Do října přibylo v Česku téměř 14 tisíc lidí. Za růstem stojí přistěhovalci

Česká republika má přes 10,7 milionu obyvatel. Za prvních devět měsíců letošního roku vzrostl počet o 13 900 na 10,71 milionu. Přírůstek byl meziročně téměř o 60 procent nižší. Více lidí v Česku za první tři kvartály zemřelo, než se narodilo, o nárůst počtu obyvatel se tak zasloužili přistěhovalci ze zahraničí, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24 Autor: Vít Šimánek

V Česku zemřelo za prvních devět měsíců letošního roku téměř 85 tisíc lidí, přibližně o tisíc víc než za stejné období loni. Počet narozených dětí naopak klesl, a to o 2600 na 83 300. Mimo manželství se narodila téměř polovina z nich.

Zatímco v prvním a druhém čtvrtletí si byly počty zemřelých meziročně velmi podobné, ve třetím kvartále statistici letos zaznamenali o čtyři procenta více úmrtí. Důvodem byl především zářijový meziroční nárůst počtu úmrtí o osm procent.

Do nárůstu počtu zemřelých se promítla i pandemie

Důvody meziročního nárůstu úmrtnosti úřad neuvádí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19. Podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo od začátku epidemie letos v březnu 9600 lidí s prokázaným koronavirem.

„I přesto, že onemocnění covid-19 je hlavním důvodem zvýšené mortality v České republice, říjnová data ukazují také nárůst mortality z jiných důvodů, než je pravě covid-19,“ uvedl koncem listopadu šéf resortu Jan Blatný (za ANO), který zároveň poukázal na potřebu obnovit standardní zdravotní péči v nemocnicích.

Přistěhovali se Ukrajinci, odjeli Britové a Němci

O nárůst počtu obyvatel za tři čtvrtletí letošního roku se zasloužilo přistěhovalectví, bez kterého by se počet obyvatel snížil téměř o sedmnáct set. Díky příchodu cizinců se populace naopak téměř o 15 600 lidí rozrostla. Ve srovnání s prvními třemi čtvrtletími loňského roku to byl přibližně poloviční počet.

Nejvíce lidí se letos do Česka přistěhovalo z Ukrajiny. Následovali Slováci a Rusové. Naopak počty Britů, Poláků a Němců žijících v Česku klesly. Z těchto sousedních zemí přitom v uplynulých letech do Česka více lidí přicházelo, než se do nich vystěhovalo.

„Tato změna z velké části souvisí s administrativními úkony navazujícími na legislativní omezení platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu deseti let,“ uvádí ČSÚ. Přesný vliv ale podle statistiků určit nelze.

Ubylo svateb i rozvodů

Meziročně výrazně poklesl počet nově uzavřených manželství. Lidé v Česku jich od ledna do září uzavřeli 38 100, zatímco loni za stejné období bylo svateb o 9600 více.

Nižší je letos i počet rozvodů. Úřady letos pravomocně ukončily 15 700 manželských svazků, meziročně o 2200 méně. K poklesu rozvodovosti mohlo podle statistiků přispět omezení činnosti soudů v době nouzového stavu.

Nejvíce obyvatel přibylo ve středních Čechách a Praze

I v Praze je přírůstek nižší než za stejné období loňského roku. V hlavním městě přibylo 7187 obyvatel na celkových 1,332 milionu lidí, zatímco loni v tuto dobu dosáhl přírůstek 10 tisíc lidí. Letos je tak přírůstek meziročně asi o čtvrtinu nižší.

Většina z nových obyvatel Prahy, zhruba 5500, přibyla stěhováním. Přirozený přírůstek obyvatel Prahy činil jen asi 1700 lidí. Narodilo se 10 993 dětí a zemřelo 9285 lidí.

Nadále má hlavní město jeden z nejvyšších nárůstů počtu obyvatelstva ze všech regionů České republiky. Více lidí letos přibylo jen ve Středočeském kraji, a to zhruba 10 800 na 1,396 milionu. Praha zaznamenala i druhý nejvyšší nárůst obyvatel ze všech regionů v přepočtu na každých 1000 obyvatel.