Digitální daň se zřejmě nestihne, naznačila Schillerová. Mohla přitom přinést až 3,5 miliardy korun

4 minuty
Události: Boj o digitální daň
Zdroj: ČT24

Nejistý osud má jedna z vládních priorit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že do konce volebního období zřejmě nestihne prosadit digitální daň – tedy pětiprocentní odvod velkých internetových koncernů z reklamy. S výnosem více než miliardy korun přitom počítal už letošní státní rozpočet. Příští rok mohl stát díky digitální dani získat až 3,5 miliardy.

„Obavy mám z toho, že se to nestihne, protože jsme pořád před druhým čtením,“ sdělila Schillerová s tím, že dalších priorit je hodně. Zavedení daně má přitom ve sněmovně většinovou podporu. Kromě vládní koalice ji podporují také opoziční komunisté, Piráti a SPD. Přesto Babišův kabinet neposlal svůj návrh k závěrečnému schvalování.

Před zavedením české digitální daně několik let varovaly například čeští výrobci automobilových součástek nebo nemocničních postelí vyvážející zboží do Spojených států. Obávaly se, že USA na ni odpoví vysokými cly.

„To by ve Spojených státech v podstatě znamenalo likvidaci, protože my tam máme samozřejmě velikou americkou konkurenci. Ta se jenom modlí, abychom z toho trhu vypadli,“ prohlásil například v lednu v pořadu Byznys ČT24 majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík.

Daň se měla týkat Facebooku, Amazonu či Googlu

Naopak ministryně financí chtěla dostat díky nové dani do zadluženého rozpočtu každoročně až čtyři miliardy korun. Daň měly odvádět velké americké technologické firmy s obratem nad 750 milionů eur, tedy necelých 19,5 miliardy korun. V Česku pak musel obrat přesáhnout 100 milionů korun. Konkrétně měly novou daň platit nadnárodní firmy jako Google, Facebook, Amazon nebo Apple.

Česká vláda schválila digitální daň už v listopadu roku 2019. Tehdy ve výši sedmi procent z internetové reklamy. V červnu 2020 se ale koaliční strany shodly na tom, že by stát měl nakonec vybírat pět procent. Ve sněmovně prošel v prvním čtení návrh na zavedení digitální daně pro nadnárodní korporace už loni v lednu. Za rok a čtvrt poté ale poslanci nedokázali zákon projednat ve druhém čtení.

„Je to cílená obstrukce ze strany hnutí ANO. Je to vládní návrh, má podporu i dalších stran ve sněmovně. A podle mého názoru by to měli zařadit, je šance to projednat,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Většina sněmovních stran vysvětluje svou podporu hlavně tím, že velké internetové firmy v Česku platí oproti svým ziskům jen minimální daně. „Potřebujeme příjmy do státního rozpočtu, zvlášť po těch deficitech, které tato vláda udělala v pandemii koronaviru. A každá koruna bude dobrá, tedy každá miliarda v tomto případě bude dobrá,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Velvyslanec King hrozil americkou odvetou

Na začátku roku 2020 proti samostatné české digitální dani rázně vystoupil tehdejší americký velvyslanec Stephen King. Tvrdil, že by poškodila hlavně americké společnosti. Poslancům sněmovního rozpočtového výboru poslal v únoru roku 2020 dopis, ve kterém pohrozil odvetnými kroky ze strany USA.

„Spojené státy si ponechávají právo přijmout příslušná opatření na obranu našich inovativních firem, což by mohlo zahrnovat odvetná opatření,“ uvedl King v únoru loňského roku.

Nejvyspělejší státy se na digitální dani marně dohadují

„Je pravda, že k tomu samozřejmě je odpor z americké strany,“ sdělil loni v červnu premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že nejlepší by byla unifikace ze strany Evropské unie.

Podle komunistů se úprava odsouvá cíleně. „Já si nemyslím, že by se to nestihlo, ale myslím si, že se to nechce stihnout,“ uvedla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). „Přijmout národní úpravu znamená jediné: budeme riskovat odvetné kroky ze strany Spojených států,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Nejvyspělejší státy světa sdružené v OECD se pokoušejí dohodnout na společné digitální dani už víc než dva roky. Zatím marně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 56 mminutami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 1 hhodinou

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 1 hhodinou

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 2 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 3 hhodinami
Načítání...