů. Poměr těch starších odevzdaných už dosahuje šedesáti procent vůči množství nových zařízení uvedených na trh. Umožňuje to recyklovat materiály, některé spotřebiče se ale dokonce mohou stát i cennými muzejními exponáty. To je případ například hrncového vysavače starého 90 let, který získalo Národní technické muzeum díky akci Recyklační víkend. Letos se koná dvanáctý ročník. Vysloužilé přístroje mohou zájemci do stánku na pražské Letné nosit ještě v sobotu od půl desáté do pěti odpoledne.
před 4 hhodinami

I prezidenti chybují, řekl Pavel. Nakonec ve volbách odevzdal svůj hlas

Prezident Petr Pavel přiletěl zpět do Česka a v Černoučku na Litoměřicku krátce před 15:00 odevzdal hlas v komunálních volbách. Pražský hrad původně oznámil, že se hlava státu voleb nezúčastní, protože Pavel odjel na soukromou zahraniční cestu. Za neúčast ve volbách čelil kritice veřejnosti i koaličních a opozičních politiků. Byla to chyba a prezident by měl jít příkladem, přiznal v pátek Pavel. První dáma Eva Pavlová hlasovat nepřišla. V komunálních volbách prý však za důležitou nepovažuje svou nepřítomnost, za důležité považuje hlasy občanů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vodní elektrárny na Vltavě letos kvůli suchu vyrobily výrazně méně elektřiny

Elektrárny na vltavské kaskádě letos kvůli suchu a malým průtokům vody vyrobily jen 40 až 50 procent elektřiny v porovnání s dlouhodobým průměrem. Z vodního díla Vrané nyní do Prahy odtéká jen 28 metrů krychlových vody za sekundu, elektrárna na Orlíku může vyrábět elektřinu jen z odtoku 15 metrů krychlových za sekundu, řekl v pátek mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier. Vody z přehrad vlivem sucha a kvůli nadlepšování toků řek postupně ubývá. Středočeský a Jihočeský kraj proto v týdnu vyhlásily opatření kvůli suchu. U některých přehrad se snížil odtok.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Volby na webu ČT24: Připněte si svou obec a sledujte průběžné i celkové výsledky

Všechny důležité informace k volbám, a zejména průběžné i celkové výsledky hlasování, přinese o volebním víkendu také web i mobilní aplikace ČT24. Letos nabídne i několik novinek.
před 10 hhodinami

Platnost letos skončí ještě statisícům řidičáků. Vyměnit je lze on-line

Do konce letošního roku skončí podle ministerstva dopravy platnost ještě více než 202 tisícům řidičských průkazů. Lidé by si proto měli platnost svého dokladu zkontrolovat a případně požádat o nový. To lze vyřídit i on-line skrze Portál dopravy. Období, po které je řidičský průkaz platný, je v současné době nastaveno na deset let, což by se v budoucnu mohlo změnit. Resort dopravy chce totiž platnost prodloužit na patnáct let.
před 19 hhodinami

Hasiči vyprostili uvázlý kamion v pražské Vídeňské ulici

Hasiči ve čtvrtek pozdě večer uvolnili kamion, který ve středu večer uvázl pod železničním mostem ve Vídeňské ulici v pražské Krči. Po celodenním úsilí se jim to podařilo s využitím dvou vyprošťovacích tanků a další těžké techniky, řekl mluvčí pražských hasičů Miroslav Řezáč. Přes noc na pátek soupravu rozebírali, aby ji mohli vytáhnout z pod mostu a odtáhnout pryč.
8. 10. 2026Aktualizovánovčera v 00:05‌‌

Zástupci politických uskupení v Superdebatě diskutovali o rozpočtovém určení daní i bydlení

Česká televize ve čtvrtek večer vysílala Superdebatu předsedů a zástupců politických uskupení o vztazích mezi obecní, městskou a celostátní politikou, řešení společných problémů a vizí. Pozvání do diskuse moderované Marcelou Augustovou přijali Igor Červený (Motoristé), Benjamin Činčila (KDU-ČSL), Karel Havlíček (ANO), Jiří Havránek (ODS), Tomio Okamura (SPD), Jiří Pospíšil (TOP 09), Vít Rakušan (STAN) a Kateřina Stojanová (Piráti).
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.