Beztrestnost poslanců se podle Ústavního soudu týká jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům. Výroky v kuloárech, na internetu nebo pro televizi nepokrývá. Soud tak zároveň zamítl stížnost exposlance Otta Chaloupky, který za výroky o Romech na sociální síti Facebook dostal podmíněný půlroční trest.
Ústavní soud zúžil výklad poslanecké beztrestnosti za projev. Vymezil se tak vůči starším verdiktům Nejvyššího soudu, který takzvanou poslaneckou indemnitu, tedy beztrestnost poslance či senátora za jeho výroky a projevy, vykládal mnohem šířeji. Ústavní soud neměl v minulosti příležitost vyjádřit se k jeho rozhodnutím. Své argumenty tak shrnul až v nynějším nálezu. Ústavní soud podle soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkově zdůraznil, že poslanecká indemnita není jakousi výhodou, něčím mimořádným, ale že se jedná o důležitý nástroj, který slouží parlamentu jako celku. „Je to ochrana parlamentní debaty, nikoli možnosti poslance říkat si, co chce,“ uvedla.
Beztrestnost se nevztahuje na soukromá jednání a projevy poslance. „Z toho mimo jiné vyplývá, že pokud poslanec v průběhu schůze Poslanecké sněmovny poskytne rozhovor celostátní televizi, i kdyby to bylo přímo v sále, kde schůze probíhá, nejde o projev chráněný parlamentní indemnitou, protože to není projev směřující vůči jiným poslancům, ale projev, který je funkčně totožný s projevem v televizi mimo budovu parlamentu,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Totéž platí pro blogové příspěvky, sms zprávy nebo tweety poslané při schůzi sněmovny nebo Senátu.
Podle ústavních soudců není takzvaným chráněným projevem například uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi, fyzický útok, uvedení falešných údajů v souvislosti s poslaneckými náhradami, nabídnutí nebo přijetí úplatku ani vzdání se mandátu.
Tři podmínky beztrestnosti podle ÚS
- Zaprvé musí jít o sdělení informace nebo vyjádření názoru slovem, písmem, obrazem či jiným způsobem.
- Zadruhé politik musí projev vyslovit na schůzi sněmovny, Senátu, výboru, podvýboru či komise. Stranickými kluby se nález nezabýval.
- Zatřetí sporný projev nesmí směřovat výhradně navenek, naopak musí směřovat vůči dalším účastníkům parlamentní debaty v širším slova smyslu, kterými jsou poslanci, senátoři, případně prezident či jiný účastník schůze.
Chaloupka psal, že po dalších provokacích muže nastat „mazec“
Soudci tak nevyslyšeli ani stížnost bývalého politika Věcí veřejných Otto Chaloupky, který argumentoval právě tím, že sporné příspěvky zveřejnil jako poslanec, a to dokonce přímo ze sněmovny. Chaloupka se brání, že nevyjádřil svůj názor, ale že konstatoval fakta. „Popsal jsem situaci, která v té době byla aktuální. To by, myslím, nemělo být trestným činem,“ uvedl Chaloupka s tím, že by takové příspěvky poslanec zveřejňovat měl. „Sedí ve sněmovně, reprezentuje početnou skupinu obyvatel a má mít právo vyjádřit stanovisko těchto obyvatel,“ uvedl.
Obžaloba se týkala toho, že politik zveřejnil příspěvek k dění v Duchcově na Teplicku, kde skupinka Romů napadla manželský pár, což vyvolalo protiromské nálady. „Slušní lidé dlouho snášeli vaše krádeže, agresivitu a neoprávněné požadavky na další a další výhody,“ napsal Chaloupka v textu, který reagoval na vyjádření jistého romského předáka. V následné diskusi na Facebooku doplnil, že „lidi jsou na hraně“ a že po pár dalších provokacích může začít „mazec“. „Už slyším ten řev. Bude jedno, jak rychle umíte utíkat,“ napsal politik.
Nejvyšší soud byl příznivý pro Bártu i tři exposlance
Nejvyšší soud v minulosti v kauzách Víta Bárty a tří rebelujících exposlanců ODS kontroverzně rozhodl o vynětí z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu ve sněmovně. Bárta po rozhodnutí Nejvyššího soudu nebyl dále souzen za to, že spolustraníkům na jednání poslaneckého klubu Věcí veřejných nabídl výhodnou půjčku. Exposlanci měli podle původního obvinění složit své mandáty výměnou za slib míst ve státních firmách. Chaloupkovi ale Nejvyšší soud podobnou ochranu neposkytl. Sporné texty na Facebooku prý nevznikly v souvislosti s výkonem poslaneckého mandátu a nespadají mezi chráněné projevy v rámci soutěže politických sil.
