Na problém přílišné spotřeby upozorňuje Mezinárodní den nenakupování. Ten v Evropě připadá na poslední listopadovou sobotu. V době koronavirové pandemie navíc den vyzývající k omezení nákupů dostává nový rozměr. Za poslední rok totiž zažily obrovský boom e-shopy. Vyplývá to z dat Asociace pro elektronickou komerci. Utrácení je málem považováno za vlasteneckou povinnost, komentuje předseda České psychiatrické společnosti Pavel Mohr.
Mezinárodní den vyzývá zdržet se nakupování. Na internetu snadno podlehneme pocitu, že neutrácíme, varuje psychiatr
„Každý z nás si občas potřebuje udělat radost. Koupit si něco hezkého anebo chutného je normální způsob odměny, když se nám něco podaří. Problémem se to může stát, pokud samo nakupování se stane cílem, samostatnou aktivitou, u impulzivního nakupování bez rozvahy, případně pokud potřebujeme neustále další podněty k uspokojení tohoto pocitu slasti,“ popisuje předseda České psychiatrické společnosti Pavel Mohr.
Proti nadměrnému konzumerismu právě míří Mezinárodní den nenakupování. V minulých letech se k němu připojila organizace ARPOK. Ta se věnuje globálnímu rozvojovému vzdělávání a výuce o aktuálních tématech. „S nákupy se pojí témata, která si někdy neuvědomujeme, ať už je to doprava, podmínky, za jakých zboží vzniká, nebo dopad na životní prostředí. Je dobré při nákupech přemýšlet o tom, zda opravdu to, co chci koupit, potřebuji,“ zdůraznila Lenka Pánková z organizace ARPOK.
Ačkoliv podle Pánkové v dnešní době přibývá lidí, kteří nad potřebností nakupování uvažují, jejich počet je stále malý. „My pracujeme se školami, přinášíme učitelům materiály, jak téma nadměrné spotřeby a nakupování s žáky otevírat. Je to vlastně hezký příklad propojenosti světa a dá se na něm ukázat, že jednotlivec má moc něco dělat,“ popsala Pánková.
K Mezinárodnímu dni nenakupování se společnost letos připojí jen symbolicky, a to prostřednictvím sociálních sítí. Důvodem jsou koronavirová opatření. Právě ta letos nahrávají většímu množství nákupů v on-line prostředí.
On-line prodej vzrostl
Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jana Vetyšky v Česku aktuálně funguje přes 40 tisíc e-shopů. „Z našeho výzkumu mezi spotřebiteli, ve spolupráci s Nielsen Admosphere, vyplývá, že zatímco v roce 2019 provedlo na internetu 10 a více nákupů 51 procent on-line zákazníků, v roce 2020 to bylo již 59 procent,“ vyčíslil.
Uvedl, že největší nárůst proběhl během jarní vlny epidemie, tedy v březnu a dubnu. „Celkový meziroční růst dosahoval desítek procent. V některých odvětvích, jako jsou potraviny či léky nebo drogistické zboží, můžeme mluvit až o stovkách procent,“ nastínil Vetyška.
S nárůstem prodeje má zkušenost například společnost Alza. „Za prvních šest měsíců Alza vyrostla o více než čtyři miliardy korun, tedy zhruba stejně jako za celý loňský rok, a proti roku 2019 více než zdvojnásobila tempo růstu,“ přiblížil místopředseda představenstva Alzy Petr Bena.
Podobně na tom během první vlny byla i společnost Mall. Zvýšený zájem zákazníků registrovala neprodleně po vyhlášení celostátní karantény. „Zničehonic jsme se uprostřed března opět ocitli v předvánoční špičce. Prodeje se pohybovaly přibližně 60 procent nad plánem,“ vyčíslil obchodní ředitel Mall Group Jakub Střeštík.
Aktuální celkové prodeje jsou podle něj meziročně o 40 procent vyšší. „Vidíme, že lidé teď dávají přednost nákupu z bezpečí domova, což je patrné také u starších zákazníků, kteří byli doposud zvyklí vybírat dárky spíše v obchodních centrech,“ poznamenal Střeštík.
E-shopy jsou dostupným řešením. Lidé ale mohou ztratit kontrolu nad utrácením
Ačkoliv on-line nákupy omezují mezilidské kontakty a jsou tak z hygienického hlediska bezpečnější, podle psychologa Vojtěcha Černého mohou mít i svá úskalí. „On-line prodej je svůdný svojí snadností a pocitem, že až do domu dorazil ‚dárek'. U rozvozu jídla se to násobí o ‚bezpracnost' a požitek z jídla,“ řekl.
Podle psychiatra Pavla Mohra při on-line nákupu dochází k podobnému efektu jako při používání platební karty. „Nevidíme opouštět naši peněženku žádné reálné peníze a můžeme snadno podlehnout pocitu, že vlastně neutrácíme,“ vysvětlil psychiatr.
Zdůraznil ale také, že nákupy v e-shopech jsou v dnešní době pro velké množství lidí nejdostupnějším způsobem, jak si opatřit základní potřeby. „Nebezpečné to může být pro lidi, kteří si kupují věci, které nepotřebují, za peníze, které nemají,“ dodal.
Právě zvýšení zájmu o základní produkty na e-shopech zaregistroval APEK. „Největší nárůst v prodeji vůbec zaznamenaly potraviny, léky či potřeby pro domácnost. Obratově pak je nejúspěšnějším odvětvím dlouhodobě elektronika, což koronakrize nezměnila, ale naopak umocnila,“ uvedl Vetyška.
Z domovů je kancelář i posilovna
Důvodem pro častější nákupy elektroniky bylo podle Bena z Alzy zavedení distanční výuky a práce z domova. Kvůli častější nutnosti videohovorů se to dotklo například prodeje webkamer. „Prodeje IT vybavení pro školy tehdy rostly několikanásobně. U notebooků to bylo meziročně asi o 300 procent, u sluchátek o 150 procent. Se zaváděním dalších opatření se situace z jara opakovala i na podzim,“ nastínil Bena.
Také podle obchodního ředitele Mall Group se v nákupech projevil fakt, že lidé nyní tráví více času doma. Instituce, které jsou kvůli hygienickým opatřením uzavřené, se tak přesouvají přímo tam. „Z domova se stala kancelář, škola, tělocvična i kosmetický salon. Na jedné straně tedy vidíme nákupy spojené s budováním zázemí a na druhé lidé pořizují věcí, které jim čas doma zpříjemní, ať už jde o různé roboty nebo elektrické a multifunkční hrnce. Ve vyhledávání se nyní objevují také domácí vinotéky, vířivky nebo kávovary,“ nastínil Střeštík.
Přílišné uspokojování potřeb prostřednictvím nakupování ale podle psychologa Vojtěcha Černého může být i nebezpečné. „Nakupování a s ním spojené uspokojení se může stát předmětem závislosti, drogou, jako cokoliv jiného. Důsledky jsou podobné. Duševní prázdnota se nezaplní, ale roste,“ vysvětlil Černý. Podle psychiatra Mohra ovšem nelze mluvit o závislosti v pravém slova smyslu, ačkoliv ji takové impulzivní a kompulzivní chování může připomínat.
Aby se nákupní chování nestalo nebezpečným, doporučuje Mohr několik jednoduchých opatření. „Kromě kontroly stavu účtu a zohlednění potřeb lidí, se kterými sdílím domácnost, to může být seberegulace, aplikace principu odložené satisfakce. Dříve, než něco vložím do virtuálního nákupního košíku, než zadám číslo platební karty, tak se zastavit, odložit dokončení nákupu na pozdější dobu a zamyslet se, zda tu věc skutečně potřebuji, zda na ni mám,“ poradil lékař.
Půst je zdravý nejen pro naše tělo, ale i mysl, říká psychiatr
Mezinárodní den nenakupování se v USA a v Kanadě slaví s názvem Buy Nothing Day po svátku Díkůvzdání, kterým je tradičně čtvrtý čtvrtek v listopadu. Na den po Díkůvzdání zároveň připadá i takzvaný Black Friday neboli Černý pátek. Jedná se o soubor marketingových akcí, kdy se obchodníci snaží nalákat zákazníky na extrémně nízké ceny.
V Evropě nenakupování připadá na poslední listopadovou sobotu. V desítkách zemí se obvykle pořádají happeningy i různé demonstrace upozorňující na problémy přílišné spotřeby, ubývání přírodních zdrojů, na problémy životního prostředí a na zvětšující se propast mezi chudými a bohatými státy světa.
„Jsme tlačeni do situace, kdy slyšíme, že jedním ze způsobů, jak podpořit ekonomický růst, je zvýšit spotřebu domácností, více utrácet. Spotřeba je tak hnacím motorem ekonomiky a utrácet, nejlépe za domácí výrobky, je málem považováno za vlasteneckou povinnost,“ okomentoval Mohr.
Aby člověku zůstala radost z nových věcí, které si koupí pro radost nebo za odměnu, doporučuje v nakupování střídmost. „Již naši předkové věděli, že půst je zdravý nejen pro naše tělo, ale i mysl. Těžko to ale budete doporučovat samoživitelce, jíž partner dluží na výživném, člověku, který kvůli karanténě přišel o zdroj příjmů, anebo rodině, která má na krku exekuci,“ uzavřel psychiatr.