Digitální daň se zřejmě nestihne, naznačila Schillerová. Mohla přitom přinést až 3,5 miliardy korun

Nahrávám video
Události: Boj o digitální daň
Zdroj: ČT24

Nejistý osud má jedna z vládních priorit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že do konce volebního období zřejmě nestihne prosadit digitální daň – tedy pětiprocentní odvod velkých internetových koncernů z reklamy. S výnosem více než miliardy korun přitom počítal už letošní státní rozpočet. Příští rok mohl stát díky digitální dani získat až 3,5 miliardy.

„Obavy mám z toho, že se to nestihne, protože jsme pořád před druhým čtením,“ sdělila Schillerová s tím, že dalších priorit je hodně. Zavedení daně má přitom ve sněmovně většinovou podporu. Kromě vládní koalice ji podporují také opoziční komunisté, Piráti a SPD. Přesto Babišův kabinet neposlal svůj návrh k závěrečnému schvalování.

Před zavedením české digitální daně několik let varovaly například čeští výrobci automobilových součástek nebo nemocničních postelí vyvážející zboží do Spojených států. Obávaly se, že USA na ni odpoví vysokými cly.

„To by ve Spojených státech v podstatě znamenalo likvidaci, protože my tam máme samozřejmě velikou americkou konkurenci. Ta se jenom modlí, abychom z toho trhu vypadli,“ prohlásil například v lednu v pořadu Byznys ČT24 majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík.

Daň se měla týkat Facebooku, Amazonu či Googlu

Naopak ministryně financí chtěla dostat díky nové dani do zadluženého rozpočtu každoročně až čtyři miliardy korun. Daň měly odvádět velké americké technologické firmy s obratem nad 750 milionů eur, tedy necelých 19,5 miliardy korun. V Česku pak musel obrat přesáhnout 100 milionů korun. Konkrétně měly novou daň platit nadnárodní firmy jako Google, Facebook, Amazon nebo Apple.

Česká vláda schválila digitální daň už v listopadu roku 2019. Tehdy ve výši sedmi procent z internetové reklamy. V červnu 2020 se ale koaliční strany shodly na tom, že by stát měl nakonec vybírat pět procent. Ve sněmovně prošel v prvním čtení návrh na zavedení digitální daně pro nadnárodní korporace už loni v lednu. Za rok a čtvrt poté ale poslanci nedokázali zákon projednat ve druhém čtení.

„Je to cílená obstrukce ze strany hnutí ANO. Je to vládní návrh, má podporu i dalších stran ve sněmovně. A podle mého názoru by to měli zařadit, je šance to projednat,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Většina sněmovních stran vysvětluje svou podporu hlavně tím, že velké internetové firmy v Česku platí oproti svým ziskům jen minimální daně. „Potřebujeme příjmy do státního rozpočtu, zvlášť po těch deficitech, které tato vláda udělala v pandemii koronaviru. A každá koruna bude dobrá, tedy každá miliarda v tomto případě bude dobrá,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Velvyslanec King hrozil americkou odvetou

Na začátku roku 2020 proti samostatné české digitální dani rázně vystoupil tehdejší americký velvyslanec Stephen King. Tvrdil, že by poškodila hlavně americké společnosti. Poslancům sněmovního rozpočtového výboru poslal v únoru roku 2020 dopis, ve kterém pohrozil odvetnými kroky ze strany USA.

„Spojené státy si ponechávají právo přijmout příslušná opatření na obranu našich inovativních firem, což by mohlo zahrnovat odvetná opatření,“ uvedl King v únoru loňského roku.

Nejvyspělejší státy se na digitální dani marně dohadují

„Je pravda, že k tomu samozřejmě je odpor z americké strany,“ sdělil loni v červnu premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že nejlepší by byla unifikace ze strany Evropské unie.

Podle komunistů se úprava odsouvá cíleně. „Já si nemyslím, že by se to nestihlo, ale myslím si, že se to nechce stihnout,“ uvedla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). „Přijmout národní úpravu znamená jediné: budeme riskovat odvetné kroky ze strany Spojených států,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Nejvyspělejší státy světa sdružené v OECD se pokoušejí dohodnout na společné digitální dani už víc než dva roky. Zatím marně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 25 mminutami

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává trestným činem, rozhodl Ústavní soud

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokratický režim připraven bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.
07:01Aktualizovánopřed 31 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 36 mminutami

Babiš chce v Paříži mluvit s Macronem o energetice a emisních povolenkách

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se ve středu v Paříži setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Před odletem Babiš avizoval, že chce s Macronem mluvit hlavně o energetice, v níž zdůraznil význam jaderných elektráren, či emisních povolenkách, které naopak kritizoval. Čtvrteční summit EU označil za zásadní pro evropský průmysl a ceny energií.
07:52Aktualizovánopřed 46 mminutami

O manipulaci na internetu přednáší, přesto mladík naletěl „dívce z Texasu“

Talentovaný počítačový grafik, který se prosadil i přesto, že trpí poruchou autistického spektra, dyslexií, dysgrafií a dyspraxií, se zamiloval přes internet. Profil mladé dívky z Texasu byl však falešný. A tak z mladíkových uspořených peněz z invalidního důchodu a z prodeje počítačových grafik začaly postupně mizet desetitisíce. Dobrovolně zasílané, ale i vyloženě kradené. O tom, že podvodníky může být těžké odhalit, svědčí i to, že falešné lásce přes internet podlehl mladý muž, který sám o manipulaci internetových podvodníků přednáší. Pro Reportéry ČT o tématu natáčel David Vondráček.
před 2 hhodinami

Sněmovna přerušila debatu o protiobstrukčních změnách pravidel svých jednání

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami
Načítání...