NKÚ kritizuje přístup státu k inkluzi. „Agentura z dotace financuje svou vlastní činnost,“ píše

České školství bylo podle Nejvyššího kontrolního úřadu špatně připravené na inkluzi. Finančně je společné vzdělávání závislé především na penězích z Evropské unie, podporu přitom získaly i projekty, u kterých podle závěrů prověrky není jisté, že skutečně pomohou žákům se speciálními potřebami nebo sociálně znevýhodněným. Na inkluzi ve vyloučených lokalitách se vyčerpala jen polovina připravených peněz především kvůli nezájmu obcí. Podle ministerstva školství ale kontroloři své závěry učinili bez širší znalosti problematiky.

Dítě s asistentem. Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Nejvyšší kontrolní úřad se zabýval tím, jak stát podporoval společné vzdělávání žáků v letech 2015 až 2019. Peníze na ně rozdělovaly ministerstvo školství, ministerstvo pro místní rozvoj a také Praha, šly především z evropských fondů, v menší míře ze státního rozpočtu. V kontrolovaném období šlo na inkluzi přes 32 miliard korun.

Systémové změny vzdělávacího systému začaly už v roce 2009, klíčová pro inkluzi byla však změna legislativy účinná od roku 2016. Podle NKÚ ale ministerstvo školství inkluzi připravilo pouze legislativně, nikoli v terénu. „Nezvládlo včas připravit pedagogy v běžných školách na práci s žáky s různými speciálními potřebami. Samotné projekty na vzdělávání pedagogů a metodickou podporu tak běží fakticky až od roku 2018,“ uvedli kontroloři.

Problémem je podle nich i to, že peníze na odborníky jako školní psychology nebo speciální pedagogy získaly školy jen na dobu trvání dotovaných projektů. Inkluze tak byla do velké míry závislá na penězích z evropských fondů. NKÚ ministerstvu školství vytýká, že dosud nedokázalo zajistit další zdroj prostředků, přitom se za posledních deset let zvýšil počet žáků se speciálními potřebami o více než polovinu. „Pokud bude tento trend pokračovat, porostou i finanční nároky na to, aby měli všichni žáci zajištěn rovný přístup ke vzdělávání,“ uvedli kontroloři.

Inkluze by měla pomoci kromě handicapovaných i sociálně znevýhodněným žákům. Na jejich podporu vyčlenilo ministerstvo školství necelých 1,7 miliardy korun z evropského Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Z těchto peněz se ale vyčerpala jen polovina. Příčinou podle NKÚ je především nezájem obcí se sociálně vyloučenými lokalitami.

Z průzkumu NKÚ mezi školami vyplynulo, že překážkami pro úspěšnou inkluzi jsou nadbytečná administrativa, vysoké počty žáků ve třídách a nedostatečné vybavení tříd a škol. Školy také nemají dostatek kvalifikovaných asistentů pedagogů.

Kromě systémových výhrad k fungování inkluze se kontroloři pozastavili i nad jednotlivými kontrolovanými projekty. U některých z nich mají pochyby, zda pomohou cílové skupině žáků. Nelíbí se jim, že například u projektu vedeného Agenturou pro sociální začleňování, který je zaměřen na inkluzi v sociálně vyloučených lokalitách, se vůbec nesleduje dopad na cílové skupiny dětí, žáků a rodičů. Navíc jsou podle NKÚ obyvatelé vyloučených lokalit zapojeni do projektu jen minimálně a podobné je to i se zapojením škol. „V konečném důsledku tak agentura z dotace financuje svou vlastní činnost,“ zhodnotili kontroloři dopady projektu za 229 milionů.

Ministerstvo školství vyznění zprávy kontrolního úřadu zpochybnilo. „Zpráva NKÚ na celou věc společného vzdělávání nahlíží velmi jednostranně a zejména bez širší znalosti celé problematiky, což negativně ovlivňuje její závěry,“ řekla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Úřad ale podle ní souhlasí s tím, že je potřeba podporu znevýhodněných zefektivnit. Je připraven to udělat mimo jiné na základě zjištění školní inspekce a poznatků škol a školských poraden, dodala.